Panenské Břežany

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Panenské Břežany". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Panenské Břežany je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava v P. Břežanech ukazuje archeologické nálezy z míst koncentračních táborů

Panenské Břežany (u Prahy) 22. března (ČTK) - Osobní předměty vězňů koncentračních táborů zřízených nacisty na území dnešní České republiky i to, kde přesně stály, přibližuje nová výstava v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Expozice ukazuje výsledky archeologických průzkumů míst, v nichž stály zajatecký tábor Rolava v Krušných horách, ženský koncentrační tábor Svatava na Sokolovsku, romský koncentrační tábor Lety na Písecku a táborová aglomerace v Holýšově na Plzeňsku. Výstava začne ve středu a potrvá do 30. září. Podle Petra Hasila z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem má expozice upozornit na to, že na území dnešní ČR nacisté za války zřídili 38 pobočných koncentračních táborů. Jedním z nich byl tábor Svatava, spadající pod koncentrační tábor ve Flossenbürgu. Na výstavě lidé spatří třeba šperk z chleba a betlém z Vánoc roku 1944, které podle Hasila zřejmě narušovaly uniformitu, která měla vězeňkyně ve Svatavě zbavit lidských hodnot. Tyto předměty byly získány už dříve. Tým však zajímalo i přesné umístění tábora. Hasil uvedl, že se podařilo vytvořit rekonstrukci plánu tábora a díky množství výpovědí bývalých vězeňkyň historici propojili vzpomínky s určitými místy, což výstava reflektuje. Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV) upozornil na předměty nalezené v odpadních jámách v místech někdejšího zajateckého pracovního tábora Rolava. Řekl, že odpad jedné komunity byl chudý, včetně nalezeného nádobí, jež bylo velmi poškozené. Odpad druhé komunity byl bohatší. Obsahoval kosti z hodnotných kusů zvířat i mnohonásobně více dóz či léčiv - u části z nich lze navíc vystopovat původ. Zatímco bohatší jáma byla zřejmě odpadem francouzských zajatců, jimž posílali příbuzní balíčky a lépe k nim patrně přistupovali i jejich němečtí věznitelé, chudý odpad badatelé spojují se zajatci ze Sovětského svazu, který nebyl signatářem konvence o válečných zajatcích. Tisíce předmětů podle archeologa Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni objevili badatelé v místech, kde býval romský koncentrační tábor v Letech. Průzkum se konal mezi lety 2016 až 2019. Vařeka uvedl, že nalezené vystavené věci, třeba zbytky nádobí, obrázek či hrací figurky, jsou důležitým svědectvím o domácnostech Romů a Sintů v meziválečném období. Tým tyto nálezy prezentuje poprvé. Vařeka připomněl, že Romové a Sintové o majetek po příchodu do Letů přišli. Devadesát procent jich holokaust nepřežilo a přeživší po válce neměli vůbec nic. Vařeka dodal, že archeologům se, po zrušení vepřína, který v Letech stával, podařilo rekonstruovat, i to, kde přesně se tábor nacházel a které části tábora se pod zemí zachovaly. K bývalé táborové aglomeraci v Holýšově Vařeka dodal, že průzkum je tam v počátcích. Archeologické průzkumy lokalit někdejších koncentračních a zajateckých táborů začaly v Česku zhruba před deseti lety. Na výzkumech, jejichž výsledky výstava prezentuje, pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV, Západočeské univerzity v Plzni a Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. sar dr

SLOVNÍK NAJÍT