Heslo Pacner
SLOVNÍK
NAJÍT
Oxfam
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Oxfam". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Oxfam je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Oxfam: Svět by se do deseti let mohl dočkat prvního dolarového bilionáře
Davos (Švýcarsko) 15. ledna (ČTK) - Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Dodala, že rozdíly mezi velmi bohatými a většinou světové populace ještě více prohloubila pandemie nemoci covid-19. Zatímco majetek pěti nejbohatších lidí světa se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo. Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie, se majetek pěti nebohatších lidí světa pode Oxfamu reálně zvýšil o 114 procent. Do této skupiny patří ředitel automobilky Tesla Elon Musk, majitel firmy na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault a jeho rodina, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, zakladatel technologické firmy Oracle Larry Ellison a také investiční guru Warren Buffett. Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila na 869 miliard USD (19,6 bilionu Kč) ze 405 miliard USD. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů USD za hodinu. Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, tak do deseti let bude mít svět prvního člověka s majetkem více než jeden bilion USD (22,5 bilionu Kč), ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let. Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil tohoto majetku dosáhl v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice jednoho bilionu USD, tedy čísla, kde je za jedničkou 12 nul, a může to být i někdo, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa, měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je majetek Saúdské Arábie, země bohaté na ropu, upozornila agentura AP. Zpráva Oxfam také zjistila, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 procent více než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože miliony zaměstnanců musely bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy. Mzdy téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech neudržely krok s inflací. Zaměstnanci tak za poslední dva roky přišli o 1,5 bilionu dolarů, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka. Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 procenta zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by trvalo 1200 let, než by si vydělala tolik, kolik si průměrně vydělá generální ředitel 100 největších společností z žebříčku Fortune za rok. Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví. "S jistotou víme, že dnešní extrémní sytém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti," uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson. Zpráva Oxfam vychází z údajů od Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové banky (SB) a žebříčku miliardářů sestavovaného časopisem Forbes. irl sprOxfam: Extrémní bohatství i chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně
Davos (Švýcarsko) 16. ledna (ČTK) - Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji. "Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství," uvedl konzultant Oxfamu Manuel Schmitt. Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard USD (6,8 bilionu Kč). Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. Oxfam definuje jako neočekávaný zisk takový, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent. Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Od začátku pandemie, tedy za poslední dva roky, jedno procento nejbohatších lidí v populaci mělo na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy USD denně. Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde je inflace vyšší než růst mezd. Zhruba každý desátý člověk ve světě hladoví. Oxfam považuje za východisko z krize vyšší daně pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. V některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři. Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů. "Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru," uvedl Schmitt. Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu USD ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí. Některé státy se už rozhodly zavést daň z neočekávaných zisků pro firmy zaměřené na fosilní paliva, protože válka na Ukrajině způsobila loni prudký růst cen ropy a zemního plynu. To zhoršilo finanční situaci domácností po celém světě. Oxfam chce, aby se tato myšlenka rozšířila i na velké potravinářské koncerny, a to jako způsob, jak zmenšit propast mezi bohatými a chudými. Bohaté korporace využívají válku jako záminku k tomu, aby si mohly výrazněji zvýšit ceny, uvádí zpráva Oxfam. Potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým dominuje malý počet hráčů, mají tak efektivní oligopol a nedostatek konkurence jim umožňuje udržovat vysoké ceny. irl spr
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.