Merz

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Merz". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Merz je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Na společné tiskové konferenci pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joe Bidenem o pozvánce do NATO. "Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO," řekl Zelenskyj. "On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl," uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden. Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO, považuje to za nutné pro přežití své země. Tento měsíc řekl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území, ale přistoupil by na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území. Změna v Bílém domě je podle Merze důvodem, aby Evropa přemýšlela o další koordinaci pomoci Ukrajině. "Musíme udělat vše, abychom bez podmínek umožnili Ukrajině právo na sebeobranu," řekl. Navrhnul proto vznik evropské kontaktní skupiny pro obranu Ukrajina. Už nyní existuje kontaktní skupina, kterou vedou Spojené státy a jejíž součástí je i Česko. Merz, jak poznamenala agentura Reuters, je ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl. "Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír," řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje. "Jen pokud bude Ukrajina silná, tak teprve bude (ruský prezident Vladimir) Putin připraven vyjednávat," řekl Merz. "Když naše podpora zeslábne, bude válka trvat déle. Pokud bude podpora stálá, tak válka skončí rychleji," uvedl. Válka na Ukrajině, která trvá třetím rokem, se zřejmě stane jedním z hlavních témat před nadcházejícími předčasnými spolkovými volbami. Scholz, který se opět uchází o kancléřský úřad, navštívil Kyjev před týdnem. Setkal se zde s prezidentem Zelenským a zemi slíbil ještě tento měsíc poskytnout vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy Kč). Německo se na počátku ruské invaze v únoru 2022 stavělo ke zbrojní pomoci napadené zemi velmi váhavě, protože se obávalo vyhrocení konfliktu. Odvolávalo se rovněž na historickou zátěž, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, takže Berlín nyní nechtěl, aby německé zbraně znovu sloužily k zabíjení ruských vojáků. Postupně se ale země stala jedním z největších zbrojních podporovatelů Ukrajiny. Od počátečních dodávek přileb a neprůstřelných vest Německo postupně přešlo k poskytování moderních tanků Leopard 2, pokročilých systémů protivzdušné obrany Iris-T, Skynex či Patriot nebo ke stovkám tisíc kusů dělostřelecké munice. Scholz se nicméně nadále zdráhá předat Ukrajině střely Taurus, které mají dosah až 500 kilometrů. Ukrajina má o tyto zbraně velký zájem, chce je používat k likvidaci i vzdálených ruských objektů. Podle kancléře by ale dodání taurusů znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů. Merz má ale na taurusy jiný názor. V říjnu řekl, že pokud Rusko nepřestane do 24 hodin s údery proti civilnímu obyvatelstvu, souhlasil by se zrušením omezení dostřelu dodaných zbraní. "Pokud to nepostačí, dodá Německo střely Taurus, aby zničily logistické trasy ruské armády," dodal tehdy. Dnes k taurusům Merz řekl, že Zelenskyj jeho postoj zná. "Na tom se nic nezměnilo," uvedl. Prezident k tomu uvedl, že od Německa a od Merze očekává Ukrajina rozhodnější postup, než jaký má Berlín nyní. V Kyjevě je dnes také estonský premiér Kristen Michal, který má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. zpt mka

Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne

Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za populistickou až krajně pravicovou, je na vrcholu popularity, v průzkumech je druhá za opoziční konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Šéf CDU Friedrich Merz však nepochybuje o tom, že preference AfD opět klesnou, jakmile se podaří zvládnout migrační krizi. V rozhovoru se zahraničními korespondenty v Berlíně také prohlásil, že růst obliby AfD není překvapivý vzhledem ke složité politické situaci, kterou Německo a Evropa nyní procházejí. "Válka na Ukrajině trvá, mezinárodní diskuse pokračují. Všichni jsme tak trochu podcenili dimenzi změn, které prožíváme. Za deset let, až se ohlédneme zpět, budeme zřejmě tuto dobu, tedy roky 2022 a 2023, hodnotit zcela jinak. Jsme svědky tektonických změn politických a ekonomických mocenských center světa," řekl Merz. Problémem je podle něj i pokračující migrační krize, kdy je Německo stále cílem migrantů ze zemí Blízkého východu a z Afriky. Poznamenal, že je zcela normální, že Německo postupně hledá možné cesty, jak situaci vyřešit. Stejně tak překvapivé nejsou ani obavy veřejnosti. "V Německu jsme už před pěti lety viděli podobný demoskopický vývoj, jako zažíváme dnes. Ne tak dramatický jako nyní, ale trend byl podobný. Byl to vrchol uprchlické krize v letech 2017 a 2018, kdy AfD dosahovala v průzkumech také 18 procent," řekl. Alternativa pro Německo v posledních celostátních průzkumech přesáhla hranici dvaceti procent. Agentura YouGov straně v aktuální sondáži připsala 21 procent, čímž náskok konzervativní unie CDU/CSU stáhla na šest procentních bodů. Dvacet procent by AfD nyní získala podle institutů INSA, Infratest dimap, Kantar a GMS. Unie CDU/CSU, která je nejsilnější opoziční silou v německém parlamentu, v průzkumech vede s 26 až 28 procenty. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je na třetím místě za AfD se 17 až 19 procenty. K růstu popularity AfD, která je nejsilnější především na východě Německa, přispívá podle Merze nejen uprchlická krize, ale také ruská útočná válka proti Ukrajině. "Na východě Německa máme u mnoha lidí zcela jiné zkušenosti v přístupu k Rusku. My na západě Německa jsme silně západoevropští a západně socializovaní. Vyrostli jsme s pocitem, že Američané jsou naším pevným partnerem. Tento pocit za uplynulých 30 let nehrál na východě Německa žádnou roli, právě naopak. To je také jeden z faktorů, které musíme zohlednit," řekl. Za rozhodující pro oblibu AfD ale Merz považuje dosud nezvládnutou migrační krizi, která vyčerpává německé regiony. "Jakmile bude uprchlický problém vyřešen, čísla pro AfD zase klesnou," má jasno Merz. Alternativě podle Merze nahrává také to, že je protestní stranou, takže ji voliči využívají k vyjádření nesouhlasu. "Podle průzkumů si dvě třetiny voličů vybrali AfD z protestu, ne z přesvědčení, což je dobrá zpráva," řekl. Hlavním důvodem takového výběru je podle něj nelegální migrace. AfD, kterou Merz označil jako pravicově nacionalistickou, neskrývá své mocenské ambice. V roce 2025 chce pro spolkové volby jmenovat svého kandidáta na kancléře. Už příští rok se budou konat zemské volby v Sasku a v Durynsku, které jsou vnímány jako bašty AfD. Podle průzkumů by v obou těchto východoněmeckých zemích Alternativa pro Německo vyhrála, v Durynsku podle Infratest dimap dokonce drtivě s 34 procenty hlasů a s náskokem 13 procentních bodů před CDU, respektive 14 procentních bodů před nyní vládní postkomunistickou Levicí premiéra Boda Ramelowa. Případné volební vítězství pro AfD neznamená, že strana bude schopna vládnout. Ostatní parlamentní strany totiž s AfD odmítají spolupracovat, což zdůvodňují jejími krajně pravicovými postoji. Možnou koalici rezolutně odmítá i Merz. "Pro mou stranu jsou hranice jasné. To, že s touto stranou nebudeme spolupracovat, je jasná pozice, o které se nediskutuje," řekl. To, že unie CDU/CSU a další strany otevřeně říkají, že s AfD spolupráce nepřipadá v úvahu, sama Alternativa pro Německo podle Merze využívá v kampani. "Samozřejmě je to pro AfD dobrá argumentace proti takzvaným zavedeným politickým stranám, kdy může říkat, že všichni jsou proti nim a že jen oni jsou jediní, kdo říkají pravdu," řekl. Tou nejlepší odpovědí je podle Merze spolupráce ostatních stran. Odpovědnost za růst popularity AfD připsal Merz také způsobu vlády současné koalice, kterou pod vedením SPD tvoří liberální svobodní demokraté (FDP) a Zelení. A právě vůči Zeleným šéf CDU nešetří kritikou, tuto ekologickou stranu dokonce označil za hlavního politického protivníka. V rozhovoru se zahraničními korespondenty nicméně zdůraznil, že jeho kritika se týká výhradně spolkové politiky, které dominují energetika a ochrana klimatu. Na zemské úrovni, kde často Zelení vládnou společně s CDU, je podle něj situace zcela jiná. Merz také prohlásil, že soupeření konzervativců se Zelenými je nesrovnatelné s postojem CDU k AfD, protože Alternativa pro Německo je podle něj hrozbou pro německou demokracii. Poznamenal, že AfD je kvůli podezření z pravicového extremismu v hledáčku německé kontrarozvědky. Aleš Zápotocký spr

SLOVNÍK NAJÍT