Pardubicko. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Pardubicko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Pardubicko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Před devastující těžbou kamene Kunětickou horu zachránil Muzejní spolek

Hrad Kunětická hora na Pardubicku unikl zkáze díky obětavosti vlastenců z Muzejního spolku. Zříceninu odkoupili a zastavili devastující těžbu kamene. Situace se vyhrotila 5. září 1884, kdy se část skály vlivem těžby sesunula a poškodila hrad, uvedl archivář Petr Mücke ve Východočeském sborníku. Farář Antonín Kopecký v 19. století napsal, že pád skály byl slyšet až do velké vzdálenosti a hrad dlouho zahalovaly kotouče prachu. Chvíli před neštěstím vyletěli s křikem ptáci ze skály, potom "v několika málo okamžicích skály trhati a s pekelným rachotem dolů řítiti se počaly," zaznamenal farář. Hrad chátral od třicetileté války, kdy ho zpustošili Švédové, a stala se z něj postupně zřícenina. V rovinaté písčité krajině byla hora z tvrdého kamene cenným zdrojem materiálu pro stavbu silnic, opevnění nebo zajištění břehu řek. Těžba kamene z Kunětické hory je zaznamenaná už za Pernštejnů, ale na intenzitě nabírala v 18. a 19. století. Z kunětického kamene si například Hradec Králové postavil vojenské opevnění. "Odvážené množství bylo tak veliké a intenzita přepravy na povozech tak četná, že se vyprávělo, že vozkové na zpáteční cestě ke Kunětické hoře často na voze spali a koně, znajíc cestu nazpaměť, táhli povozy sami bez kočírování," uvedl kastelán Miloš Jiroušek v knize Kunětická hora od středověku pod současnost. V roce 1820 navštívil hrad František I., místo ho nadchlo a nařídil opravu Kunětické hory. Kvůli rostoucímu státnímu dluhu byla její záchrana pozastavena. Lom před polovinou 19. století pohltil opevnění jižní strany hradu. Panovaly obavy, že pokud bude těžba pokračovat, do 50 let se hrad zřítí. V roce 1855 přešlo pardubické panství i s Kunětickou horou kvůli moření státního dluhu na rakouskou národní banku. Chátrání pokračovalo a v roce 1871 se zřítila klenba Rytířského sálu. Panství bylo později rozděleno a roku 1881 jej koupil baron Richard Drasche, který v těžbě pokračoval. Mediální obraz podnikatele je v dobovém tisku nepříznivý, řekl Luděk Šorm, který vlastní Drascheho lovecký zámeček nedaleko hradu a provozuje v něm perníkové muzeum. "On se věnoval hlavně lesnictví, zemědělství, obnovoval rybníky. Založil nadaci a podporoval umělce. Hlavním odběratelem kamene byl veřejný sektor. V lomu neprobíhala kontinuální těžba, pracovali v něm jeho lesní dělníci, když neměli práci v lese, věnovali se lomu," řekl Šorm, který je Drascheho zastáncem a o baronovi připravuje knihu. S novým majitelem začala masivní těžba kamene, která hradní stavbu naprosto ignorovala, uvedl naopak v knize Jiroušek. Protože pokračující těžba hrad dál ohrožovala, pardubický Muzejní spolek proti ní zahájil kampaň. Obeslal instituce, obce i politiky, aby podpořili zákaz těžby. Po několika letech místodržitelství v roce 1887 docílil zavření státního lomu. O rok později se spolku podařilo přesvědčit zemský výbor, aby zakázal využití kunětického kamene na veřejné stavby. Těžba však zcela neutichla, protože pokračovala v soukromém lomu barona Drascheho až do počátku 20. století. Zásadní obrat nastal v roce 1920, kdy Muzejní spolek hrad i s přilehlými pozemky od barona odkoupil za 86.000 korun. Správu hradu převzalo nově vzniklé Kunětické družstvo. Díky sbírkám, dobrovolné práci i podpoře státních úřadů se podařilo zahájit první rekonstrukce. "Usilovnou práci Muzejního spolku na opravách hradu a okolí přerušil komunistický režim v roce 1953, kdy došlo k zestátnění hradu. Stát o hrad prakticky nepečoval," napsal Jiroušek. V 70. letech se hrad dostal do havarijního stavu a v roce 1981 stát hrad uzavřel. Od roku 1993 má Kunětická hora svoji stálou správu, konají se v ní prohlídky a pokračují v něm i díky evropským dotacím postupné opravy. jlc mtj

Pardubicko: Kaplička u Horních Ředic na Pardubicku se přestěhovala na nové, klidnější místo

Kaplička u Horních Ředic na Pardubicku se dnes téměř po 200 letech přestěhovala na nové, klidnější místo. Místní radnice ji nechala přemístit asi o 1,5 kilometru, dál od silnice I/36, kde by k ní kvůli stavbě dálničního přivaděče nebyl přístup. Ačkoliv specializovaná firma Ulas, která měla transport na starosti, má s podobným stěhováním zkušenosti, nevyhnuly se akci potíže. Již dříve firma rozebrala základ kaple z roku 1836, pak pod ni nasunula ocelovou konstrukci. Tu dnes i se stavbou zvedl jeřáb a naložil ji na podvalník, který ji převezl na nové místo, kde byly připravené nové základy. Kvůli vysokému těžišti ale bylo nutné kapli ještě dodatečně zajistit dalšími železnými prvky. Na silnici I/36 platila kvůli přesunu několik hodin částečná uzavírka s kyvadlově řízeným provozem. Během nakládání se v místě vytvořila kolona vozidel, protože podvalník zabral druhý jízdní pruh. 'Při každém stěhování se uvázání řeší až na místě, když přijede jeřáb. Přidali jsme dvě výztuhy a pak už to bylo bez problémů. Kaplička ve finále vážila přesně 25 tun,' řekl ČTK René Růžička z firmy Ulas. Úspěšné usazení kapličky na novém místě ocenily potleskem desítky přihlížejících. Nově stojí v klidnější a přístupnější lokalitě asi o 1,5 kilometru blíže k vesnici, kde je pomník sedmileté války a pomníčky lidí, kteří tam zahynuli při nehodách. Rostou tam čtyři lípy, další stromy tam obec vysadí. Kvůli stavbě dálničního přivaděče se musely pokácet dřeviny, náhradní výsadba by mohla být u kapličky, Přesun vyjde téměř na milion korun, platí jej obec, která vyhlásila i veřejnou sbírku, a z větší části Pardubický kraj. Horní Ředice nejdříve žádaly o peníze Ředitelství silnic a dálnic, to ale odmítlo, protože kaplička nestojí v cestě dálničního přivaděče Časy - Holice, ale u komunikace. Obec se obávala, že kvůli automobilové dopravě bude ke kapli obtížný přístup, ta zchátrá a postupně zanikne. dos rot

Výlov Bohdanečského rybníka na Pardubicku doprovází nabídka rybích specialit

Výlov Bohdanečského rybníka na Pardubicku opět nabídne návštěvníkům řadu rybích specialit. Letos ochutnají uzeného a grilovaného kapra, pstruha na grilu či rybí polévku a nově budou k dostání rybí klobásy, kapří paštika a pikantní směs na topinky.

SLOVNÍK NAJÍT