Národní galerie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Národní galerie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Národní galerie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Přes 90 umělců ve veřejné výzvě žádá změny na AVU a v Národní galerii

Praha 13. června (ČTK) - Přes 90 umělců žádá ve veřejné výzvě změny ve vedení Akademie výtvarných umění (AVU), v Národní galerii (NG) a v udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve vyjádření, které dnes zaslali umělci ČTK, žádají odstoupení rektorky AVU Márie Topolčanské. Také požadují analýzu fungování a restrukturalizaci AVU a Národní galerie. Vadí jim téma českého pavilonu na benátském bienále, kde je hlavním dílem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí Evy Koťátkové. Výzvu podepsaly desítky umělců, Milan Knížák, Jaroslav Róna, David Černý, Jan Svěrák nebo Josef Pleskot. Vyjádření AVU ČTK shání. Podle ředitelky Národní galerie Praha Alicji Knastové projekt na bienále vybrala odborná porota z více než 20 návrhů a ona sama na výběr neměla vliv. "Současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání vysokoškolské instituce v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době. Současné vedení AVU vzbuzuje nedůvěru ve veřejném prostoru," stojí v prohlášení. "AVU teď nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu," dodali autoři, kteří požadují odstoupení rektorky. Jako příklad uvedli nedávnou uměleckou performanci Kateřiny Olivové, která před budovou AVU za zvuku techno hudby nahá rozhazovala hlínu. "Tato osoba se do vedoucí funkce ateliéru nedostala vítězstvím ve výběrovém řízení, ale bez konkurzu, neb tehdejší rektor Tomáš Vaněk využil právo veta a upozadil komisí vybraného vítěze Zbyňka Baladrána," napsali autoři dopisu. Národní galerii umělci kritizují za český projekt na benátském bienále. "Celou instituci (Knastová) strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi. V praxi to znamená, že na bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy, přivezené z Keni v době, kdy zde komunisti popravovali Miladu Horákovou a další," napsali umělci. Knastová uvedla, že neměla na výběr projektu žádný vliv, protože jej vybrala odborná porota. Dodala, že se domnívá, že jde částečně o generační spor, protože signatáři dopisu jsou z jiné generace než autorka Koťátková. Dopis také řeší změny v udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého, která byla oceněním umělcům do 35 let. Skupině umělců vadí to, že se cena změnila na nesoutěžní, kdy vyhrávají všichni finalisté, a že se zrušil věkový limit pro oceněné. Deník N dnes napsal, že 23 členů odborných rad Národní galerie Praha rezignovalo, protože jim vadí kroky Knastové. Vytýkají jí například to, že neposkytla vstupné zdarma do stálých expozic galerie studentům kateder dějin umění. Knastová ČTK sdělila, že na zavedení vstupného zdarma pracují skrze domlouvání memorand s vysokými školami. "Volné vstupy pro studenty vybraných oborů vnímáme jako službu, kterou rádi poskytneme. Musí však respektovat nález Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2022, který nás upozornil, že poskytování bezplatných vstupů není bez dalšího odůvodnění možné, protože by šlo o neúčelné nakládání s peněžními prostředky státu," uvedla ředitelka. vid snm

Veletržní palác nabídne expozici o nedávné architektuře a díla Evy Koťátkové

Praha 6. prosince (ČTK) - Národní galerie Praha připravila na přelom roku nové výstavní projekty. Ve Veletržním paláci představí expozici 1956 až 1989: Architektura všem věnovanou české architektuře a životnímu stylu ve zmíněné době, výstavu Evy Koťátkové a Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění, který pod zkratkou Atlas má být novým kreativním prostorem. V klášteře svaté Anežky České dnes začíná výstava V hloubce a po povrchu přibližující metodu výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění, výstavy ve Veletržním paláci budou přístupné od středy. Galerie dnes výstavy představila na tiskové konferenci. Nová sbírková expozice se zaměří na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989. Je rozdělena do šesti hlavních oddílů: výstava Expo, bytové otázky, technologie a komunikace, práce a spotřeba, kultura a volný čas a architektura. Vychází z modernity, charakterizované přechodem k postindustriální společnosti, nárůstem služeb i významným pokrokem v oblasti komunikace a audiovizuálních médií. Českou, respektive československou situaci představuje s důrazem na odlišné aspekty politického vývoje v období studené války. Expozici tvoří díla ze Sbírky architektury NGP, pocházející od autorů jako Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr, Karel Prager, Alena Šrámková, tvůrčích kolektivů jako Sial Liberec a další, doplněná o fotografie a filmy z Národního filmového archivu i dobové publikace. Výstava Evy Koťátkové, která se ve své tvorbě hodně věnuje tělesnosti a vlivu vnějšího světa na ni, se jmenuje Moje tělo není ostrov. Koťátková ve své tvorbě spojuje objekty, koláže, kostýmy a texty do rozsáhlých, hravých, poetických a často performativních instalací. Poukazuje v nich na fakt, jak hluboce je život člověka ovlivněn sociálním prostředím, jeho kódy a normami. Práce Koťátkové vycházejí i z divadelních prostředků i experimentálního vzdělávání. Výstava je přenesená z Francie, kde se konala v Muzeu současného umění CAPC v Bordeaux, v prostoru, který býval skladem a zůstalo v něm množství krabic a beden. Ředitelka muzea Sandra Patron dnes novinářům řekla, že právě různé nalezené krabice Koťátkovou také inspirovaly k tomu vytvořit díla reagující na fakt, že lidé jsou neustále nějak "zaškatulkováváni", i k tomu, jak se snaží tyto bariéry kolem sebe bořit. Výstava má podobu obrovského těla, které zároveň působí jako jakási pohlcující krajina. Instalaci bude každé sobotní odpoledne obývat performerský tým. Ten se s veřejností podělí o nejrůznější příběhy: o dítěti šikanovaném ve škole, o krevetě vařené zaživa nebo o keři vytrženém ze svého původního prostředí, aby byl znovu vysazen na předměstí, slibují autoři. Na ochozu Malé dvorany Veletržního paláce vznikl Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění, který zahrnuje kavárny, pracovní prostory, knihovny, místa pro odpočinek, přednášky, dílny i herny. Zóny jsou propojené a nabízejí výhledy dovnitř i vně paláce. hrm rot

SLOVNÍK NAJÍT