Litomyšl

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Litomyšl". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Litomyšl je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Dostat zámek v Litomyšli na seznam UNESCO trvalo dva roky

Litomyšl (Svitavsko) 30. listopadu (ČTK) - Cesta od myšlenky zapsat renesanční zámek v Litomyšli na seznam UNESCO k rozhodnutí výboru pro světové dědictví v marockém Marrákeši 1. prosince 1999 trvala zhruba dva roky. Vyžadovala mnoho energie a velké nasazení týmu lidí, kteří připravovali všechny podklady. Už předtím do prestižní společnosti světových památek přibyla jiná česká a moravská města, řekl ČTK tehdejší starosta Litomyšle Miroslav Brýdl. "Když jsem si řekl, že Telč a Český Krumlov se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO a že Litomyšl tam může být taky, začal jsem se o to zajímat. Začal jsem se bavit s některými památkáři, někteří byli pro, aby tam Litomyšl byla, někdo ne," uvedl Brýdl. Podařilo se mu přesvědčit vedení města a do věci angažovat několik odborníků z Národního památkového ústavu v Praze, kteří napsali potřebná vyjádření a doporučení. Původní záměr zapsat na seznam celé město zúžili na samotný zámek. Oficiální žádost v rozsahu čtyř obsáhlých publikací s množstvím grafických příloh a fotografií byla podána v červnu 1998. V lednu 1999 zámek navštívil první komisař posuzující oprávněnost žádosti. "Konkuroval nám ještě jeden renesanční zámek na Moravě, ale tam se o zápis ani nežádalo," řekl Brýdl. Podle něj byla příprava vstupu do UNESCO náročná, ale byrokratické komplikace nepociťoval. V Česku byl dostatek zkušených odborníků a v 90. letech jim nescházelo nadšení pro věc. Národní památkový ústav nyní zámek rozsáhle rekonstruuje. Litomyšlská radnice už před deseti lety díky evropským dotacím obnovila zámeckého návrší. Za 412 milionů korun stavbaři a restaurátoři opravili zámecký pivovar, jízdárnu, kočárovnu, stáj, konírnu, piaristickou kolej, piaristický kostel, park, první a horní nádvoří a předzámčí, rekonstrukce trvala tři roky. Šlo o největší projekt v novodobé historii Litomyšle, dokončen byl v roce 2014. Na projektu se podílely čtyři architektonické týmy. dos kš

Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů

Litomyšl (Svitavsko) 7. října (ČTK) - Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů. V objektu sídlí městská galerie, které chybí výstavní, skladové i archivní prostory, budova také neodpovídá současným standardům pro bezbariérový přístup. Na opravy získalo město dotaci ministerstva pro místní rozvoj. Galerie bude po dobu oprav provizorně působit v městské obrazárně na litomyšlském zámku, která byla otevřena v létě. ČTK to řekl místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL). Práce potrvají nejméně dva roky. Na podzim by se měla galerie zavřít po ukončení současné poslední výstavy a začne se vyklízet. "Během rekonstrukce bude hlavní výstavní prostor na zámku. Galerie to musí nějakou dobu vydržet," uvedl Kašpar. Hlavním cílem úprav objektu je rozšíření výstavního prostoru, skladů a archivů galerie pro zjednodušení manipulace s uměleckými artefakty. Ty dnes, pokud jsou větších rozměrů, nelze současným schodištěm přepravovat. Dům se také více otevře veřejnosti a na dvorku nabídne kavárnu a prodejnu uměleckých publikací a vstupenek. Obnova čeká zadní trakt domu, který je v dezolátním stavu a v současnosti se nevyužívá. V budoucnu by sem měly být umístěny obslužné prostory galerie, jako jsou toalety a edukační dílna v blízkosti vstupu z Růžové ulice. Bude v něm také umístěn výtah pro bezbariérový přístup do výstavních prostor využitelný též pro stěhování exponátů. Oba objekty budou propojeny arkádovou chodbou, zároveň na sobě však budou provozně nezávislé díky nově vloženému venkovnímu schodišti. Náklady na rekonstrukci se odhadují zhruba na 48,5 milionu korun, město na ni získalo evropskou dotaci. Dům U Rytířů stojí uprostřed náměstí, téměř naproti radniční věži. Patří mezi nejstarší a nejhodnotnější domy města díky zachovalé původní výzdobě fasády a části interiéru. Svým stylovým pojetím odkazuje na umělecký okruh Pernštejnského dvora v Pardubicích. Dům začal přetvářet do dnešní renesanční podoby pravděpodobně sám pro sebe kamenický mistr Blažek, a to po velkém požáru, který zachvátil téměř celé město v roce 1540. Dokončen byl zřejmě již v roce 1546. Část ze své renesanční podoby ztratil drobnými i zásadnějšími úpravami. První výraznější proměna, která změnila jeho vnější podobu, se uskutečnila v roce 1814, kdy byl původní, patrně vysoký renesanční štít, nahrazen empírovou atikou. dos hj

SLOVNÍK NAJÍT