Heslo Jesenný
SLOVNÍK
NAJÍT
Jeseníky
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Jeseníky". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Jeseníky je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Jesenický etnograf vydal knihu o středobodu Jeseníků s názvem Fenomén Praděd
Jeseník 17. února (ČTK) - Historii rozhledny, přírodního bohatství, ale i významné osobnosti či řemesla Jeseníků zachycuje nová kniha s názvem Fenomén Praděd od jesenického etnografa a spisovatele Matěje Mately, která vyšla tento týden. Čtenářům přináší mnoho zajímavostí o nejvyšší moravskoslezské hoře, ale i o životě kolem ní. Autor, který pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka, zmiňuje i pověsti o vládci hor, který se mimo jiné stal i tváří bylinného likéru. Čtenáře provede na vrchol ležící na hranici Moravy a Slezska, ale zároveň i dvou krajů a tří okresů také po různých turistických cestách. Kniha podle autora vznikala dlouho. Vycházel ze svých dříve publikovaných článků, ale i z výsledků dalších historických a etnografických výzkumů. Jako zdroje mu posloužily také informace sebrané od pamětníků a znalců Hrubého Jeseníku. "Historické fotografie použité v knize pocházejí převážně ze sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka, ale také od soukromých sběratelů a vlastivědných nadšenců," řekl ČTK Matela. V knize se objevují dobové citáty z 19. a 20. století, které reflektují dojmy německých a českých turistů, novinářů, vlastivědců či znalců Pradědu. Řada z nich poukazuje i na tamní drsné podnebí - autor například zmiňuje, že průměrná roční teplota na Pradědu nepřesáhne jeden stupeň nad nulou, prší nebo sněží zde více než polovinu roku. Matela v knize zmiňuje i zdejší unikátní přírodní bohatství a historii populace kamzíka, kterých je dnes evidováno na 400 kusů. Čtenáři se také dozví, že název Praděd vznikl z německého Alvater, proniknout mohou i do historie hory od dob středověkého osidlování Jeseníků až po 20. století. Kniha popisuje letecké katastrofy včetně nehody letadla s rumunským průkopníkem letectví Gheorghem Bănciulescem, které narazilo v září 1926 do hlavního hřebene. Pilot podstoupil amputaci končetin, nechal si však posléze vyrobit protézy a stal se prvním člověkem na světě, který létal s amputovanýma nohama, popisuje Matela. Zmíněna je v knize i postava horského ducha Praděda, a to očima původních německých obyvatel i lidí v moderní době. Neomezený vládce Jeseníků s monumentálním vzhledem byl popisován v řadě pověstí, od počátku 20. století má však již lidštější podobu. "Zjevuje se jako stařec s dlouhým šedým vousem, v širokém klobouku porostlém mechem a houbami, je oděn do dlouhé pláště a opírá se o mocnou sukovici," popisuje jesenický etnograf. Na své si v knize Fenomén Praděd přijdou i milovníci turistiky v Jeseníkách, dočtou se nejen o historii zdejších vyhlášených chat, výstavbě původní kamenné rozhledny, která byla zkolaudována v roce 1912 a stála na vrcholu hory do 2. května 1959, kdy se sesunula k zemi, i o její věrné kopii na vrcholu Wetzsteinu u durynského města Lehesten. Popsána je i stavba televizního vysílače, který byl uveden do provozu 15. prosince 1979. V souvislosti s Jeseníky vyšla v roce 2021 také úspěšná velkoformátová obrazová publikace s názvem Čti Jeseníky, na které pracovala řada odborníků. O dva roky dříve vyšla kniha Na Jeseníky!, která mapovala historii turistiky v Jeseníkách. Jejím autorem je historik Vědecké knihovny v Olomouci Jiří Glonek. Alena Horáková hjLyžařský areál v Kopřivné ozdobily sochy, vytesány jsou z ledu a sněhu
Malá Morávka (Bruntálsko) 29. ledna (ČTK) - Velbloud, tučňáci či panda v životní i nadživotní velikosti zdobí od tohoto víkendu areál v Kopřivné na Bruntálsku. Zkušení řezbáři a sochaři je vytesali ze sněhu a ledu. Jako stavební materiál jim posloužilo 594 kostek ledu a obrovské hromady sněhu. V areálu na ně budou moci návštěvníci narazit několik příštích týdnů, záleží na počasí. Ledové sochy jsou na Kopřivné k vidění již potřetí. Podobná atrakce je v Jeseníkách jediná. "Inspirovali jsme se ledovými sochami na Pustevnách, které se nám moc líbily. Chtěli jsme podobnou akci udělat i v Jeseníkách, aby se návštěvníci mohli bavit nejen lyžováním, ale měli pobyt zpříjemněn i jiným způsobem. Sochy jsou večer navíc nasvícené,“ řekla dnes ČTK za areál Veronika Ležatková. Doplnila, že na prvním ročníku akce poznamenané pandemií koronaviru vydržela zvířata přes měsíc, loni si svého života kvůli oteplení užila tři týdny. Na zvířata ze speciální ledové zoo mohou narazit návštěvníci při procházce po celém areálu. Hned u vstupu do střediska je vítá velbloud, na kterého si mohou zájemci i sednout. U fun parku vyrostl velký slon vytesaný ze sněhu i se skluzavkou. U apres ski baru najdou návštěvníci ledový bar a zvířata z filmu Madagaskar, které reprezentuje zebra, žirafa, hrošice, lev a lemur. "U hotelu najdou návštěvníci velkého ledního medvěda s mládětem, u panorama baru se zase zabydleli císařští tučňáci, mroži a vyrostla zde také velká sněhová socha pandy," doplnila Ležatková. O ledovou a sněhovou faunu se postaral tým zkušených řezbářů a sochařů složený z Mariána Maršálka, Filipa Lyska, Igora Kučery, Václava Lemona, Alberta Šimráka a Romana Mikuše. Do přeměny kostek ledu se pustili v pondělí tento týdne, z připravených hromad sněhu tvarovali zvířata od pátku, při práci je mohli zájemci sledovat i o víkendu. "Třebaže se práce sochařů může zdát idylickou, za vytvořením každé sochy stojí spousta tvrdé práce. Každá ledová kostka se musí nejprve ořezat na speciální formátovací pile, až poté míří pod ruce sochařů. Ti z několika takto opracovaných kvádrů vytvoří ledovou stěnu - jednotlivé kostky k sobě slepují za pomocí vody - a až do vzniklé stěny mohou začít pilami vyřezávat tvar předem vymyšlené sochy," doplnili zástupci areálu. Na zvířata se Kopřivná již třetím rokem zaměřuje záměrně, stojí za tím spolupráce se Zoo Ostrava. Vstupné je dobrovolné, výtěžek z pokladniček půjde na adopci zvířat z této zoo. Loni takto středisko za pomoci peněz dárců pomohlo některým záchranným mezinárodním projektům a v Zoo Ostrava adoptovalo slona. Alena Horáková drJÁ ZLATOVNA .CZ