Kašperské Hory

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Kašperské Hory". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Kašperské Hory je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Všichni zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum možné těžby zlata na Šumavě

Plzeň 8. dubna (ČTK) - Všichni zastupitelé Plzeňského kraje dnes odmítli průzkum zlatonosných ložisek v Kašperských Horách, o něž mají aktuální zájem tři těžařské firmy. Schválili usnesení, které nesouhlasí s průzkumnými územími ani s případnou těžbou v žádné ze šumavských lokalit. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nedávno průzkum odmítlo, ale dvě ze tří firem se odvolaly a podaly rozklad. Kraj jednoznačně říká, že se na Šumavě zlato těžit nebude, řekl ČTK po schválení zastupiteli náměstek hejtmana a poslanec Josef Bernard (STAN). 'Je s podivem, že jednou za čas se vždycky objeví úvahy o tom, že by se mohla obecně obnovit těžba zlata na Šumavě. Považoval jsem za velmi důležité, aby zastupitelstvo dnes jednoznačně deklarovalo, že s něčím takovým nesouhlasíme. Pro nás je Šumava přírodní klenot, hlavní turistické místo kraje a zásobárna vody, které si nesmírně vážíme,' uvedl Bernard. Stanovisko nyní náměstek hejtmana oznámí ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). 'Myslím si, že v rozporu nebudeme, protože i ministerstvo (MŽP) zamítlo v prvotní fázi tento záměr. Budu pana ministra podporovat v zastupitelstvu kraje i ve Sněmovně,' uvedl. Bernard potvrdil, že dvě ze tří neúspěšných firem podaly k MŽP rozklad. 'Budou to zkoušet samozřejmě dál, ony si nás i obcházejí. Ale my tuto těžbu nepřipustíme,' uvedl. Podle něj nebude kraj ani jeho obce rozlišovat, zda jde o žádost státní firmy Diamo nebo nadnárodního koncernu nebo kohokoli jiného. Řada zájmových lokalit se prolíná a jsou velmi komplikovaně vymezované. 'Pro nás obecně je nejlepším stanoviskem: Na Šumavě jako takové těžba zlata nebude,' dodal. 'Za negativní stanovisko kraje velmi děkují město Kašperské Hory, obce Nezdice i město Rabí, kde se zkouší těžit deponovaná hornina ze štoly Naděje (z dřívější průzkumné těžby zlata ve štole Naděje v Kašperských Horách),' řekl krajský zastupitel Pavel Javorský (ANO) z nedaleké Sušice. Všechny vydaly negativní stanoviska. Podle Javorského dnešní usnesení zevrubněji vymezilo aktuální zájmové území průzkumu a těžby o přírodní park Kašperská vrchovina, kde firmy chtějí zkoumat dvě lokality a další dvě jsou v CHKO Šumava u Kašperských Hor. 'Kraj nesouhlasí s průzkumem, ani s těžbou v žádné z lokalit, ale Západočeská geologická a Diamo podaly rozklad u MŽP. Napadají jeho rozhodnutí a chtějí těžit a chtějí povolení,' uvedl. Dále se podle Javorského snaží předvést jejich údajně ekologickou těžbu v bývalém lomu u Rabí, jehož zastupitelstvo jednohlasně odmítlo, aby se tato hornina ze štoly Naděje po desítkách let deponování znovu těžila. 'Náměstek Bernard dnes dostal od zastupitelstva jasný mandát a může jednat za kraj a obce na ministerstvu životního prostředí,' řekl Javorský. Zastupitelé dnešním usnesením reagovali na podněty velkého počtu občanů a sympatizantů Šumavy i zastupitelů kraje. 'V Kašperských Horách je jasný odpor. Zastupitelstvo průzkum i těžbu odmítlo, aktivuje se spolek Šumava nad zlato (založený občany před 30 lety), který rozkrývá vlastnické struktury firem (které o průzkum požádaly), což teď zveřejní v Kašperskohorském zpravodaji,' řekl. Podle starosty Kašperských Hor Jana Voldřicha (Kašperky pro Život) byly na MŽP podány čtyři žádosti o povolení průzkumu možné těžby zlata a wolframu. Pro území jižně od města žádaly firmy GEOMIN s.r.o., Západočeská geologická s.r.o. a Diamo. Západočeská geologická usiluje ještě o lokalitu Ždánov, severně od Kašperských Hor, kde je účastníkem i obec Nezdice. MŽP ani jedné žádosti nevyhovělo, Západočeská geologická a Diamo se odvolaly a rozhodne rozkladová komise MŽP. Území v okolí Kašperských Hor a Nezdic je poddolované od středověku. Průzkumné práce tam v letech 1982 až 1992 prováděla Geoindustria a od 1994 do 1996 TVX Bohemia důlní, za níž stáli kanadští těžaři. Václav Prokš dr

Věž kostela v Kašperských Horách má po 79 letech opět kompletní sadu pěti zvonů

Kašperské Hory (Klatovsko) 27. srpna (ČTK) - Po 79 letech se dnes na věž kostela svaté Markéty na náměstí v Kašperských Horách na Klatovsku vrátila kompletní sada pěti zvonů. Díky sbírce a darům se podařilo nejen restaurovat dva historické cenné zvony z roku 1657, ale také vyrobit tři nové. Poprvé zazvoní při slavnosti 10. září, řekl dnes ČTK historik Vladimír Horpeniak ze Šumavského kulturního spolku, který se na návratu zvonů podílel. "Je to velká událost, považuji to za vyrovnání jedné velké rány ještě z dob druhé světové války," řekl. Kašperské Hory a jejich kostel sv. Markéty v centru náměstí měl na zvony smůlu. V 18. a 19. století padly opakovaně za oběť několika ničivým požárům, které je roztavily, ve 20. století zas byly při obou světových válkách rekvírovány a odvezeny. Po první světové válce dostal kostel nově odlité zvony v roce 1926, v roce 1942 byly ale opět sejmuty a odvezeny do Hamburku jako surovina pro zbrojní průmysl. Po válce dostal kostel provizorně dva historické zvony z roku 1657 z hřbitovního kostela sv. Mikuláše. Ty za války zabavení unikly, protože už byly považované za historické. Oba se ale časem poškodily a měly pukliny. Jeden byl puklý od velkého srdce z mnohem většího původního zvonu. "Teď po druhé světové válce to byla nejdelší doba v historii, kdy byl kostel bez zvonů. A to nám přišlo líto. Zvony patří k hlasu domova, utvářejí jeho genius loci. Chtěli jsme opět město oživit a vrátit mu jeho zvukovou tvář. Nejde jen o zvuk, je to i symbol. Zvony probouzejí lidi k novému životu, k lásce, k vyšším ideálům a ke kráse," řekl Horpeniak. Nově budou zvony znít v akordu připomínajícím hymnus Te Deum laudamus, předchozí souzvuk byl Salve Regina. Staré zvony sv. Mikuláše a sv. Josefa renovoval zvonař Petr Rudolf Manoušek, který zároveň odlil i tři nové zvony - sv. Marii, sv. Annu a sv. Markétu, uvedl Horpeniak. Největší ze všech zvonů je Marie, kde kovová část váží asi 800 kilogramů. Nejmenší Anna je odlita z téměř 200 kilogramů zvonoviny. Náklady na návrat zvonů byly přes tři miliony korun, kromě veřejné sbírky významnou měrou přispěla nadace Blíž k sobě, peníze poslali například i lidé ze sousedního Bavorska. lap sd

SLOVNÍK NAJÍT