Jan Žižka

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Jan Žižka". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Jan Žižka je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Archeolog: Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi

Praha 11. října (ČTK) - Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který akademie poskytla ČTK. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy, tedy části lebky, nalezené v roce 1910 při rekonstrukci čáslavského kostela sv. Petra a Pavla. Česko si dnes připomíná 600. výročí úmrtí nejvýznamnějšího husitského vojevůdce. Všechna vypodobení Jana Žižky jsou podle Velímského spíše představou lidí o tom, jak mohl vypadat. "Ale nepřinášejí realistický portrét této historické osobnosti," uvedl. "Vyobrazují ho většinou totiž autoři, kteří ho sami nikdy neviděli. Tvorba podobného vizuálu je velice problematická, byť se o to antropologové v minulosti pokusili," řekl. Informace, které mají nyní archeologové k dispozici, se podle Velímského neliší od těch z roku 1910. Nezměnilo se ani antropologické posouzení, tedy že u kalvy je skutečně výjimečný defekt na levém oku ztotožňovaný s úrazem Jana Žižky. Rekonstrukce obličeje Žižky je nicméně sporná i v případě, že by mu kalva z Čáslavi skutečně patřila, protože by pořád šlo o část lebky postrádající obličejovou část, řekl Velímský. "Když (antropolog) Emanuel Vlček (v minulosti) zkoumal čáslavskou kalvu, pokusil se nějakým způsobem doplnit vizuál Jana Žižky z Trocnova. Problém ale je, že se bavíme o části lebky, která postrádá tu obličejovou část. V takovém případě vám antropologové i obecně řeknou, že tvorba takového rekonstrukčního modelu je komplikovaná a je to záležitost velice hypotetická," uvedl archeolog. "Šance dozvědět se o Janu Žižkovi něco více je malá, budeme se muset smířit s tím, že Jan Žižka bude vždycky kontroverzní postavou, nikdy nebude moci zřejmě stoprocentně říci, jaký byl, jak vypadal a kde je uložen," dodal Velímský. Mezinárodní tým odborníků z Česka, Brazílie a Itálie zveřejnil tento týden pravděpodobný obličej Jana Žižky v digitální podobě, která vznikla na základě výzkumu čáslavské kalvy. Vědci použili metodu takzvané strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. S touto metodou už dříve sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců. Jan Žižka se narodil v Trocnově v jižních Čechách kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Slepý Žižka zemřel u Přibyslavi 11. října 1424. puz abz ptd

Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky

České Budějovice 8. října (ČTK) - Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Dnes o tom informoval Tomáš Svoboda, mluvčí Jihočeského muzea, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou vědci použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Touto metodou už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců. Výsledné obrazy tváře Jana Žižky vědci prezentují ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení bez drobných obličejových detailů, o kterých vědci nic neví. Proto je obraz jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů. "Druhý obraz ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů, jako je barva očí, vlasů a kůže, účes apod. Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Ani z písemných pramenů o nich nemáme žádné informace, vzešli z mezioborové diskuse antropologů, archeologů a historiků,“ řekl Jiří Šindelář, geoinformatik z nestátní neziskové výzkumné organizace Naše historie, která výzkum vedla. Je to tedy zatím jen digitální model, který by bylo možné převést do reálného modelu, plastiky z různých materiálů, třeba 3D tiskem, dodal Šindelář. Na výzkumu se dále podíleli Cicero da Costa Moraes, 3D designer, ARC team Brazil, Matěj Šindelář, specialista na 3D fotogrammetrii z organizace Naše historie, archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, brazilský chirurg Thiago Beaini a italský antropolog Francesco Maria Galassi. Žižkovu tvář vytvořili během 14 dnů, v pátek 11. října je 600 let od jeho úmrtí. Tento tým využil digitální model celé Žižkovy lebky, který vznikl v roce 2014 na základě části lebky. Tu objevili v roce 1910 při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Metoda strukturální aproximace je postup forenzní rekonstrukce podle lebky, vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře sv. Ludmily. Je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Metodu strukturální aproximace publikovali vědci v roce 2022 v odborných časopisech. "Pak se nám začali ozývat lékaři a chirurgové s tím, zda by to nešlo využít v lékařství, třeba u lidí po nehodách, kteří přišli o kus lebky. A dnes je publikováno mnoho případů, kdy lékaři po celém světě provedli konkrétní operace lidí, při kterých díky těmto postupům vyprojektovali speciální protetika, tedy náhrady,“ dodal Šindelář. Strukturální aproximaci využívají specialisté v kriminalistice a v medicíně. jrc dr

SLOVNÍK NAJÍT