Olomoucko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Olomoucko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Olomoucko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Do Staré Vody se vrací po 61 letech obraz hlavního oltáře, zničili ho vojáci

Libavá (Olomoucko) 29. dubna (ČTK) - Do kostela svatého Jakuba a svaté Anny v zaniklé obci Stará Voda na okraji vojenského újezdu Libavá se příští týden vrátí původní hlavní oltářní obraz z konce 17. století. Jde o dílo Luiga Garziho s názvem Panna Marie přijímá dary od poutníků, na místo se vrací po 61 letech. Uchováván byl dosud v kostele Panny Marie v Kroměříži. Obraz bude odhalen 8. května během slavnostní bohoslužby. Sloužit ji bude olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který se osobně zasadil za návrat obrazu na toto místo. ČTK to dnes řekl správce poutního místa Stará Voda u Libavé Aleš Tománek. Na obraz se v době, kdy byl kostel významným poutním místem, dívaly podle Tománka po staletí tisíce poutníků, kteří do Staré Vody přicházeli do roku 1949. "Oltářní obraz byl roku 1687 namalován italským malířem Luigim Garzim přímo v Římě, bylo to na popud jednoho z agentů biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Svou roli hrála i cena, Luigi Garzi byl ochoten obraz namalovat tehdy za 250 zlatých, byť odhadní cena takového velkého oltářního obrazu byla mnohem větší," uvedl Tománek. Na začátku roku 1688 byl obraz převezen na povozech z Říma do Staré Vody. "Dílo zpočátku ve Staré Vodě velmi trpělo, protože po dostavbě kostela zde panovala obrovská vlhkost. Na začátku 18. století byl několikrát opravován, z čehož vyplývá, že si obrazu piaristé velmi považovali," podotkl správce poutního místa. V roce 1858 jej moravskoberounský malíř Josef Kriesten zrestauroval nebo přemaloval jako uměleckou kopii na nové plátno, obraz se poté vrátil na původní místo. V kostele pak setrval do roku 1964, v té době byl již kostel součástí nového vojenského výcvikového prostoru Libavá. Vojáci se na jeho stavu podepsali. "Obraz byl totálně rozstřílen příslušníky československé lidové armády. Když ho tehdy děkan Bartek se svými pomocníky z kostela odváželi, byl obraz prostřílen jako cedník. Obraz byl poté několik desetiletí smotán v kostele Blahoslavené Panny Marie v Kroměříži na kůru," popsal osud díla Aleš Tománek. V roce 1995 byl obraz zrestaurován na náklady Zdeňka Čížkovského, moravského katolického kněze a misionáře, který po pádu komunismu obnovil působení řádů oblátů na českém území. Původní záměr vrátit obraz zpět do kostela, však zmařil fakt, že kostel patřil armádě. Jeho návrat poté znovu iniciovali zástupci církve loni. "Není to ani tak završení jeho cesty, je to pro mne spíše začátek, kdy vracíme tomuto místu zpět tvář poutního místa," dodal Tománek. Barokní kostel je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Do konce 30. let minulého století byl významným poutním místem. Po druhé světové válce, kdy bylo z těchto míst odsunuto původní německé obyvatelstvo, se stal kostel součástí nového vojenského výcvikového prostoru Libavá. Na zkáze kostela se nejvíce podepsal pobyt spojeneckých armád po sovětské okupaci země. Součástí vojenského újezdu byl kostel do roku 2015, po změně jeho hranic a vyčlenění nových obcí patří od 1. ledna 2016 k Městu Libavá. Na obnově kostela a okolí pracují dobrovolníci z řad skautů již tři desítky let. Předloni v květnu byly do jeho krypty pietně uloženy po více než 30 letech ostatky tří členů řádu piaristů. V listopadu roku 2022 získal kostel dva zvony od farnosti Šilheřovice u Opavy. Loni v květnu zde odhalili původní sousoší rolnických patronů. Ze Staré Vody jej odvezli v roce 1957, později se našlo ve sbírkách Muzea Komenského v Přerově, které sousoší po restaurování zapůjčilo zpět kostelu. Alena Horáková hj

Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště

Olomouc 18. října (ČTK) - nitranské kultury na střední Moravě, odkryli jej při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové (2100 - 1800 př. n. l.) obývala území východní Moravy a jihozápadního Slovenska, patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Archeologové odhalili 130 hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury, informovali dnes ČTK zástupci Archeologického centra Olomouc. Hroby obsahovaly kosterní pozůstatky o milodary - měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla. "Mezi objevenými artefakty jsme našli také typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku," uvedla vedoucí výzkumu archeoložka Vendula Vránová. Muži a ženy byli pohřbíváni v odlišných polohách a na onen svět je doprovázely jiné předměty. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů. Na pohřebišti archeologové nalezli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Kromě bohatých nálezů jsou podle odborníků zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly. Úspěšní byli archeologové také při průzkumu lokality v části Křelova u Břuchotína zvané Sedmiměřičná, kde identifikovali čtyři různá pohřební období. "Oblast byla využívána pro pohřební účely více než 3000 let, od konce pozdní doby kamenné až do 9. století, kdy zde žilo slovanské obyvatelstvo na území Velkomoravské říše," doplnila mluvčí centra Nikola Orlitová. Také zde archeologové objevili pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (2600 př. n. l.), odkryli 17 kostrových hrobů, čtyři zřejmě patřily mužům, kteří byli pohřbeni s keramickými nádobami, pazourkovými nástroji a sekerkami. Kolem hrobů se navíc nacházely kruhové žlábky, pravděpodobně pozůstatky dřevěných konstrukcí, které oddělovaly posvátný prostor pohřebiště od okolí. "Jedná se teprve o páté naleziště, na kterém se archeologům podařilo identifikovat obvodové žlábky kolem hrobů," doplnila mluvčí Orlitová. Významným nálezem je podle nich také hrob germánského bojovníka se štítem a železným kopím z 3. století, první takový objev na střední Moravě. Na pohřebišti odborníci také odkryli sedm žárových hrobů, kde nalezli typické kovové šperky spojené s Kelty. Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem odborníci prováděli od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou nalezené artefakty a kosterní pozůstatky analyzovat. Získat by tak měli nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti. ftv sd

Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců
Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Mladá kromaňonka, jejíž lebka byla nalezena v Mladči, dostala jméno Mlada
Olomouc 23. srpna (ČTK) - Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů. Památkáři se chystají v Cholině představit lidovou architekturu hanácké obce
Olomouc 15. července (ČTK) - Památkáři se chystají v sobotu v Cholině na Olomoucku představit tradiční lidovou architekturu. Typickou hanáckou obec, která se vyznačuje řadovou okapovou zástavbou situovanou podél širokých silnic či návsí, si vybrali pro letošní ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska. V kostele ve Staré Vodě odhalili původní sousoší rolnických patronů
Stará Voda (Olomoucko) 8. května (ČTK) - V kostele svatého Jakuba a svaté Anny v zaniklé obci Stará Voda na okraji vojenského újezdu Libavá bylo dnes odhaleno původní sousoší rolnických patronů. Ze Staré Vody jej odvezli v roce 1957, později bylo nalezeno ve sbírkách Muzea Komenského v Přerově, které sousoší po restaurování zapůjčilo zpět kostelu. Lidé mohou pojmenovat mladou kromaňonku z Mladečských jeskyní
Olomouc 12. března (ČTK) - Lidé mohou navrhnout jméno nebo přezdívku pro sedmnáctiletou dívku žijící v době kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Podvodník slibující zhodnocení úspor připravil muže z Olomoucka o 700.000 Kč
Olomouc 11. května (ČTK) - O 700.000 korun připravil neznámý internetový podvodník čtyřicetiletého muže z Olomoucka, který mu peníze poslal s vidinou jejich rychlého zhodnocení. Policisté případ prověřují pro podezření ze spáchání podvodu, za který hrozí až pět let vězení nebo peněžitý trest. Do hradní kaple na hradě Bouzov se vrátily po opravě hradní varhany
Bouzov (Olomoucko) 6. dubna (ČTK) - Do kaple hradu Bouzov na Olomoucku se vrátily hradní varhany. Nástroj z přelomu 19. a 20. století, který byl funkční jen krátce, prošel rozsáhlou opravou. Na jeho rekonstrukci přispívali i lidé ve veřejné sbírce a prostřednictvím adopce jednotlivých píšťal, řekla dnes ČTK zástupkyně kastelánky Sylva Bucherová. iROZHLAS: Evropský žalobce vyšetřuje možný dotační podvod firmy z Olomoucka
Červenka (Olomoucko) 21. února (ČTK) - Úřad evropského žalobce v Lucemburku vyšetřuje možný dotační podvod společnosti Hopax z Červenky na Olomoucku přesahující 45 milionů korun. Firma je podezřelá z umělého navýšení ceny strojů, které nakoupila za unijní dotace. Žena z Olomoucka kvůli podvodníkům připravila kamarádku o tři miliony korun
Olomouc 9. února (ČTK) - Téměř o tři miliony korun připravila svoji kamarádku důvěřivá jedenašedesátiletá žena z Olomouce, která její peníze vyplatila neznámým podvodníkům vydávajícím se za příslušníky cizinecké policie a pracovníky banky. Internetoví podvodníci připravili tři lidi z Olomoucka o statisíce korun
Olomouc 25. listopadu (ČTK) - O stovky tisíc korun připravili tři lidi z Olomoucka neznámí podvodníci, kteří se k penězům dostali pomocí příslibu zaslání zboží či výnosu z investice do kryptoměny. Policie pachatele podezřívá z trestných činů podvod a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, sdělil dnes ČTK policejní mluvčí Libor Hejtman. Podvodník slibující výnos z kryptoměn připravil muže o více než milion korun
Olomouc 22. prosince (ČTK) - O více než milion korun připravil čtyřiašedesátiletého muže z Olomoucka neznámý podvodník, který mu slíbil zajištění převodu údajného výnosu z programu zaměřeného na investice do kryptoměn. Monumentální socha sv. Kryštofa u D35 musela být odstraněna, byla poškozena
Olomouc 1. listopadu (ČTK) - Po 16 letech musela být odstraněna z valu u dálnice D35 nedaleko Olomouce monumentální, bezmála čtyřmetrová socha svatého Kryštofa, patrona poutníků a cestujících. Jejím autorem je akademický sochař a malíř Marius Kotrba. Policisté zadrželi muže podezřelého ze série vloupání do rodinných domů
Olomouc 13. srpna (ČTK) - Z více než deseti vloupání do rodinných domů na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje je podezřelý dvaačtyřicetiletý muž z Přerovska, kterého zadrželi olomoučtí kriminalisté.

SLOVNÍK NAJÍT