Klabík

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Klabík". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Klabík je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Pamětní tabulky v Praze připomínají oběti totalitního režimu Klabíka a Šindeláře

Praha 19. dubna (ČTK) - Pamětní tabulky na domech v Nuslích a na Hradčanech v Praze ode dneška připomínají osud dvou lidí, kteří se v minulém režimu postavili totalitě. Plaketa na domě v ulici Milady Horákové v Praze 6 patří účastníkovi třetího odboje Jaroslavu Klabíkovi, který zemřel v roce 1952 ve vyšetřovací vazbě. Druhá plaketa v ulici Sdružení v Praze 4 nese jméno stavitele a politika Antonína Šindeláře, který byl po komunistickém převratu v roce 1948 souzen v procesu s Miladou Horákovou. Pamětní desky na domy, kde muži žili před svým zatčením, připevnili zástupci iniciativy Poslední adresa, která projekt zastřešuje. V ulici Milady Horákové mohou ode dneška lidé uctít památku Jaroslava Klabíka, který byl účastníkem třetího odboje a spolupracoval se zpravodajskou skupinou československého legionáře a vedoucího československé zpravodajské služby Františka Moravce. Klabík dodával informace o účasti sovětských inženýrů na průzkumu možnosti těžby uranové rudy v okolí jeho rodného města Mníšku pod Brdy a současně začal vyvíjet snahu o zkontaktování dalších možných spolupracovníků. Aktivně se tak zapojil do protikomunistického odboje. Státní bezpečnost ho zatkla v roce 1951. Zemřel ve vyšetřovací vazbě 21. dubna 1952. Na budově v ulici Sdružení dnes spolu se zástupci Poslední adresy připevnili plaketu pozůstalí příbuzní stavitele a politika Antonína Šindeláře. Na adrese, kde Šindelář naposledy žil, dnes stojí budova, v níž sídlí odbor vnitřní kontroly Policie ČR, původní dům byl zbourán. Šindelář se podílel například na vzniku vilové osady Dobeška v pražském Braníku. V roce 1950 byl zatčen a umístěn do vazby, byl obžalován z podílu na ilegální činnosti Strany národně sociální a ze součinnosti se skupinou Milady Horákové. Odsouzen byl k 16 letům vězení, byl zbaven občanských práv a byl mu konfiskován veškerý majetek. Zemřel v roce 1955 ve valdické věznici. "Lidi, kteří byli tehdejšímu režimu nepohodlní a svobodomyslní, tak se s nimi tehdejší režim vypořádal a ani nedovolil příbuzným, aby se s nimi důstojně rozloučili. I proto si myslím, že je důležité si takovéto osobnosti připomínat," řekl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS), který se akce zúčastnil. Projekt Poslední adresa vznikl v Česku v roce 2017, poté co byly první tabulky umístěny v roce 2014 v Moskvě a připomínají oběti sovětského Velkého teroru. V Česku projekt zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, který se stal obětí komunistického režimu, a má stejnou podobu. Uvádí jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí. Organizátoři se tak snaží poukázat na osudy jednotlivců formou "Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka", takže postupem času vzniká jeden rozsáhlý, neohraničený památník. kse snm

SLOVNÍK NAJÍT