Hrad

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Hrad". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Hrad je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava Srdce je chrám propojuje tvorbu tří umělců různých generací a zaměření

Praha 14. listopadu (ČTK) - Výstava Srdce je chrám v Císařské konírně Pražského hradu propojuje tvorbu tří umělců různého zaměření - grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm. Expozice autorů rozdílných generací pracuje s reflexí lidského prožívání, zkušenosti a paměti ve vizuálním umění. Novinářům dnes expozici představili organizátoři výstavy. Ústředním tématem je podle nich "člověk nahý ve svém osudu". Od 15. listopadu do 16. března příštího roku v konírně veřejnosti představí grafická, fotografická a sochařská díla ze státních i soukromých sbírek. "Věci, které jsou na výstavě vybrány, jsme se snažili za velké pomoci Ivana Pinkavy dát dohromady tak, aby vzájemně navazovali nějaké vztahy. Nejedná se o instalační chronologii, ale jde spíše o to vytvořit nějaké prostředí, které by shrnulo myšlenku, která je v názvu výstavy," řekl ČTK kurátor výstavy Petr Vaňous. Podle Veroniky Wolf, kulturní a programové ředitelky Pražského hradu, je mezigenerační dialog důležitý nejen v umění, ale i v celé společnosti. "Chceme, aby na Pražském hradě dostávalo prostor jak klasické, léty prověřené umění, tak i to současné," řekla. Nejstarší vystavující umělkyní je proslulá česká grafička Alena Kučerová, která přetavuje banalitu každodenní existence ve vitální i melancholické etudy paměťových stop. Její kovové matrice a grafické listy zpřítomňují vracející se čas i navštívená místa. Jsou gestem osobní svázanosti s okamžiky radostných i stísňujících prožitků. Druhým z umělců je mezinárodně uznávaný fotograf Ivan Pinkava, který se ve své tvorbě věnuje citlivému průzkumu člověka jako rozporuplné bytosti pohybující se mezi nadějí a zmarem. Symboly, předměty a lidská gesta u něj odkazují k hlubinným archetypům a neměnné povaze lidského tázání se po smyslu vlastního bytí. Výběr dovršují díla mladé sochařky Kateřiny Komm. Monumentální i drobnější práce aktualizují ženský princip ve vazbě na emancipační proces, tělesnost, mateřství, odpovědnost a víru. I u této umělkyně se prolíná lineární čas s cyklickými návraty, které nahlížejí člověka jako součást přirozeně se obnovujícího světa, jenž se civilizačně odcizuje. K výstavě Správa Pražského hradu chystá komentované prohlídky, tematické přednášky a 1. února vystoupí ve Slévárenském dvoře pohybová umělkyně Eliška Brtnická. Více informací se nachází na stránkách Pražského hradu. jir ptd

České korunovační klenoty jsou po výstavě zpět v Korunní komoře

Praha 30. září (ČTK) - V katedrále sv. Víta na Pražském hradě se dnes večer sešlo sedm klíčníků, po dvoutýdenní výstavě uložili české korunovační klenoty zpět do Korunní komory. Na výstavě, která se konala do dnešních 17:00 ve Vladislavském sále Pražského hradu, je zhlédlo přes 46.600 lidí, víc než loni. Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září. Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschovány, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident, premiér, předsedové obou parlamentních komor, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. Vrácení klenotů do komory se osobně nezúčastnil Václav Malý, probošt svatovítské kapituly. Na slavnostním ceremoniálu jej zastoupil děkan kapituly Ondřej Pávek. Uložení uvedl arcibiskup Jan Graubner modlitbou za všechny, kteří trpí válkami či přírodními katastrofami. V Korunní komoře pak strávili zástupci státu, církve a města zhruba deset minut, následně postupně uzamkli sedm nad sebou umístěných zámků. Korunovační klenoty vždy přilákají velký počet zájemců, letos je zhlédlo 46.609 návštěvníků. Loni, kdy výstava trvala osm dní, to bylo zhruba 34.000 lidí. V roce 2018 zhlédlo klenoty za osm dní 32.300 lidí, o dva roky dříve pak za dva týdny přes 40.000 lidí. V průměru letos navštívilo výstavu denně 3329 zájemců, některé dny vyhradil Pražský hrad jen pro školní skupiny. V minulých letech dosahovala expozice insignií často maximum možné kapacity, tedy zhruba 4500 návštěvníků denně. Výstava se letos konala po netradičně krátké době, dříve se korunovační klenoty vystavovaly vzácně, například za deset let prezidenta Miloše Zemana byly k vidění čtyřikrát. Naposledy se výstava konala loni v lednu k 30. výročí vzniku České republiky. Expozice letos nesla podtitul Tajemná síla kamenů a díky holografické animaci návštěvníci viděli, jaké kameny byly na koruně v roce 1347 při korunovaci Karla IV. Původně bylo na Svatováclavské koruně 13 zelených smaragdů a 60 perel, na konci svého života je nechal Karel IV. vyjmout a korunu nechal osadit modrými safíry. Animace návštěvníkům nabídla možnost spatřit původní vzhled koruny. České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce. vid rot

Výstava o Plečnikově díle otevře v pátek na Hradě turistickou sezonu

Praha 31. března (ČTK) - Seznámit se s tím, jak slovinský architekt Jože Plečnik měnil tvář částí Pražského hradu, budou moci od pátku návštěvníci výstavy na Hradě. Bude se konat v Tereziánském křídle Starého královského paláce, další panely budou v areálu Hradu, přímo v místech, kde jsou stopy Plečnikovy tvorby patrné. Výstava v pátek otevře letní turistickou sezonu na Pražském hradě. Připomene také kulaté výročí narození Plečnika (1872 až 1957), který v sídle českých králů a představitelů státu významným způsobem přetvořil interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle a byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci. Hlavním kurátorem výstavy je historik architektury Vladimír Šlapeta, který uvedl, že výstava představí všechny Plečnikovy tvůrčí a životní etapy. Rané období ve Vídni, kam odjel v roce 1892 a kde následně studoval na akademii pod vedením Otto Wagnera. V Rakousku navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou. Na jeho doporučení se Plečnik stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil deset let. Závěrečné období je to, kdy se stal profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani a zároveň v Praze vykonával funkci hradního architekta. Výstavu z větší části tvoří panely umístěné na nádvořích a v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků. V Tereziánském křídle návštěvníci uvidí i modely a návrhy realizovaných i pouze zamýšlených Plečnikových projektů. Práce Plečnika na Hradě pomalu končily s odchodem Masaryka, ve 30. letech 20. století pak výrazně ovlivnil tvář Vinohrad, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Paralelně architekt působil v rodné Lublani, kde stavěl i pedagogicky působil. Výstavu doplní snímky slovinského fotografa Saši Fuise, který zachytil Plečnikovo vrcholné dílo, slovinskou Národní a univerzitní knihovnu v Lublani. Návštěvníci podle Šlapety poprvé uvidí i některé kresby ze soukromé sbírky znalce Plečnikova díla Damjana Prelovšeka, vnuka lublaňského stavebního rady a někdejšího slovinského velvyslance v ČR. Z Lublaně se podařilo přivézt i dva krátké filmy, které zachycují Plečnika. Česko se Slovinskem chtělo zapsat společně Plečnikovo dílo na seznam UNESCO. Slovinsko před několika lety ale začalo o zápis usilovat samo a loni se o jeho nejvýznamnější stavby v Lublani seznam rozšířil. hrm jw

SLOVNÍK NAJÍT