Hrabyně

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Hrabyně". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Hrabyně je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava Netruchlete pro mne připomíná v Hrabyni generála Heliodora Píku

Hrabyně (Opavsko) 15. května (ČTK) - Výstava Netruchlete pro mne připomíná 75 let od justiční vraždy generála Heliodora Píky. Osud rodáka ze Štítiny na Opavsku, který byl popraven v červnu 1949, si mohou zájemci připomenout do 30. listopadu v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku. ČTK to dnes řekla ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková. "V tomto roce si připomínáme 75 let od justiční vraždy Heliodora Píky. Vojáka a legionáře, významného představitele československého protinacistického odboje a oběti komunistického režimu," řekla. Slezské zemské muzeum jako správce rodinné pozůstalosti připravilo výstavu, která mapuje život této osobnosti dějin od jeho mládí přes vojenskou kariéru až po jeho zatčení, odsouzení a popravu. Pozornost je také věnovaná dlouhé cestě k jeho rehabilitaci. Návštěvníci uvidí například i torzo generálovy osobní zbraně. Pistole byla po desetiletí zakopaná v Hranicích na Moravě u rodného domu generálova syna Milana. Vykopána byla v roce 2010. Milan Píka ji pak věnoval Slezskému zemskému muzeu. Heliodor Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Jako příslušník československých legií se při první světové válce zúčastnil bojů na francouzské frontě. Vystudoval na Vysoké škole válečné v Paříži, působil na Vojenské akademii v Hranicích i na Hlavním štábu československé armády. Od roku 1932 do roku 1937 byl vojenským atašé v Rumunsku s akreditací i pro Turecko. Za druhé světové války vytvořil odbočku československého odboje s krycím názvem DORA, pracoval jako politický a vojenský zmocněnec vlády i jako náčelník vojenské mise v Sovětském svazu. Po válce se stal podnáčelníkem hlavního štábu. Už v této době byl ale sledován. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a posléze uvězněn. V prosinci 1948 byl obžalován z vojenské zrady, zločinu zneužití úřední moci a zločinu neoznámení trestných podniků. V lednu 1949 byl pak v tajném přelíčení odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 21. června téhož roku ve věznici v Plzni-Borech. Teprve v roce 1968 byl Heliodor Píka zproštěn viny. Betonový památník, největší svého druhu v Česku, byl otevřen v roce 1980 jako Památník Ostravské operace. Stal se součástí Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě. Od roku 1992 je součástí Slezského zemského muzea. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci pro veřejnost uzavřen. Opravy začaly o rok později a stály 192 milionů korun. Nyní jsou veřejnosti přístupná tři patra. dvc kš

V expozici o válce lidé v Hrabyni uvidí bojovou scénu s videomappingem i modely

Hrabyně (Opavsko) 24. dubna (ČTK) - Velká bojová scéna doplněná videomappingem, emotivní části věnované Lidicím a Mauthausenu, desítky lidských příběhů, dobové předměty či nové plastikové modely tvoří expozici nazvanou Těžká léta 1938-1945, která se v sobotu otevře návštěvníkům Národního památníku 2. světové války v Hrabyni na Opavsku. Expozice propojená systémem moderních multimédií vznikala déle než rok a stála přibližně 40 milionů korun. Novinářům to dnes řekly ředitelka Slezského zemského muzea v Opavě Jana Horáková a vedoucí památníku Kamila Poláková. Památník byl zavřený od konce roku 2021. Expozici Doba zmaru a naděje, která tam byla předchozích deset let, už podle vedení muzea bylo třeba aktualizovat. Většinu nákladů na expozici zaplatily evropské dotace. "V současné expozici více rozvíjíme roky 1938 a 1939 - proč druhá světová válka vypukla, co tomu předcházelo, jak politické události, tak třeba v roce 1938 stavba pevností," řekla Poláková. Největší novinkou jsou podle ní asi filmy a multimédia i upravená bojová scéna, jejíž součástí je maketa tanku. "Pro mě jsou tři stěžejní body: bojová scéna - je největší, nejunikátnější a videomappingem a fabionem to hodně zase nabylo na interaktivitě - a dvě další emotivní expozice, což je maketa schodů v koncentračním táboře Mauthausen a sádrová předloha sousoší lidických dětí," řekla vedoucí muzea. Celá expozice je nově uspořádána. "Přibylo třeba téma válečné propagandy, nejenom té nacistické, ale samozřejmě propaganda byla na obou stranách, takže i východní propagandy. V druhém patře máme nově západní odboj, který byl původně ve třetím patře, a celé třetí patro je věnováno ostatním tématům, to znamená koncentrační tábory, protektorát Čechy a Morava, Sudety," popsala Poláková. Uvedla, že expozici vytvářeli tak, aby zachytila celou válku s ohledem na české a československé dějiny. "Jsou expozice druhé světové války, ale my jsme v podstatě jediný ústřední památník na území České republiky. Takže proto tady jsou třeba i Američané, i když neosvobozovali náš region, ale podíleli se na osvobozování naší republiky. Je to věnováno i odbojovým skupinám, které nebyly jen na území severní Moravy a Slezska, ale na území celé republiky," řekla Poláková. Projekt vznikal v roce 2019, tedy ještě před covidovou pandemií nebo válkou, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Události posledních let expozici nejen asi o pět milionů korun prodražily, ale i její koncepce se musela trochu změnit. "Trošku jsme to museli přizpůsobit době. Jsou tady lidé, kteří nadávají, že jsme málo prosovětští, jsou tady lidé, kteří nám nadávají, že jsme zase moc prosovětští. Takže jsme trošku upravili počet exponátů, aby to vyhovovalo. Nemůžeme ale zapírat, že nás opravdu Rudá armáda osvobodila, speciálně náš region," řekla vedoucí muzea. Podle ní ale neplatí, že Rudá armáda byli jen Rusové, protože v ní byli i Ukrajinci, Estonci a všechny ostatní národy tehdejšího Sovětského svazu. "Koncepce se mírně proměnila. Potřebovali jsme, aby nás lidé nenapadali, což oni dělají velmi rádi," řekla Poláková. Zásadní změny v projektu expozice se ale podle ní vzhledem k financování z EU dělat nemohly. Vedení muzea letos v památníku očekává velkou návštěvnost. Jezdí tam například mnoho školních zájezdů z celé země. Do konce listopadu bude památník otevřený denně kromě pondělí od 09:00 do 12:00 a od 13:00 do 17:00. Základní vstupné stojí 150 korun, zlevněné 80. Betonový památník v Hrabyni, největší svého druhu v Česku, byl otevřen v roce 1980 jako Památník Ostravské operace. Tehdy patřil k Muzeu revolučních bojů a osvobození v Ostravě. Od roku 1992 je součástí Slezského zemského muzea. vpl kš

SLOVNÍK NAJÍT