Milovice

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Milovice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Milovice je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Nové muzeum v Milovicích mapuje téměř 90 let historie vojenského újezdu

Milovice (Nymbursko) 23. června (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku dnes ve zrekonstruovaném kulturním domě otevřeli Muzeum vojenského prostoru. Expozice se třemi stovkami sbírkových předmětů mapuje období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Mezi exponáty je například podstavec k těžkému kulometu z jižní Ameriky nebo kožený oděv československého tankisty, které se na světě dochovaly zřejmě pouze tři. Při slavnostním otevření muzea to dnes řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO). Vybudování muzea město vyšlo zhruba na 2,5 milionu korun. V Milovicích, odkud s rozvojem města postupně mizí známky po desetiletích pobytu různých armád, má podle starosty připomínat historii bývalého vojenského újezdu. "Jsme mladé město, sem se stěhují mladí lidé, máme průměrný věk v současné době 35 let, to znamená, že většina obyvatelstva už vůbec nepamatuje období, kdy tady byla sovětská armáda, natož nějakou další historii," řekl Pour. Vojenský újezd vznikl v Milovicích za Rakouska-Uherska v roce 1904. K nejvzácnějším exponátům muzea patří podle kurátora Zdeňka Votavy například podstavec pro těžký kulomet vzor 37, který město do sbírky získalo z jižní Ameriky, nebo sako dělostřelce rakousko-uherské armády z roku 1910 nalezené v nedaleké Vlkavě. Většina předmětů pochází z Milovic a okolí, některé má město zapůjčené z Vojenského historického ústavu nebo soukromých sbírek. "Můžeme díky nim zachovat paměť místa a jsme tu i pro nové obyvatele, kteří se sem nastěhují a začnou se o historii zajímat, ale ve městě a okolí už toho moc nezbylo," řekl Votava. Každé z období je prezentováno textovými panely, exponáty umístěnými ve vestavěných vitrínách a figurínou oblečenou do příslušného vojenského stejnokroje. Hlavní expozice v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních je rozdělena do pěti časových období. Součástí muzea je i expozice mozaik dochovaných z období socialismu. Vedle velké nástěnné mozaiky, která obsahuje přes 440.000 kamenů, si lidé mohou prohlédnout například i zrestaurovanou skleněnou mozaiku z roku 1970. Součástí bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá bylo letiště, rozsáhlý areál kasáren, civilních bytů a dalších objektů. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Milovicích umístěna jedna z největších základen střední skupiny vojsk sovětské armády v Československu. V Milovicích bylo zhruba 35.000 sovětských vojáků a civilistů. Poslední transport se sovětskými vojáky z Milovic odjel před 32 lety, 19. června 1991. dkl kš

Kocáb: Den odchodu sovětských vojsk měl být dávno státním svátkem

Milovice (Nymbursko) 26. června (ČTK) - Den odchodu sovětských vojsk z Československa měl být dávno státním svátkem, řekl ČTK při dnešních oslavách 30. výročí odchodu sovětské armády v Milovicích Michael Kocáb. Hudebník a někdejší předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem je názoru, že to byl nejvýznamnější okamžik československých novodobých dějin po konci druhé světové války. Akce nazvaná "Sbohem armádo! Aneb 30 let po…" přilákala do centra Milovic stovky lidí, zájem byl hlavně o příjezd těžké vojenské techniky. Účastníci si také mohli prohlédnout výstavu o působení sovětské armády ve městě, která vznikla ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a místními obyvateli a spolky. Odchod sovětských vojsk před 30 lety znamenal podle Kocába definitivní ukončení nadvlády velmocí, která trvala pět desetiletí od roku 1939 s krátkou pauzou v letech 1945 až 1948. "Byl to nejvýznamnější okamžik našich novodobých dějin po konci druhé světové války. Nemůžete najít žádné významnější datum," řekl Kocáb ČTK. Skupina poslanců části opozice chce uzákonit odchod sovětských vojsk jako významný den. V novele navrhla, aby se 27. červen připomínal nejen jako Den památky obětí komunistického režimu, ale také jako Den odsunu sovětských vojsk z Československa. Obdobná iniciativa vznikla také v Senátu. Podle Kocába by měl být tento den přímo státním svátkem a považuje za nepředstavitelnou ostudu, že tomu tak dávno není. "Význam toho, zda jste, nebo nejste okupovanou zemí, je tak velký a tak markantní, že si troufnu říct, že jsme poslední země na světě, která si toho tak málo váží. Hned první rok po odsunu už to měl být státní svátek, možná hned ten den, protože co je dražšího národu než být svobodný a nebýt okupovaný jinou mocností? Ještě k tomu takovou zlou mocností," uvedl Kocáb. Je prý ale zvědav, zda navrhovaná novela parlamentem projde a kdo kromě komunistů ji nepodpoří a jak to zdůvodní. Sovětská vojska zůstala v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Sovětští vojáci byli koncem 80. let rozmístěni v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku. Velitelství měla takzvaná Střední skupina vojsk právě v Milovicích. Okupaci ukončila dohoda mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk, která byla podepsána 26. února 1990. Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou opustil území republiky 21. června 1991 a o šest dní později republiku opustil i poslední sovětský voják - tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov. Kocáb po letech cítí vděčnost, že se na odsunu vojsk mohl podílet. Do Milovic prý jezdí často a jejich vývoj ho těší. "Je to hodně mladé město, hodně se to mění, je tu řada věcí, která má přitažlivost ještě nad rámec toho, že tu byli Sověti," uvedl. Mrzí ho jen to, že se v Milovicích na Nymbursku nepodařilo vybudovat centrální evropské nákladové letiště. "To bych strašně uvítal, protože by to vrátilo geopolitický význam naší republice," dodal Kocáb. Jan Kholl dr

SLOVNÍK NAJÍT