Heslo Mero

Merkelová

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Merkelová". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Merkelová je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Merkelová nevnímá žádné své rozhodnutí v krizích jako vyloženou chybu

Berlín 26. listopadu (zpravodaj ČTK) - Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kniha s názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021 dnes vyšla ve třech desítkách jazyků včetně češtiny. Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí. "Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co (ruský prezident Vladimir) Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít," řekla politička, která vládla Německu jako kancléřka v letech 2005 až 2021. Ve vztahu k Rusku vsázela mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství. Na jednání s Putinem Merkelová obšírně vzpomíná ve své knize, kterou sepsala s dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumannovou. Za dobu, po kterou ho znala, se podle Merkelové "Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení". I při zpětném pohledu ale považuje bývalá německá kancléřka za správné, že až do konce své vlády kladla důraz na to, aby udržela s Putinem dialog. Ruského prezidenta ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Byl "pořád ve střehu", jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na "mocenské hry". Podle Merkelové se už nikdo nikdy nedozví, jestli by bylo možné zabránit ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdyby nebylo pandemie covidu-19 a mohla se vést místo virtuálních osobní jednání. "Jisté ale je, že pandemie covidu-19 byla hřebíčkem do rakve minským dohodám," uvedla. Dvojice dohod, které pomáhala Merkelová uzavřít v letech 2014 a 2015, měla urovnat konflikt na východě Ukrajiny. Povstání proruských separatistů na Donbasu a ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se ale ukázaly být jen předstupněm rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Merkelová ve své knize vyzývá, aby se při hledání konce ruské války proti Ukrajině hledalo i diplomatické řešení. "To se musí vymyslet předem, aby bylo v pravý okamžik k dispozici," napsala. Kromě politiky vůči Rusku se Merkelová v memoárech vrací také k migrační krizi roku 2015 a ke slavné větě "Zvládneme to", "Wir schaffen das", kterou pronesla, aby uklidnila obyvatele Německa. "Kdyby mi tehdy někdo řekl, že 'Wir schaffen das', tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?" napsala. V knize se vyslovila pro to, aby Evropa chránila své vnější hranice, zároveň ale vždy umožňovala legální migrační cesty. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat. S ohledem na vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Merkelová varovala demokratické strany před tím, aby se snažily AfD "rétoricky trumfovat", aniž by nabízely skutečná řešení problémů. Ve svých memoárech se Merkelová na více než sedmi stech stranách věnuje také svému dětství, dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politické kariéře ve spolkové republice, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Německou vládu vedla 16 let, během kterých se musela vyrovnávat s finanční a dluhovou krizí, migrační krizí, pandemií covidu-19 i konfliktem na Ukrajině. Agentura DPA poznamenala, že velká překvapení kniha, jejíž části zveřejnil už minulý týden deník Die Zeit, nepřináší. Memoáry neobsahují ani velkou dávku sebekritiky, dodala DPA. Merkelová ale dává nahlédnout do svého soukromí, které si vždy pečlivě střežila. Jaromír Mrhal jd

Merkelová: Putin měl vždy diktátorské rysy, k útoku na Ukrajinu došel postupně

Berlín 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Západ si podle ní musí klást otázku, zda udělal vždy vše správně tak, aby válce zabránil. Merkelová v rozhovoru obhajovala svá politická rozhodnutí, včetně toho otevřít hranice syrským uprchlíkům v roce 2015. Měla tehdy podle svých slov před očima i obrázky ze západoněmeckého velvyslanectví v Praze v roce 1989. "Nikdy jsem si o něm nedělala iluze," řekla Merkelová o Putinovi. "Měl vždy diktátorské rysy... Ale nemyslím si, že už v roce 2000 při svém nástupu měl v plánu jednou napadnout Ukrajinu. Byl to spíše vývoj, u kterého si i my na Západě musíme klást otázku, zda jsme vždy všechno udělali správně," dodala. Jednoduše na tuto otázku podle ní odpovědět nelze, ale západní politici nebyli vždy tak silní, "jak jsme být mohli". Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin. V úterý vyjdou ve 30 zemích její memoáry, v češtině se budou prodávat pod názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021. Bývalá kancléřka si v rozhovoru s magazínem Der Spiegel mimo jiné postěžovala, že se stala jakýmsi obětním beránkem při hledání příčin ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ve svých memoárech sama přiznává, že se snažila na summitu NATO v roce 2008 zabránit tomu, aby byla Ukrajina rychle přijata do aliance. Summit nakonec nezařadil Ukrajinu do Akčního plánu členství (MAP), uvedl ale, že v budoucnu se země členem NATO může stát. Svůj nesouhlas Merkelová zdůvodnila obavou z ruského vojenského útoku v případě zařazení Ukrajiny do MAP. "A co by bylo pak? Bylo by v roce 2018 představitelné, aby státy NATO zasáhly vojensky?" řekla. Zdůraznila, že nebyla v názoru na ukrajinské členství v NATO sama, podobný měla podle ní i Francie. "Z mého pohledu bylo nutné pokusit se zvládnout konflikty s Ruskem mírovou cestou," dodala. V rozhovoru Merkelová obhajovala také projekt plynovodu Nord Stream 2, který považovala za způsob, jak získat pro německé hospodářství levný plyn. "Považovala jsem Nord Stream 2 ale i za politicky smysluplný," řekla. Snahou podle ní bylo udržet kontakt s Ruskem tím, že mu umožní podílet se na německém blahobytu. Dalším politickým rozhodnutím Merkelové, kvůli kterému později čelila silné kritice, bylo otevřít německé hranice uprchlíkům ze Sýrie v roce 2015. V rozhovoru řekla, že se chtěla řídit evropskými hodnotami. "Představa, že bychom například na německé hranici postavili vodní děla, byla pro mě strašlivá a stejně by to nepřineslo žádné řešení," řekla. Ve své knize srovnává tehdejší situaci s podzimem 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlily tisíce východoněmeckých uprchlíků, kteří se dožadovali povolení vycestovat na Západ. "Samozřejmě jsem měla před očima obrázky, jak mohli uprchlíci z NDR z velvyslanectví ve zvláštních vlacích přes Drážďany vycestovat," uvedla. Tato vzpomínka podle ní ale nebyla v roce 2015 klíčová. Za nesmysl označila, že by se při rozhodování v syrské uprchlické krizi řídila jakýmsi "východoněmeckým traumatem". V knize i rozhovoru se exkancléřka vyjádřila i k nedávným americkým prezidentským volbám. Když se dozvěděla, že je vyhrál republikán Donald Trump, přepadl ji podle jejích slov smutek. Bývalý a budoucí prezident USA podle ní je typem člověka, který zná jen vítěze a poražené a není ochoten přistoupit na scénář, že můžou vyhrát obě strany. "Čím více lidí bylo v místnosti, tím větší byl tlak na to, aby byl vítězem. Dá se s ním mluvit, každé setkání je ale souboj kdo s koho," uvedla. Na dotaz, co po odchodu z funkce dělá, odpověděla: "Je spousta pěkných věcí: Cestování, setkávání s přáteli, čtení, relaxování." Dokázala by si podle svých slov ale představit i to, že memoáry budou základem pro diskuse s mladými lidmi o demokracii, dějinách Německa a významu kompromisu v politice. Jaromír Mrhal mka

Německý prezident vyznamenal exkancléřku Merkelovou záslužným řádem
Berlín 17. dubna (zpravodaj ČTK) - Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová dnes z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo.

SLOVNÍK NAJÍT