Nejvyšší

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Nejvyšší". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Nejvyšší je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý trest za spekulaci se známkami

Brno 29. listopadu (ČTK) - Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý rozsudek nad právníkem a filatelistou Jaroslavem Ellederem. V roce 1962 si vyslechl trest 2,5 roku vězení a propadnutí celého jmění za údajnou spekulaci s protektorátními známkami. Zemřel v roce 1976. Stížnost pro porušení zákona podal v Ellederův prospěch ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Justice musí případ znovu otevřít. Z dnešního pohledu šlo o zcela absurdní kauzu, uvedl advokát Lubomír Müller. V roce 1939 Elleder koupil více než 1000 sérií tehdy platných protektorátních známek a uschoval si je ve schránce Státní spořitelny. Podle odsuzujícího rozsudku, který padl o víc než 20 let později, tak učinil "s úmyslem je později výhodně prodat". Na přelomu 50. a 60. let totiž skutečně část postupně prodal, část půjčil známému, zbytek zůstal v bezpečnostní schránce. Soudy v počínání Elledera, na kterého pohlížely jako na "příslušníka bývalé buržoasie", spatřovaly trestný čin spekulace, protože "spekuloval s předměty potřeby zejména tím, že ve větším rozsahu takové předměty za účelem jejich zcizení hromadil a přechovával". Senát Nejvyššího soudu nyní upozornil na to, že podle dobového výkladu trestního zákona bylo možné za "předmět potřeby" označit prakticky cokoli, tedy i neplatné protektorátní známky. Neprokázalo se však, to, že by Elleder už při nákupu měl "zištný úmysl" za dalších 20 let prodávat neplatné známky. Podstatnou otázkou je také to, zda se mohlo podle tehdejších předpisů jednat o "neoprávněný prospěch", anebo "pouze o prodej za účelem vykrytí aktuální finanční tísně", jak Elleder bezúspěšně namítal. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2. "Určitě bude zajímavé sledovat, jak se k novému projednání obžaloby postaví po 62 letech státní zástupce a jak soudce bude 48 let po Ellederově smrti zkoumat jeho 'zištný úmysl' a vypočítávat rozdíl mezi společensky nebezpečným 'neoprávněným prospěchem' a 'prodejem za účelem vykrytí aktuální finanční tísně'," uvedl Müller. Podle advokáta je Ellederova kauza výrazným svědectvím toho, jak si totalitní moc vytvářela legislativní předpoklady k tomu, aby mohla uvěznit a zbavit všeho majetku kteréhokoli "příslušníka bývalé buržoasie", jestliže vyvíjel nějakou, třeba i nepolitickou aktivitu. Soudy se tak stávaly nástrojem komunistického režimu. tmd DR

NS potvrdil verdikt nad starožitníkem Salmonem v kauze listiny ze 14. století

Brno 2. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek nad starožitníkem Josefem Salmonem. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli věděl, že byla kdysi ukradena. NS dovolání odmítl, řekla dnes ČTK mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Soud rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. V kauze jde o listinu z roku 1347, ve které papež vyjádřil souhlas se založením pražského vysokého učení, a dále o notářský opis s podpisy svědků. Univerzita Karlova v roce 2018 slavnostně oznámila, že získala vzácné archiválie z dob svých počátků. Tehdejší rektor Tomáš Zima uvedl, že jde o objev tisíciletí a věc nedozírné hodnoty. Univerzita tehdy informovala, že listiny zakoupila ze soukromé sbírky a původního majitele neznala. Oslovila ji banka JT, že má možnost písemnosti získat a škole prodat. Tři odborné posudky prokázaly pravost dokumentů, škola tedy souhlasila s transakcí. Poté se obchodem začala zabývat policie. Státní zastupitelství v roce 2021 poslalo k soudu starožitníka Salmona. Vyšlo najevo, že listiny byly součástí několika krabic různých historických dokumentů nalezených v běžné pozůstalosti. Hospodářské noviny loni napsaly, že šlo o sbírku Františka Dvorského, který byl na přelomu 19. a 20. století ředitelem Zemského archivu a řadu listin si nejspíš odnesl domů, kde zůstaly. Archiválie se dostaly k Salmonovi, který se podle rozsudku pro některé snažil najít kupce. Jedna z nich byla právě zakládací listina Univerzity Karlovy. Podle verdiktu pražských soudů Salmon od znalce věděl, že jde o kradené listiny, které by měl odevzdat státnímu archivu. "Jedinou chybu, co jsem udělal, že jsem to neprodal v Londýně o nulu víc někomu jinému," řekl Salmon u Obvodního soudu pro Prahu 1. Hájil se tím, že dokumenty koupil od starožitníka v Rakousku a s krádeží neměl nic společného. Soud mu ale neuvěřil. Kromě podmínky mu uložil také pětimilionový peněžitý trest. Univerzitě by měl navíc vrátit 20 milionů korun, které za listiny zaplatila. tmd dr

NS přiznal vyšší odškodnění další romské rodině vystěhované ze Vsetína
Brno 12. února (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) navýšil odškodnění další romské rodině, která se musela v roce 2006 vystěhovat ze Vsetína. Rozsudek navazuje na tři podobné z konce minulého roku a týká se rozvětvené rodiny. Umělá inteligence má uplatnění v evropské justici, třeba při anonymizaci
Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním. Adept k ÚS Simon odmítá kritiku za zrušená rozhodnutí, má jich méně než jiní
Brno 29. září (ČTK) - Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon nepokládá za diskvalifikující to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti neobstála před Ústavním soudem (ÚS). Poukázal na statistiku, podle které jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost. Účast na demonstraci mániček nemohla být trestným činem, napsal ministr Blažek
Praha 18. srpna (ČTK) - Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Angyalossy: Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců
Brno 10. srpna (ČTK) - Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Nejvyšší soud nesouhlasí se zastavením stíhání příslušníků StB kvůli promlčení
Brno 20. července (ČTK) - Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea
Brno 25. října (ČTK) - Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ředitelky litoměřického muzea Evy Štíbrové. Dostala podmíněný trest za to, že z muzea v době jejího působení zmizely sbírkové předměty za 16 milionů korun. Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň
Brno 13. října (ČTK) - Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci. Dnešní slavnostní otevření zároveň zahájilo Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které potrvá do soboty. Nejvyšší soud přezkoumá verdikt v kauze úvěrového podvodu v kampeličce
Brno 29. července (ČTK) - Nejvyšší soud přezkoumá verdikt nad podnikatelem Viktorem Chlupem a znalcem Vlastimilem Hudečkem. Oba dostali nepodmíněné tresty v případu úvěrového podvodu v později zkrachovalém Metropolitním spořitelním družstvu (MSD), oba také podali dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.

SLOVNÍK NAJÍT