Masaryk

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Masaryk". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Masaryk je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Aktuálně: MZV má ze zahraničních archivů nové dokumenty ke smrti Jana Masaryka

Praha 19. srpna (ČTK) - České ministerstvo zahraničí má k dispozici nové dokumenty týkající se smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Pochází z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie, napsal server Aktuálně.cz. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) o zprostředkování písemností požádal přes české zastupitelské úřady ve zmíněných zemích. Získané archiválie se nyní v Černínském paláci uspořádávají, veřejnosti by se mohly zpřístupnit během září, uvedl server. První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci, jeho smrt se dodnes nepodařilo objasnit. Co se během noci v bytě stalo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna, například ale vyšetřování z let 2001 až 2003 se přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Masarykovou smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Naposledy kriminalisté případ odložili v březnu 2021, kdy Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. "Jsem přesvědčen, že historie je s diplomacií úzce spojena a může být zdrojem pro pochopení řady i současných procesů. Ministerstvo zahraničních věcí má obsáhlý archiv, pro který představují jakékoliv dokumenty související se smrtí Jana Masaryka cenný přírůstek," sdělil Lipavský. Z jednoho dokumentu podle serveru vyplývá, že Masaryk měl před smrtí prudkou hádku s třemi muži. "Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!" křičel údajně Jan Masaryk večer 9. března 1948. Autor záznamu vycházel ze svědectví svého nejmenovaného zdroje, jemuž převyprávěl Masarykovy údajné výkřiky Bohumil Příhoda, tehdejší Masarykův komorník. Kdo byla trojice mužů, na které údajně Masaryk křičel, záznam neuvádí. Lze také jen hádat, co odmítal podepsat. Britská tajná služba údajně zase pracovala s poznatkem, podle něhož Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu, a poté byl z okna vyhozen, napsal server. Další příběh přináší tajná depeše z americké ambasády v Londýně sepsaná 5. dubna 1948. Zněla, že Masaryk před smrtí jedné Američance žijící v Praze napsal dopis, že při nebližší příležitosti opustí Československo. "Komunisté se o vzkazu dozvěděli. Dotyčnou ženu navštívili, než ho stačila zničit. Poté několik ruských a českých agentů navštívilo Masaryka, jehož tělo následně skončilo na nádvoří s modřinami na krku," uvádí depeše. Pitevní zpráva se přitom o modřinách na Masarykově krku nezmiňuje. Shromáždit dokumenty ze zahraničí o Masarykově smrti inicioval podle serveru předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). "Moje preference je udělat vyčerpávající edici všech dokumentů, které jsou v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, identifikovat všechny varianty Masarykovy smrti a všechny zapojené osoby a předložit to veřejnosti," sdělil. Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt. fsl snm

Eva Haňková se před 95 lety proslavila známkou s Masarykem,dodnes na to vzpomíná

Uherské Hradiště/Praha 1. srpna (ČTK, Eliška Bervidová) - Stalo se to před 95 lety, ale Eva Haňková, tehdy Neugebauerová, si vše pamatuje jako dnes. Shodou okolností se tehdy na náměstí ve Žďáru nad Sázavou jako tříletá holčička ocitla v náručí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vznikla při tom slavná fotka, která se v roce 1938 objevila na neméně proslulých známkách. "Ptal se mne, kde mám maminku," řekla ČTK Haňková při natáčení speciálního podcastu Četkast, který agentura vydává při příležitosti dnešní uherskohradišťské vernisáže své nové výstavy Prezidentské okamžiky. "Já si vzpomínám, že jsme tam stáli pod tribunou, všude bylo spousta lidí a spousta hluku. Pan řídící Jindra mluvil s maminkou a řekl, jestli bych šla nahoru a podala kytičku tomu starému pánovi,“ dodává. „Mně byly tři roky, byla jsem malá, tak mi přišlo, že všichni ti pánové jsou staří,“ směje se. „Já vím, že se mě pan prezident ptal, jak se jmenuju a kde mám maminku. Já jsem se snažila ji v tom davu najít a nenašla,“ vzpomíná Haňková. Maminka jí na tu příležitost ušila kyjovský kroj. Ačkoliv neměla její rodina s Kyjovem nic společného, styl těchto krojů se jim líbil, a proto ho měla Eva na sobě. Dnes osmadevadesátiletá Eva žijící v Kalamazoo v americkém státě Michigan popisuje, jak při vydání známky v roce 1938 slavná fotografie ovlivnila její život coby třináctileté čerstvé studentky gymnázia, které lidé posílali dopisy a archy k podpisu. „Byla jsem najednou středem pozornosti. Někdo mi to záviděl, někdo si ze mě dělal legraci – takhle to na gymnáziu bývá,“ dodala. O Evu měl zájem i nespočet novinářů. "Pan ředitel tehdy dovolil pouze jednomu pánovi, aby se mnou dělal interview, a sám byl i u toho. Já mu za to byla vděčná, protože jsem si s těmi redaktory často nevěděla rady,“ řekla Haňková. Její život výrazně ovlivnil komunistický převrat, když už provdaná s manželem Ladislavem Haňkou utekla „přes kopečky“ do Německa a následně emigrovala do USA. V Německu pracovala v oddělení pro uprchlíky pro organizaci OSN, v Americe učila jazyky. ,"Já jsem chtěla učit v Československu, ale nevstoupila jsem do partaje, tak jsem nemohla. Tak jsem se o to snažila pak v Americe," podotkla. Haňkové maminka se dožila 100 let a stala se tak nejstarší obyvatelkou na Žďársku. Na vysoký věk a výbornou kondici Eva nemá podle jejích slov žádný recept ani moudrost. "Zřejmě jsem dosti mladá duševně, ale nohy mě bolí," postěžovala si. Jedním dechem ale pochválila svého syna a jeho manželku, kteří jí prý vždy pomohou, když je potřeba. "Ve svém domečku bydlím sama a starám se o sebe, ale jsem moc ráda, že mám rodinu blízko sebe, když ji potřebuj," uvedla. Paní Haňková aktivně sleduje zprávy a politické dění v České republice. Vývoj podle ní nejde špatně a nový prezident se jí líbí. Výstava Prezidentské okamžiky, na které je i její slavná fotka s Masarykem, je součástí doprovodného programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. ČTK ze svého fotoarchivu vybrala přes 100 snímků zachycujících 12 československých a českých prezidentů v oficiálních situacích i méně formálních chvílích. Výstava vznikla ke 105. výročí vzniku Československé republiky a založení tehdy Československé tiskové kanceláře a po Hradišti navštíví i další města. ebe fcz kš

Pietní akt v Lánech připomněl 173. výročí Masarykova narození
Lány (Kladensko) 5. března (ČTK) - Památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka uctil dnes odpoledne pietní akt před muzeem v Lánech na Kladensku. Účastníci si připomněli 173 let od narození prvního prezidenta a za zpěvu jeho oblíbené písně Ach synku, synku položili květiny a věnce k Masarykově jezdecké soše. Na počest Masaryka v Turnově nové umělecké dílo nevznikne, neuspěl žádný návrh
Turnov (Semilsko) 1. července (ČTK) - V Turnově nevznikne umělecké dílo jako pocta prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. U zastupitelů města neuspěl vítězný atypický návrh a nevybrali ani žádný další.

SLOVNÍK NAJÍT