Heslo loupež
SLOVNÍK
NAJÍT
Louny
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Louny". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Louny je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Židovská obec Teplice usiluje o obnovu chátrající synagogy v Lounech
Louny 30. září (ČTK) - Židovská obec Teplice usiluje o obnovu chátrající synagogy v Lounech. Nyní nechala odkrýt zasypané sklepení, které se pod památkou nachází. Cílem bylo zjistit, zda je v něm voda, která by způsobovala chátrání budovy, což se nepotvrdilo. Za několik let tak může být objekt nedaleko náměstí po opravách otevřen pro veřejnost. ČTK to řekl předseda teplické židovské obce Michael Lichtenstein. Lounskou synagogu vrátil stát Židům v roce 2003. Stavba z roku 1871 jim sloužila do počátku druhé světové války. Po válce v ní byl nejprve muzejní depozitář a později archiv. Během 50 let v budově vzniklo mezipodlaží, které bude potřeba zbourat. Tehdy synagogu koupilo Lidové družstvo Stavba, které je autorem vestavby železobetonové podlahy na úrovni prvního patra. V roce 1967 budovu odkoupil Okresní národní výbor Louny a památka opět začala sloužit jako archiv. Depozitář se postupně z objektu stěhuje do nových prostor, podle Lichtensteina to bude trvat ještě nejméně rok. Synagoga utrpěla i necitlivým stržením sousední budovy v roce 2006, kvůli které popraskala východní stěna. Později po stržení budovy vedle synagogy nechali stavaři zasypat i sklepení, které je kulturní památkou, řekl předseda. V něm je pramen, a proto panovaly obavy, že by mohl být sklep zatopený. "Není tam nikde na podlaze voda, to znamená, že budeme pokračovat úpravou vnitřních prostorů," přiblížil plány Lichtenstein. Mezi úpravami je statické zajištění objektu nebo odstranění mezipodlaží. "My jsme měli strach, že kdyby tam byla voda, tak se naruší podlaží a spadne to celé," podotkl předseda. Náklady na opravu budou podle autorů studie proveditelnosti asi 30 milionů korun, Lichtenstein řekl, že budou vyšší. Pro veřejnost bude synagoga po rekonstrukci sloužit jako kulturní centrum, kde se budou konat například koncerty. "Většina synagog, které v České republice byly opraveny péčí federací židovských obcí, má stejné užití. To znamená, že to jsou buď muzea, kulturní nebo vzdělávací centra," uvedl Lichtenstein. Židovská obec vstoupila do jednání s hodinářskou firmou Bulova, jejíž zakladatel byl lounský rodák. "Rádi bychom třeba zde světu připomněli, že tu tato firma vznikla a mohli by tu mít muzeum. Oni by na to mohli případně přispět," nastínil plány na financování Lichtenstein. V synagoze se dochovaly původní výmalby a vitráže, které bude potřeba zrestaurovat. Během příštího roku by pak chtěla teplická židovská obec přizvat odborníky, aby udělali průzkum v půdních prostorách. "Nalezly se tam útržky modlitebních knížek. To znamená, že tam nikdy nikdo nebyl a může se stát, že se tam naleznou nějaké původní dokumenty," dodal předseda. Vloni už teplická židovská obec nechala kompletně opravit a vyčistit krovy, které napadly různé houby a plísně. V příštím roce některé více poškozené krovy nahradí nové, na což teď židovská obec shání peníze. trs hjLounská galerie představuje to nejlepší z konstruktivně orientované tvorby
Louny 15. prosince (ČTK) - Galerie Benedikta Rejta v Lounech dnes zahájila výstavu věnovanou konstruktivně orientované tvorbě z šedesátých let minulého století. Vedle sebe návštěvníci uvidí díla světoznámých domácích tvůrců a uznávaných zahraničních umělců. Galerie, která patří Ústeckému kraji, se tak vrací ke svým začátkům. Prohlédnout si tvorbu významných výtvarníků mohou zájemci do 9. dubna 2023. ČTK to řekla kurátorka Michaela Vávrová. Konstruktivní tendence je název současné výstavy i té, kterou připravil v roce 1967 Jiří Padrta. S jasným a vyhraněným výtvarným názorem se na ní představili čeští umělci hlásící se k takzvaným objektivním tendencím. A stejná jsou i některá díla. "Kromě Šedé struktury a prvních kombinatorických struktur Zdeňka Sýkory je to také jeden z prvních Pulzujících rytmů Milana Dobeše nebo rané reliéfy Karla Malicha a objekty Huga Demartiniho," uvedla Vávrová. Mezi autory vystavovaných děl jsou také Karel Malich, Jiří Kolář, Stanislav Kolíbal, Vladislav Mirvald. Zahraniční tvorbu zastupují mimo jiné Bridget Rileyová, Victor Vasarely, Getulio Alviani nebo François Morellet. V tomto rozsahu a ucelenosti prezentuje galerie hlavní těžiště své sbírky veřejnosti poprvé. Prostřednictvím výtvarných děl a archivních materiálů přibližují autoři výstavy význam lounského kulturního prostředí šedesátých let minulého století, mapují mezinárodní propojení mnoha osobností a poukazují na prozíravou sbírkovou činnost prvního ředitele galerie Jana Sekery, který dokázal pro novou instituci získat špičková díla a vybudovat významný sbírkový soubor. “S velkým respektem se ohlížíme do historie k počátkům naší instituce. Pevně věříme, že Galerie Benedikta Rejta v Lounech dokáže svým dlouhodobým programem navázat na to nejlepší ze své minulosti a opět se zapojí mezi muzea a galerie, které dané období a výtvarný směr trvale sledují a přibližují odborné i laické veřejnosti," uvedla ředitelka Kateřina Melenová. Galerie Benedikta Rejta vydala k výstavě katalog s reprodukcemi děl ze svých sbírek. V plánu je doprovodný program, který například přiblíží přípravu přehlídky argentinské grafiky v roce 1971. Tehdy vystavená díla byla nalezena při bádání jen několik týdnů před vernisáží současné výstavy. fir drJÁ ZLATOVNA .CZ