MMR

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "MMR". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo MMR je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

MMR: Na koupi průměrně velkého bytu v ČR je třeba pět ročních příjmů domácností

Praha 5. září (ČTK) - Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních výdělků, v Brně pak za sedm. Vyplývá to z dat ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z prvního čtvrtletí letošního roku, která dnes novinářům představili zástupci úřadu. Průměrně v prvním čtvrtletí zaplatili nájemníci za bydlení čtvrtinu ze svých příjmů. Domácností nadměrně zatížených výdaji na bydlení, tedy těch, které na něj dají více než 40 procent svých příjmů, je zhruba 13 procent. To je o 2,6 procentního bodu více než před rokem a o 1,8 procentního bodu méně než před deseti lety. Podle dat Deloitte v letošním prvním čtvrtletí stál metr čtvereční v bytě v průměru zhruba 99.300 Kč. Byt o 60 metrech čtverečních by tak podle jejich výpočtu stál necelých šest milionů korun. V prvním čtvrtletí byla podle dat ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda 43.941 korun. Při těchto výpočtech by tak na koupi bytu bylo potřeba 11,4 ročních mezd, tedy o více než šest více, než kolik vyplývá z dat ministerstva. Zatímco ale Deloitte vypočítává dostupnost podle mezd jednotlivce, MMR počítá s příjmy celých domácností, tedy například i včetně dětí a důchodců. Tento údaj tak zahrnuje kromě mezd a platů také důchody, dávky, příjmy z podnikání či z přeshraniční práce. Podle MMR průměrný čistý příjem české domácnosti činí 522.278 Kč ročně. MMR začalo sbírat data za pomoci nově vzniklého takzvaného "dashboardu" o bydlení. Ten by podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) měl pomoci analyzovat problematiku v oblasti bydlení. Data MMR sbírá od Českého statistického úřadu (ČSÚ), z interně zadaných průzkumů i z osobní komunikace s obcemi. V roce 2023 se zahájila stavba 35.704 bytů. Dostavělo se 38.067 bytů, jejich průměrná velikost byla 49,2 metru čtverečních. Ministerstvo v současnosti řeší škrty v návrhu rozpočtu v oblasti programu dostupného bydlení. Bartoš dříve uvedl, že bude ve vládě jednat o navýšení investic do výstavby obecních nájemních bytů o sedm miliard korun. Výdaje MMR by podle prvního návrhu státního rozpočtu měly v roce 2025 činit 13,3 miliardy korun. Oproti letošnímu roku by tak měly klesnout o téměř 13 procent, tedy dvě miliardy korun, což by byl největší pokles mezi všemi ministerstvy. Bartoš dnes zopakoval, že nepředpokládá, že by vláda peníze na výstavbu obecního nájemního bydlení neuvolnila. "Bydlení je jedna z mých největších priorit. Jeden z cílů je nastartovat investice do dostupného bydlení. A já si troufám říct, že po po zhruba dvou letech ne úplně jednoduché práce a vyjednávání tu s kolegy vyhlížíme cílovou pásku. Některá data má stát k dispozici vůbec poprvé," uvedl Bartoš. Podpora dostupného bydlení ze Státního fondu podpory investic (SFPI) má směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 procent nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat mohou územní samosprávní celky, státní příspěvkové organizace nebo církev. Program podle nově sesbíraných dat podpořil výstavbu 4688 bytů, z nichž bylo 1237 dokončeno. Vynaložené finance na dotace a zvýhodněné úvěry na výstavbu obecního nájemního bydlení dosáhly v současnosti na 2,44 miliardy korun. Celkové stavební náklady činily 13 miliard korun. jbr jzf rdo

Změna přezkumu veřejných zakázek by měla zmenšit pravomoci předsedy ÚOHS

Praha/Brno 12. března (ČTK) - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představilo návrh na modernizaci a zrychlení přezkumu veřejných zakázek. Reforma by měla zmenšit pravomoce předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a zjednodušit rozhodování. ÚOHS v reakci uvedl, že radikální změny v přezkumu nejsou potřeba a neuvážená reforma by mohla mít pro veřejné investování negativní účinky. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International, které na návrhu spolupracovaly, uvedly v tiskové zprávě, že reforma by mohla pomoci omezit prostor pro nekalé praktiky v rámci státních investic. "Vzhledem k tomu, že dlouhodobá rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i judikatura správních soudů vytvořila pro zadavatele i dodavatele poměrně jasná pravidla, podle kterých je zákon konstantně vykládán, mohla by neuvážená a uspěchaná reforma přinést spíše negativní důsledky pro oblast veřejného investování. Dopady těchto bez přehánění revolučních návrhů je třeba nejdříve důkladně analyzovat," uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda. MMR navrhuje pět základních řešení k efektivnějšímu přezkumu veřejných zakázek. Prvním je, že rozhodování v návrhovém řízení by mělo být jednoinstanční. Žalobu by bylo možné podat přímo ke správnímu soudu a neblokovala by uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření. Nyní je možné proti rozhodnutí ÚOHS v prvním stupni podat rozklad k jeho předsedovi. Ten ve věci rozhodne, nebo ji vrátí k projednání a nemusí respektovat názor rozkladové komise. Dále by se mělo zavést rozhodování individuálních případů ve tříčlenných senátech, složených ze dvou stálých členů a určeného experta. Podle MMR by tak bylo řízení soustředěno na ústní projednání s předem danou lhůtou, což by proces výrazně urychlilo. Dnes rozhoduje za ÚOHS v prvním stupni místopředsedkyně úřadu, ve druhém stupni pak předseda ÚOHS po projednání v jedné z rozkladových komisí. V současnosti ÚOHS při prověřování zakázek uplatňuje takzvanou vyšetřovací zásadu. Přestože obdrží stanovisko zadavatele i stěžovatele, má povinnost zjistit "materiální pravdu" a na základě té pak rozhodne. Podle návrhu by ÚOHS měl vycházet z důkazů, které navrhnou účastníci sporu. Pokud by navržené důkazy nepostačily ke zjištění stavu věci, může ÚOHS provést i důkazy jiné. Vyšetřovací přístup by byl zachován v řízeních ex offo, tedy na základě úředního příkazu. Lhůta pro podání žaloby by mohla být zkrácena ze současných dvou měsíců na dva týdny. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu by neměla odkladný účinek. Soudní přezkum nyní nepodléhá žádným lhůtám. Nově by ÚOHS měl také rozhodovat o dosud neskončených zadávacích řízeních pouze na základě návrhu. V ex offo zahajovaných řízeních o přestupku by ÚOHS přezkoumával pouze ukončená zadávací řízení. Dnes může ÚOHS zrušit rozhodnutí zadavatele či celé zadávací řízení nejen na návrh stěžovatele, ale i v řízení zahájeném na podnět či z úřední moci. Zabránit tedy může uzavření smlouvy, ačkoliv nikdo z dodavatelů nic proti uzavření smlouvy nenamítá. Právě páté řešení představuje podle protikorupčních organizací riziko, jelikož antimonopolnímu úřadu by tím mělo být znemožněno vyšetřování živých zakázek z moci úřední. Problematická zakázka by tak nemohla být zablokována zásahem úřadu. ÚOHS by mohl zahájit své řízení až ex post a zadavateli, který poruší zákon, by hrozila pouze pokuta. jbr ska mtj rot

Seznam Zprávy: MMR po zatýkaní v nemocnicích zastavilo dotace za 959 milionů Kč
Praha 20. února (ČTK) - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v reakci na pondělní zadržení deseti manažerů v krajských nemocnicích zastavilo financování jejich projektů z evropských dotací. Celkově jde o podporu ve výši 959 milionů korun, vyplývá z dnešního zjištění serveru Seznam Zprávy. Z programu IROP v končícím období vyplaceno 108 mld. Kč, 72 pct z celkové částky
Praha 24. ledna (ČTK) - Z evropských dotací v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) v končícím programovém období 2014 až 2020 je vyplaceno 107,9 miliardy korun, tj. 72 procent. Letos by se měla proplatit zbylá částka ze 150 miliard korun určených pro program, přičemž ohrožené projekty se můžou prodloužit.

SLOVNÍK NAJÍT