Krkonoše

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Krkonoše". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Krkonoše je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Krkonoších jsou u památných stromů nové cedule, je na nich více informací

Vrchlabí (Trutnovsko) 4. června (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos obnovila povinné značení u všech 22 památných stromů, za které odpovídá. Staré informační cedule dosloužily, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Obnovení značení, které spadá do projektu usměrnění návštěvnosti, vyšlo zhruba na 500.000 korun. Památné stromy byly dosud označeny cedulí s nápisem památný strom a malým státním znakem České republiky. 'Nově tam kromě těchto zákonných údajů bude i krátká informace o daném stromu, aby procházející turisté měli možnost se dozvědět více zajímavostí a důvodů k jeho ochraně,' řekl Drahný. Nové cedule jsou po celých Krkonoších, například u památné lípy u fary v Horním Maršově, u dubu nad Jankovým kopcem ve Vrchlabí nebo u vrby v Černém Dole. 'Na dřevěnou gravírovanou desku rozměru 60 krát 80 centimetrů jsme umístili ze zákona plynoucí povinné označení a jednoduchou další informaci o daném památném stromu. Také tam jsou kontakty na tísňové linky, jak je na našich cedulích obvyklé,' řekl Drahný. Správa KRNAP zajišťuje odbornou péči o památné stromy. Podle zástupců parku je ošetřování starých stromů vysoce profesionální činností. 'Starý strom potřebuje totiž naprosto odlišný přístup k péči než stromy mladé či dospívající. U starých stromů je například nutné jednotlivé zásahy zpravidla rozložit do několika let a zajistit tak stromu dlouhodobou péči,' sdělil Drahný. Nejstarší památné stromy v Krkonoších podle něj dosahují stáří přes 400 let. Většinou jde o solitérní stromy u obydlí či torza starých alejí. 'Například odhadované stáří lípy srdčité u fary v Horním Maršově je 450 let. Pravděpodobně byla vysazena s prvním dřevěným kostelíkem z roku 1568. Jde zřejmě o nejstarší dosud žijící zaznamenaný strom v Krkonoších,' řekl ČTK Drahný. Projekt na usměrnění návštěvnosti v Krkonoších začal v roce 2010 a od té doby se snaží skloubit potřeby turistů a ochranu přírody národního parku. Představuje ucelený soubor opatření v terénu KRNAP a jeho ochranného pásma, která by měla vést k usměrnění návštěvníků. Hlavními z nich je vyznačení hranic nově vyhlášených klidových území, zpracování analýzy pohybu a chování návštěvníků na území KRNAP a doplnění vybavení terénu, uvedli představitelé parku. Cílem projektu je rozprostřít návštěvnost po celých horách a odlehčit tím nejexponovanějším lokalitám na hřebenech hor, jako je třeba Sněžka. KRNAP patří se 13 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky na světě. Vznikl v roce 1963 a zasahuje na české straně hranice do Královéhradeckého a Libereckého kraje, rozprostírá se na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. ku kš

Do Krkonoš se vrátily tzv. lidové podmalby na skle vytvořené prastarou technikou

Strážné (Trutnovsko) 30. května (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vrátila do Krkonoš podmalby na skle vytvořené současnými umělci prastarou výtvarnou technikou. Podmalba s motivem Nejsvětější Trojice je například v Památníku obětem hor v Modrém sedle nad Luční boudou nebo s motivem svatého Huberta u Mohyly lesnické exkurze u Husích bud nad Strážným. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podmalby od výtvarnice Zory Ponicové-Paterové lze spatřit na 15 místech v Krkonoších. 'Podmalby na skle měly v minulosti nejčastěji církevní motivy a nechyběly v žádné krkonošské chalupě. Patnáct zbrusu nových podmaleb dostala Správa KRNAP darem od jejich autorky Zory Ponicové-Paterové a jejího bratra Václava Patery,' řekl Drahný. Podle autorky se v minulosti obrázky svatých patronů vyrobených technikou podmalby na skle nejen v Krkonoších těšily velké úctě. 'Lidé si je umisťovali v místnostech domů vedle kříže a dědily se,' řekla ČTK Ponicová-Paterová. Lidové podmalby na skle vznikaly na území Čech od konce středověku, nejčastěji ve sklářských hutích. Mezi hlavní střediska výroby skla v Čechách patřily také Krkonoše. Tato technika podle Ponicové-Paterové zažila v Čechách největší rozkvět v období od druhé poloviny 18. století do konce 19. století. 'Takzvané lidové podmalby na skle vznikly technologií malby za studena. Při této technologii tvořím kresbu temperou ředěnou vodou a vaječným žloutkem na spodní rubové straně skla, které pak ochraňuje samotnou malbu. Podmalby byly určeny primárně do vnitřních prostor. Motivy vycházely hlavně z Nového zákona a legend, nejčastěji šlo o svaté patrony a postavy Svaté rodiny,' řekla ČTK Ponicová-Paterová. Její podmalby lze vidět také na křižovatce cest pod vrcholem Předního Žalého s motivem anděla strážného, u rozhledny Štěpánka s motivem svatého Štěpána, na Čertově hoře, kde je podmalba se svatým Prokopem, nebo na Kotelské vyhlídce nad Horními Štěpanicemi s motivem svatého Jiří. Podmalba s motivem svaté Máří Magdaleny byla umístěna i na Hanapetrově Pasece, s motivem římské bohyně lovu Diany u Zámečku nad Dolním Dvorem nebo obrázek se svatým Florianem na Liščí cestě u Zadních Rennerovek. Kompletní seznam míst je na webu. 'Ještě letos chystáme vydat letáček pro zájemce o putování za těmito krásnými obrázky,' dodal Drahný. Až do konce letošního října lze obdivovat podmalby na skle také na výstavě Svatí pomocníci v muzeu Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. 'Ty mají ale jinou autorku, etnografku a emeritní ředitelku Krkonošského muzea ve Vrchlabí Janu Sojkovou,' dodal Drahný. ku kš

Vědci: Hranice lesa v Krkonoších oteplováním stoupá půl výškového metru za rok
Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) 15. srpna (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo 11 osobností
Vrchlabí (Trutnovsko) 20. dubna (ČTK) - Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2022 za přínos pro rozvoj Krkonoš dnes ve Vrchlabí získalo 11 osobností. Mezi nimi také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková, která dostala Cenu veřejnosti.

SLOVNÍK NAJÍT