Heslo NRB

NPÚ

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NPÚ". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NPÚ je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Čeští výzkumníci objevili renesanční busty, jejichž stopa zmizela v roce 1569

Praha 20. května (ČTK) - Mramorové busty manželského páru Markéty Habsburské a Filiberta II. Savojského objevil výzkum Národního památkového ústavu (NPÚ) ve sbírkách státního zámku Sychrov. O sochách je poslední písemný záznam z roku 1569, odborníci tak busty dokázali identifikovat po 455 letech. Výzkum také ukázal, že autorem soch je renesanční umělec Conrat Meit, který je vytvořil v počátku své tvorby, kdy působil na nizozemském dvoře. ČTK o tom informovala mluvčí NPÚ Blanka Černá. V příštím roce budou busty vystaveny na státním hradu a zámku Frýdlant. Sochu vévody Filiberta dosud odborníci označovali jako Petrarca nebo obecně "neznámý muž" a datovali ji do 19. století. Výzkum Národního památkového ústavu Ad unicum nově rozpoznal, že se jedná o Filiberta II. Savojského. U sochy vévodkyně Markéty výzkum potvrdil dřívější odborné stanovisko, že se jedná o Markétu Habsburskou. U obou soch pak mezinárodní tým odborníků nově potvrdil autorství prvního zaalpského renesančního sochaře Conrata Meita a současně na základě detailní analýzy datoval vznik bust do let 1512–1517, tedy do počátku jeho tvorby. Sochy patří k několika málo dochovaným Meitovým dílům z bílého mramoru. "Jedná se o mimořádný výsledek vědecké činnosti na půdě Národního památkového ústavu, který významně zasáhne do vnímání a prezentace dějin evropského umění a kultury. Novým a zásadním momentem výzkumu byla zahraniční spolupráce se specialisty na dílo Conrata Meita (Jens Ludwig Burk z Bavorského národního muzea) a na umění dvora nizozemské místodržící Markéty Habsburské (Dagmar Eichbergerová z Univerzity v Heidelbergu). Díky jejich spoluautorství na publikovaném textu byl objev přijat v odborných kruzích téměř okamžitě a bezvýhradně, což potvrzují zahraniční ohlasy," uvedla Šárka Radostová, vedoucí výzkumného projektu Ad unicum. Sochy vévodů Markéty a Filiberta vytvořil Conrat Meit na přání samotné vévodkyně. Meita přizvala ke dvoru v roce 1512, aby vytvořil bustu jejího v té době již zemřelého manžela Filiberta II. Poté Meit vytvořil sochu samotné Markéty. Busty Markéty a Filiberta zůstaly v majetku dědiců. Koncem 16. století, patrně v souvislosti s rozprodejem dvorských bruselských sbírek kalvinisty, jejich stopa mizí. Podle hypotézy se busty mohly dostat do rudolfínských sbírek a následně být prodány v takzvané Josefínské aukci v roce 1782. Tehdy se prodaly mramorové busty odpovídající popisem sochám Markéty a Filiberta. Sochy zakoupil počátkem 19. století Kristián Kryštof Clam-Gallas a nechal je umístit do svého sídla ve Frýdlantu. Počátkem 20. století byly busty evidovány v pražském rodovém paláci, později se nacházely také v rodinné vile Auerspergů v Hejnicích. Busta vévodkyně Markéty byla součástí krbového salonu kněžny na státním zámku Sychrov. Poprvé ji identifikoval v roce 1986 kastelán zámku Miloš Kadlec ve spolupráci s profesorem dějin umění na Univerzitě Karlově Jaromírem Homolkou, a to na základě podobnosti busty s portrétem Markéty Habsburské od významného vlámského malíře Bernarda van Orley. "Jsem velice rád, že se potvrdila identifikace busty Markéty Habsburské z druhé poloviny 80. let 20. století a že se díky zapojení zahraničních kolegů podařilo identifikovat druhou bustu a ztotožnit ji s osobou Filiberta II. Savojského. Po náročném restaurování se obě špičková sochařská díla vrátila na státní hrad a zámek Frýdlant, kde budou v roce 2025 představena veřejnosti v rámci samostatného výstavního projektu. Následně budou busty prezentovány v hradním muzeu, kde podle historického inventáře byly v 19. století umístěny,“ uvedl Kadlec. Sochy restaurovali odborníci z Akademie výtvarných umění v čele s vedoucím ateliéru restaurování výtvarných děl sochařských Janem Kracíkem. Uvedl, že podstatnou částí byl průzkum soch pod ultrafialovým zářením, sochy se pak čistily především pomocí suché páry. "Plastické doplnění bylo provedeno minimálně pouze formou drobných plastických retuší prostřednictvím tvrdých vosků a jejich kombinací,“ dodal Kracík. vid

Do konce srpna navštívilo státní památky 3,3 milionu turistů

Praha 13. září (ČTK) - Státní památky navštívilo letos do konce srpna 3,3 milionu turistů. Je to o osm procent víc než za prvních osm měsíců loňského roku, stále ale o 20 procent méně než v předcovidovém roce 2019. Novinářům to dnes řekla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ), který státní památky spravuje. Nejvíce lidí přišlo na památky tradičně v době letních prázdnin, bylo to 1,9 milionu návštěvníků. Vstupné se letos nezdražovalo, podle ředitelky se tak ale stane od února příštího roku. Zdražit by se mělo průměrně o deset procent, což podle ní představuje průměrně 20 korun na jednu vstupenku pro dospělého návštěvníka. Pevný cenový výměr by měl být zveřejněn před Vánocemi, uvedla. I v příštím roce zůstane podle ředitelky zachován systém slev. Goryczková dnes řekla, že NPÚ, který je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, bude mít v příštím roce zkrácený příspěvek na provoz; krácení se podle ní dotkne nejvíce limitu mezd. "V podmínkách NPÚ to znamená, že musíme snižovat stavy zaměstnanců, a to téměř o 100 lidí," řekla. S menším počtem zaměstnanců lze podle ní jen těžko zajistit vyšší výnosy, které na příští rok zřizovatel určil vyšší o deset procent, přibližně tedy o 65 milionů korun. I proto NPÚ přistupuje ke zvýšení vstupného. "Hlavní sezona pro nás byla velmi úspěšná. Postupně nám roste návštěvnost i výnosy. Vstupné jsme letos nezvedali, je to tedy jen o tom, že přišlo daleko více návštěvníků," řekla Goryczková. Stále ale je propad v zahraniční klientele, což je podle ní znát především na nejnavštěvovanějších památkách. "To je Český Krumlov, Hluboká a Karlštejn, kde z celkové návštěvnosti v roce 2019 pět procent tvořili právě zahraniční návštěvníci. Dnes jsme na dvou procentech z celkové návštěvnosti. Je velký deficit především asijské klientely, zámořské klientely a ano, chybí i ruská klientela, která jezdila hodně na Hlubokou," řekla. Nejnavštěvovanějším objektem NPÚ za prvních osm měsíců letošního roku byl s 270.000 návštěvníky zámek Lednice.Tam není podle ředitelky propad zahraniční klientely tak velký, neboť na zámek jezdí turisté ze sousedních zemí Rakouska či Slovenska. Za ním následují zámky Český Krumlov a Hluboká, hrad Karlštejn a zámek Valtice. Všechny tyto památky měly větší návštěvnost než v předchozím roce a na každou z nich přišlo více než 100.000 lidí. U nich je ale propad zahraničních návštěvníků podle ředitelky až 40 procent. V posledním roce, který nebyl ovlivněn pandemií nemoci covid-19, tedy v roce 2019, navštívilo státní hrady a zámky pět milionů lidí. Za celý rok 2022 to bylo 3,8 milionu lidí. Goryczková dnes řekla, že by letos celková návštěvnost mohla překonat čtyři miliony lidí. NPÚ letos snížil cenu vstupenek pro děti od šesti do 17 let, činí tak 30 procent ze základního vstupného. Děti do šesti let mají nadále vstup zdarma. NPÚ zdražovalo vstupné na památky ve své správě naposledy loni začátkem sezony, šlo o nárůst v rozmezí deset až 30 korun. Z celkového počtu návštěvníků slevy podle ředitelky využívá 46 procent osob. Celkové výnosy NPÚ do konce letošního srpna činily 512,5 milionu korun. Je to nárůst o deset procent proti loňskému roku. Výnosy ze vstupného dosáhly 441,5 milionu korun. hrm mha

NPÚ nebude se začátkem hlavní sezony zdražovat vstupné
Praha 14. března (ČTK) - Národní památkový ústav (NPÚ) nebude s přicházející hlavní turistickou sezonou zdražovat vstupné, sníží naopak cenu vstupenek pro děti od šesti do 17 let. Nově bude činit 30 procent ze základního vstupného. Památkový ústav podle NKÚ chyboval v účetnictví i v zadávání zakázek
Praha 12. července (ČTK) - Národní památkový ústav (NPÚ) v letech 2017 až 2019 chyboval v účetnictví. Nevedl v něm například dvě nemovitosti v pořizovací ceně 96 milionů Kč. Šlo o karlínskou Invalidovnu a dům v Liliové ulici v Praze. Státní památky v Plzeňském kraji otevřou 1. června, novinkou je statek v Plzni
Plzeň 31. května (ČTK) - Státní památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) v Plzeňském kraji se návštěvníkům otevřou s dvouměsíčním zpožděním od 1. června. Ani přes výpadky tržeb, způsobené nuceným zavřením kvůli pandemii koronaviru, vstupné nezdraží.

SLOVNÍK NAJÍT