Kosatík

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Kosatík". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Kosatík je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Praze představili knihy, které vyšly k 200. výročí narození Bedřicha Smetany

Praha 11. dubna (ČTK) - V Praze dnes představili román Mileny Štráfeldové Friedrich řečený Bedřich - Příběh českého skladatele a knihu Pavla Kosatíka Bedřich Smetana-Životopis. Vyšly k 200. výročí skladatelova narození. Obě mimo jiné zachycují Smetanovy spory s politikem a autorem Slovníku naučného Františkem Ladislavem Riegerem. Publikace v Paláci knih Luxor pokřtili hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša a herečka Sarah Haváčová. "Dnes už se můžeme na Smetanu dívat bez předsudků a více vnímat hudbu, a ne ty politické obaly okolo. Osobně si myslím, že by knížek o Smetanovi mohlo být ještě více - jedna pro děti, jedna detektivka, jedno sci-fi, jeden komiks a tak dále. Aby všechny čtenářské zájmy měly naději, že budou uspokojeny," řekl ČTK Kosatík. Ve své knize Kosatík nesouhlasí s tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba v tuzemsku nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už se Smetanou. Podle autora je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Kosatík se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století. Získal mnohá ocenění, mimo jiné Cenu Toma Stopparda či Cenu Ferdinanda Peroutky. Štráfeldová ve své knize Friedrich řečený Bedřich mimo jiné přináší nepříliš známou informaci, že tvůrce české národní hudby své chlapecké deníky i milostné dopisy psal německy a správně mluvit a psát česky se učil až dlouho po třicítce. Dokumentární román líčí Smetanův dramatický osud i jeho dobu a příběhy lidí, kteří jej milovali a podporovali, nebo mu jeho cestu naopak ztěžovali. Autorka se také zamýšlí nad propagandistickým zneužíváním Smetany. Milena Štráfeldová vystudovala kulturologii a dějiny umění na Univerzitě Karlově. Pracovala v knihovnách, muzeu, na ministerstvu kultury i v několika redakcích. V letech 2001 až 2014 působila v Českém rozhlase. Dlouhodobě se věnuje literární činnosti, dosud největší úspěch zaznamenala její kniha na pomezí románu a biografie To je on! O té, co si říkala Toyen. Jako scenáristka nebo autorka námětu se Štráfeldová podílela na filmech Cesta bez návratu (o Janu Husovi), Poslední útěk Jeronýma Pražského a Jako letní sníh (o Janu Amosovi Komenském). Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli a zemřel 12. května 1884 v Praze. Byl významným skladatelem období romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří opera Prodaná nevěsta, která je považována za prototyp české národní opery, cyklus symfonických básní Má vlast a smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života. V letech 1949 až 1992 nesla Smetanovo jméno budova dnešní Státní opery Praha. Hlavní koncertní prostor pražského Obecního domu má název Smetanova síň. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro začíná každoročně ve Smetanův úmrtní den jeho cyklem Má vlast. Ve skladatelově rodném městě se koná festival Smetanova Litomyšl a v Plzni se každoročně koná Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž. Smetanovo jméno nese řada pěveckých sborů. Po Smetanovi jsou pojmenovány rozsáhlý kráter Smetana na planetě Merkur a planetka 2047 Smetana. Nyní se v projektu Smetana200 konají mimořádná nastudování jevištních a koncertních děl, muzikologické konference či celorepubliková taneční soutěž. jir snm

Publicista Kosatík se obává, že Češi začínají mít ke Slovensku lhostejný vztah

Praha 23. prosince (ČTK) - Spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista Pavel Kosatík se obává, že část Čechů začíná mít ke Slovensku 30 let po rozpadu společného státu lhostejný vztah. Autor, který v knihách Slovenské století a Slovensko 30 let poté hodnotí vývoj samostatného Slovenska i vztahy mezi Čechy a Slováky po zániku Československa, míní, že Slováci mají zájem o českou politiku i kulturu. Není si však jistý, zda to tak funguje i opačným směrem. Kosatík to dnes řekl v rozhovoru s ČTK. "Politici rádi používali floskuli, že česko-slovenské vztahy nikdy nebyly lepší, čemuž se po formální stránce nedá nic vytknout. Nic špatného se mezi našimi státy neděje. Ono se také nic nemusí dít, když jsou si ty země z velké části lhostejné. Nejsem si jistý, jestli se to už hlavně z české strany neprojevuje. V Česku se nečte slovenská literatura, slovenské filmy se dabují do češtiny a naše děti slovenštině přestávají rozumět. V tom bych viděl neštěstí," uvedl Kosatík. V knize Slovenské století vyjadřuje Kosatík názor, že 20. století bylo pro tento národ stoletím šťastným. "Oni v roce 1918 začínali z jiné startovní čáry než Češi. U nás byl rozvinutý politický život - strany, kulturní organizace, sportovní spolky a podobně. Kdežto oni pod tlakem Maďarů jako národ umírali, jejich inteligence byla tenká a politiků měli jen několik málo stovek a národní život v podstatě neexistoval. Když jim společný stát umožnil vzestup, bylo vidět, jak je na to národ připraven, takže byť s nesmírnými peripetiemi stoupal nahoru," upozornil Kosatík. Symbolickým završením vývoje slovenského národa se podle Kosatíka stal rok 1998, když se demokratické strany dohodly na společném postupu, jak zbavit premiérské funkce autoritářského Vladimíra Mečiara (HZDS). "Myslím si, že i česká politika se z toho jakýmsi způsobem poučila v našich loňských parlamentních volbách, kdy vyhrála pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN). Takže jsme možná od nich trochu opisovali," podotkl. Další Kosatíkova publikace Slovensko 30 let poté popisuje příběh samostatného slovenského státu. Autor míní, že Slováci vždycky měli velký talent na velké krize, ale velmi rychle se z nich svou vnitřní energií dokázali vzpamatovat. V dnešní vládní krizi u našich východních sousedů se podle něho čeká na to, kdo zastaví hrozivý pád demokratické společnosti. "Je vidět, že Slovensko je mladý národ, který se teprve hledá. Oni neměli svého Karla Havlíčka Borovského, který by je po osobní zkušenosti varoval, že to v Rusku v žádném případě není nějaká idyla, neměli Tomáše Garrigua Masaryka jako my za hilsneriády, který by jim řekl, že pověra o rituální vraždě je nesmysl a antisemitismus je odporná věc a podobně," sdělil Kosatík. Spisovatel Pavel Kosatík se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století. Získal mnohá ocenění, mimo jiné Cenu Toma Stopparda či Cenu Ferdinanda Peroutky. jir mha

SLOVNÍK NAJÍT