Heslo ICJ

ICC

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ICC". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ICC je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

The Guardian: Izraelské tajné služby odposlouchávaly úředníky soudu ICC

Londýn 29. května (ČTK) - Izraelské tajné služby v předchozích téměř deseti letech odposlouchávaly a hackovaly komunikaci úředníků Mezinárodního trestního soudu (ICC), včetně jeho bývalé hlavní prokurátorky, ve snaze zabránit vyšetřování možných izraelských válečných zločinů na palestinských územích. Tvrdí to britský deník The Guardian s odkazem na investigativní vyšetřování, které vedl spolu s izraelským serverem Local Call a izraelsko-palestinským serverem +972Magazine. Mluvčí izraelského premiéra prohlásil, že tvrzení je plné 'nepravdivých a nepodložených obvinění', která mají 'ublížit státu Izrael'. Mluvčí izraelské armády odmítl, že by vojenská rozvědka sledovala úředníky ICC. Mluvčí ICC na dotaz deníku The Guardian uvedl, že ICC ví o 'proaktivním shromažďování zpravodajských informací, které provádělo několik národních agentur nepřátelských vůči tomuto soudu'. ICC podle mluvčího zavedl opatření proti těmto aktivitám, takže žádný z nedávných monitorovacích útoků národních zpravodajských služeb nepronikl ke klíčovým důkazům soudu, které zůstaly v bezpečí. Novináři britského deníku a dvou izraelských serverů zakládají svá tvrzení stran odposlechů a hackování úředníků ICC na rozhovorech, které vedli s více než dvěma desítkami současných a bývalých úředníků izraelských tajných služeb a izraelské vlády, s úředníky ICC, s diplomaty či s právníky. Na sledování se podle těchto zdrojů podílela izraelská kontrarozvědka Šin Bet, vojenská zpravodajská služba Aman či elitní armádní zpravodajská jednotka 8200. Takto získané informace pak dostávalo mimo jiné izraelské ministerstvo spravedlnosti či zahraničí. Sledování pokračovalo podle The Guardian i v posledních měsících, kdy se díky němu izraelský premiér Benjamin Netanjahu dozvěděl o záměru hlavního prokurátora ICC Karima Khana žádat po senátu haagského soudu zatykače na Netanjahua a izraelského ministra obrany Joava Galanta. Tomu se v předchozích týdnech snažily podle médií zabránit i Spojené státy. Khan žádost o zatykače tento měsíc podal a kromě Netanjahua a Galanta, které viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze či z odpírání humanitární pomoci, žádá zatykače i na tři lídry palestinského hnutí Hamás. Obvinění souvisejí s válkou, kterou Izrael vede v Gaze v odvetě za říjnový teroristický útok Hamásu na Izrael. Khan, když minulý týden oznamoval žádost o vydání zatykačů, řekl, že 'musí okamžitě skončit všechny pokusy bránit, zastrašovat nebo nepatřičně ovlivňovat' úředníky ICC. Neuvedl ale, kdo se podle něj do práce ICC snažil zasahovat, ani jak to dělal. Kauza, o níž dnes informoval The Guardian, sahá do roku 2015, kdy začal ICC předběžně vyšetřovat možné válečné zločiny Izraelců i Palestinců v Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Hlavní prokurátorkou ICC byla tehdy Fatou Bensoudaová, která už v roce 2019 uvedla, že z předběžného vyšetřování podle ní vyplývá, že na Západním břehu a v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny. Netanjahu na to tehdy reagoval obviněním ICC z antisemitismu. Vyšetřování pak ICC zahájil v roce 2021. ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na Západním břehu se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale tento soud neuznává a tvrdí, že jeho pravomoc se na palestinská území nevztahuje. Senát soudců ICC nicméně v únoru 2021 rozhodl, že ICC válečné zločiny spáchané na palestinských územích soudit může. Jurisdikci ICC neuznávají například ani USA, Čína či Rusko. Podle deníku The Guardian na Bensoudaovou před tím, než zahájila vyšetřování možných válečných zločinů na palestinských územích, činil nátlak na několika tajných schůzkách i tehdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen. Ten byl jedním z nejbližších spolupracovníků premiéra Netanjahua a Bensoudaové údajně i vyhrožoval, napsal The Guardian. Čtyři zdroje britskému deníku řekly, že Bensoudaová o Kohenových pokusech ovlivnit její rozhodování informovala skupinku vysokých úředníků ICC. Mossad získal i tajné nahrávky hovorů jejího manžela, aby měl materiál pro její diskreditaci. The Guardian v úterý napsal, že Kohen na žádost o komentář nereagoval a Bensoudaová se k tomu odmítla vyjádřit. Podle pěti zdrojů deníku The Guardian izraelská tajná služba odposlouchávala mimo jiné telefonní hovory Bensoudaové a jejích úředníků s Palestinci. Izrael totiž podle britského deníku neumožnil úředníkům ICC vstup do Pásma Gazy ani na Západní břeh, takže informace museli získávat telefonicky. nob ank

Prokurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Haag 20. května (ČTK) - Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás i vrcholné představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války v Pásmu Gazy. Proti prokurátorovu oznámení se ostře ohradili zástupci Izraele i Hamásu. Netanjahu prohlásil, že žádost o vydání zatykače na jeho osobu je útokem na celý Izrael. Český premiér Petr Fiala označil návrh vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islamistické teroristické organizace za zcela nepřijatelný. Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy. Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. Vedoucí představitelé Hamásu pak čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí. Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Netanjahu prohlásil, že rozhodnutí prokurátora ICC je absurdní a představuje útok proti celému Izraeli. Zároveň podle něj ostudně staví Hamás na roveň izraelské armádě, která proti hnutí vede v Pásmu Gazy 'spravedlivou' válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok. Izraelský prezident Jicchak Herzog oznámení označil za 'více než pobuřující' a uvedl, že svědčí o 'hrozbě kolapsu mezinárodního soudního systému'. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc označil Khanův krok za 'zločin historických rozměrů', neboť Izrael podle něj 'vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii'. Podle ministra zahraničí Jisraele Kace se Khanovo 'skandální' rozhodnutí rovná útoku na oběti ze 7. října. Hamás a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) se naopak ohradily, že prokurátor 'staví na roveň oběť a kata' a že palestinský lid má právo na ozbrojený odpor vůči izraelské okupaci. Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země. Americký prezident Joe Biden označil žádost prokurátora za nehoráznou. 'Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost... Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti,' uvedl Bílý dům. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena může prokurátorův 'ostudný' krok ohrozit snahy o dosažení dohody o příměří a propuštění rukojmích. Naopak belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová rozhodnutí hlavního prokurátora ICC uvítala. 'Zločiny spáchané v Pásmu Gazy musejí být vyšetřovány na té nejvyšší úrovni, nehledě na jejich pachatele,' uvedla. Obdobně se vyjádřila také kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy. JAR loni podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, v níž Izrael viní z páchání genocidy v Pásmu Gazy. Z evropských lídrů britský premiér Rishi Sunak označil Khanův postup označil za 'neužitečný'. Německá diplomacie uvedla, že Izrael má právo a povinnost bránit své obyvatelstvo, také pro něj ale platí mezinárodní humanitární právo. Berlín ale zároveň upozornil, že podání žádosti o vydání zatykačů současně na představitele obou stran konfliktu vyvolává nesprávný dojem rovnosti. Také rakouský kancléř Karl Nehammer považuje za nepochopitelné, že šéf teroristické organizace, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňován po boku demokraticky zvolených zástupců právě tohoto státu. Rovněž maďarský premiér Viktor Orbán označil Khanovu žádost za 'absurdní a ostudnou'. Český premiér Fiala pak považuje návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády za děsivý a nepřijatelný. 'Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,' uvedl premiér na síti X. Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a 253 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává podle informací listu Haarec 128 rukojmích, z nich 39 je však již po smrti. Válka si podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.500 Palestinců, z nichž asi polovinu tvoří ženy a děti, a téměř 80.000 dalších utrpělo zranění. Boje způsobily také humanitární krizi, která podle OSN vyhnala z domovů v Pásmu Gazy zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru. sch ngl jrm

ICC zahájil nové vyšetřování možných válečných zločinů v Dárfúru
Haag/Chartúm 14. července (ČTK) - Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil nové vyšetřování možných válečných zločinů v súdánském regionu Dárfúr, informoval dnes zpravodajský web BBC. Od dubna, kdy v Súdánu propukly boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), byl v Dárfuru hlášen nárůst etnicky motivovaného násilí. Soud v Haagu potvrdil 30 let vězení pro vůdce konžských povstalců
Haag 30. března (ČTK) - Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu dnes definitivně potvrdil 30letý trest pro bývalého vůdce konžských rebelů Bosca Ntagandu. Muž známý jako Terminátor je podle soudu vinen z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v 18 případech, včetně vražd, sexuálního otroctví a používání dětských vojáků.

SLOVNÍK NAJÍT