Měsíc

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Měsíc". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Měsíc je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Studie: Na Měsíci byly aktivní sopky ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři

Peking 7. září (ČTK) - Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP. Dřívější analýza vzorků hornin z mise čínské sondy Čchang-e 5 naznačovala, že sopky na Měsíci zanikly před dvěma miliardami let. Předchozí odhady pracovaly dokonce se čtyřmi miliardami let. Chemické složení dovezených lunárních vzorků ale naznačuje, že sopky byly na Měsíci aktivní ještě před 120 miliony lety, kdy Zemi opanovali dinosauři ranné křídy. "Bylo to poněkud nečekané," okomentovala výsledky studie Julie Stoparová z amerického Lunárního a planetárního ústavu (LPI), která se na studii nepodílela. Relativně nedávnou sopečnou činnost na Měsíci naznačovaly i snímky sondy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Lunar Reconnaissance Orbiter z roku 2014. Podle Stoparové jsou ale skleněné kuličky prvním fyzickým důkazem vulkanické aktivity, ačkoliv bude pro definitivní potvrzení jejich původu potřeba další výzkum. Vzorky z Čchang-e 5 jsou prvními měsíčními horninami přivezenými na Zemi od dob, kdy je v 70. letech minulého století nasbírali astronauti NASA v rámci programu Apollo a bezposádkové sondy Sovětského svazu. Výzkum nám může pomoci pochopit, jak dlouho mohou být malé planety a měsíce - včetně našeho - vulkanicky aktivní, řekl ve vyjádření AP spoluautor studie Che Jü-jang z Čínské akademie věd. Vědecký tým prozkoumal přibližně 3000 lunárních vzorků, skleněných kuliček menších než špendlíková hlavička. Ty mohou na Měsíci vzniknout při ochlazování po sopečné erupci nebo dopadu meteoritu. Tři z nich jeví známky sopečného původu. nim kpc

Krajina na Měsíci se dramaticky změní, předměty ze Země je ale pokrytá už nyní

Washington 9. prosince (ČTK) - Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích. Na povrchu zemské oběžnice je stále zřetelná stopa zanechaná astronautem Neilem Armstrongem, leží na něm ale také pozůstatky nejrůznějších satelitů, sond a vozítek. Na Měsíci se ovšem nacházejí i kuriózní předměty jako vlajky, fotografie, náboženské texty nebo třeba golfové míčky, napsal časopis Nature Geoscience. Od roku 1959, kdy se na Měsíc dostal první člověkem vyrobený předmět ze Země - sovětská sonda Luna 2, na něm přistála nebo ztroskotala více než stovka kosmických lodí a dalších přístrojů, pilotovaných i nepilotovaných. V brzké budoucnosti misí s cílem na Měsíci ještě přibude, a to v čele s lety projektu Artemis, který má vrátit a jeho povrch astronauty. "Pokud zvážíme dopady činnosti vozítek, sond a pohybu lidí, pak se regolit značně naruší. V kontextu nových vesmírných závodů bude měsíční krajina za 50 let úplně jiná. Svůj otisk tam zanechá mnoho zemí s mnoha misemi," citoval deník The Times Justina Holcomba, odborníka na astronautiku z univerzity v Kansasu. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce. Podle odborníků lze už nyní hovořit o tom, že na Měsíci začalo nové geologické období spojené s lidskou činností, jakýsi lunární antropocén. Vliv člověka je tam totiž jasně zřetelný, zejména s ohledem na to, že na Měsíci neexistuje vítr, není na něm kapalná voda, déšť ani sopečná aktivita, a tak je jeho povrch velmi statický. Právě kvůli neexistenci větru je na Měsíci i po více než 50 letech dodnes uchován otisk obuvi skafandru prvního člověka, který na něj v roce 1969 vstoupil. Zůstaly na něm i další věci, například golfové míčky, které si přivezl astronaut Alan Shepard během mise Apollo 14 v roce 1971. Podle Holcomba lze tyto artefakty pokládat v podstatě za archeologické exponáty a mělo by se dbát o jejich zachování. Stejně nutné ale podle něj je sledovat nejrůznější odpadní materiály, které Měsíc zamořují a mít o nich přehled. lep jd

Science: Vědci kvůli chystanému dobývání Měsíce chtějí ochránit některé oblasti
Washington 9. prosince (ČTK) - Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). BBC: Jak budou vypadat nové lidské stopy na Měsíci?
Washington 15. července (ČTK/BBC) - Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo - osamělá, mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů, které vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina.

SLOVNÍK NAJÍT