Kadaň

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Kadaň". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Kadaň je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Kadaňský klášter připravil k výročí 550 let od svého založí výstavu i prohlídky

Kadaň (Chomutovsko) 15. dubna (ČTK) - Františkánský klášter v Kadani na Chomutovsku slaví 550 let od svého založení. K výročí si dnes připravil vernisáž výstavy s názvem "Klášter a jeho pán" i noční komentované prohlídky v dobových kostýmech. Nová výstava přiblíží návštěvníkům počátky vzniku kláštera i život jeho zakladatele Jana Hasištejnského z Lobkowicz, řekl dnes ČTK autor výstavy a městský historik Lukáš Gavenda. Výstavu připravilo kadaňské muzeum, které je provozovatelem objektu, ke dvěma výročím. "To první, zásadní je 550. výročí vzniku kláštera, tedy příchodu františkánských řeholníků do Kadaně. A druhé výročí je 530., kdy nám Jan Hasištejnský z Lobkowicz, zakladatel kláštera, vyrazil z Kadaně na svoji pouť ze Svaté země, do Jeruzaléma a do Betléma," řekl Gavenda. Výstava zve návštěvníky do prostor, které zakladatelé Lobkowiczkého rodu využívali při svých pobytech mezi františkánskými řeholníky. Místnosti dali Lobkowiczové vyzdobit sklípkovou klenbou a vtiskli tak klášterní budově nezaměnitelnou stopu své doby i vzpomínku na své sepjetí s tímto místem, uvedl Gavenda. Právě místnosti se sklípkovou klenbou náležejí k nejstarším a nejpozoruhodnějším v klášteře. Ke zhlédnutí jsou i artefakty archivní i archeologické povahy, jež dokládají pouto rodu ke klášteru. Jde například o náhrobek Jana Hasištejnského od Ulricha Greucze z roku 1516. Jeho originál se nachází v klášterním kostele. Výstava nabízí pohled na jeho původní, rekonstruovanou podobu, která zanikla kolem roku 1682. Návštěvníci si mohou prohlédnout také dobové dokumenty, jako je Lobkowiczký erbovník, kde jsou namalovány erby Lobkowiczů a jejich příbuzných, nebo listinu z roku 1481, kterou král Vladislav Jagellonský předává patronát nad klášterem Lobkowiczům. V návštěvní nabídce kláštera nestojí výstava samostatně, ale doplňuje stálou expozici s názvem "Život v klášteře" v rámci druhého návštěvního okruhu. Ke zhlédnutí je v prvním a druhém poschodí až do 29. října. Partnery výstavy jsou rodina Lobkowiczova a její společnost Lobkowiczké sbírky, Zámek Nelahozeves a Oblastní muzeum v Chomutově, které na výstavu zapůjčily své sbírkové předměty. bah rdo

Opravenému kostelu u františkánského kláštera v Kadani požehnal biskup

Kadaň (Chomutovsko) 21. srpna (ČTK) - Litoměřický biskup Jan Baxant dnes požehnal opravenému pozdně gotickému kostelu Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani na Chomutovsku. Rekonstrukce klášterního areálu s ojedinělou architekturou a unikátními nástěnnými malbami trvala 20 let. "Pro litoměřickou diecézi, pro celou naši společnost českou je to mimořádná událost, skoro zázračná. Pro mě určitě, já jsem nikdy ve svém životě jako biskup v jeden den nežehnal kostel, oltář, svatostánek, varhany. A ještě posléze ve městě soše svaté Jany z Arcu," řekl ČTK Baxant. Mimořádná je památka podle biskupa nejen svým historickým významem, ale také tím, že se na její opravě podílela církev, město, stát, Evropská unie a další donátoři. Biskup pronesl čtyři žehnací modlitby, žehnal celý kostel, nový oltář, nový svatostánek v kapli a varhany, které se rozezněly po 70 letech. Následně obešel kostel plný lidí, vykropil ho svěcenou vodou a okouřil kadidlem. "Na opravě se pracuje dvacet let. Nemyslel jsem si, že se dožiju toho, že to bude hotové," řekl dlouholetý kadaňský starosta Jiří Kulhánek (ODS). Město na rekonstrukci z rozpočtu uvolnilo zhruba 80 milionů korun. Na opravu kostela církev získala dotaci z Evropské unie 54 milionů korun. Celkové náklady na práce v areálu se odhadují na 150 milionů korun. Národní kulturní památkou je klášter s kostelem od roku 1995. Obnova zdevastovaných objektů začala na přelomu tisíciletí, rekonstrukce kostela v roce 2016. "Oprava kostela se o něco protáhla s ohledem na objevení nástěnných maleb a nutnosti je restaurovat," řekl ČTK správce kláštera Petr Liebscher. "Nástěnné malby v úrovni lavic nás zaskočily, nepočítali jsme ani s tím, že budou dobře dochovány dětské náhrobky. Objevili a zdokumentovali jsme řadu náhrobků v podlaze, do hrobky františkánů se znovu vrátí ostatky," uvedl Liebscher. Restaurátoři se věnovali mobiliáři, tedy hlavnímu oltáři i bočním, kazatelně, varhanám, lavicím, zpovědnicím. Osazena jsou svítidla, kostel je ozvučen a zprovozněna je nová elektroinstalace. Restaurování se týkalo také veškeré plochy stěn, pokrytých z větší části malbami. "Snažíme se dostat tento nádherný kostel do Unesca, cesta je to dlouhá, ale my jsme trpěliví," uvedl Kulhánek. V klášteře jsou sklípkové klenby. Pozdně středověký poutní františkánský klášter byl až do 50. let minulého století centrem dění v královském městě a jeho okolí. V 50. letech minulého století komunisté vyhnali františkány a začala éra devastace. "Jeden rok tu byl internován biskup Josef Hlouch a StB měla objekty pod kontrolou, pak se staly skladištěm," řekl Liebscher. V 90. letech františkáni předali areál římskokatolické církvi, která pronajala klášter městu. Právě radnice iniciovala opravu areálu a přispěla i na rekonstrukci kostela Čtrnácti sv. Pomocníků. V klášteře sídlí muzeum a základní umělecká škola. Radnice obnovila také pěstování vína v zahradách. Bohoslužby se doposud konaly v kostele jednou měsíčně. Nyní by se věřící v opraveném svatostánku mohli scházet jednou týdně. Radka Fialová snm

SLOVNÍK NAJÍT