Plečnik

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Plečnik". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Plečnik je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava o Plečnikově díle otevře v pátek na Hradě turistickou sezonu

Praha 31. března (ČTK) - Seznámit se s tím, jak slovinský architekt Jože Plečnik měnil tvář částí Pražského hradu, budou moci od pátku návštěvníci výstavy na Hradě. Bude se konat v Tereziánském křídle Starého královského paláce, další panely budou v areálu Hradu, přímo v místech, kde jsou stopy Plečnikovy tvorby patrné. Výstava v pátek otevře letní turistickou sezonu na Pražském hradě. Připomene také kulaté výročí narození Plečnika (1872 až 1957), který v sídle českých králů a představitelů státu významným způsobem přetvořil interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle a byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci. Hlavním kurátorem výstavy je historik architektury Vladimír Šlapeta, který uvedl, že výstava představí všechny Plečnikovy tvůrčí a životní etapy. Rané období ve Vídni, kam odjel v roce 1892 a kde následně studoval na akademii pod vedením Otto Wagnera. V Rakousku navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou. Na jeho doporučení se Plečnik stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil deset let. Závěrečné období je to, kdy se stal profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani a zároveň v Praze vykonával funkci hradního architekta. Výstavu z větší části tvoří panely umístěné na nádvořích a v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků. V Tereziánském křídle návštěvníci uvidí i modely a návrhy realizovaných i pouze zamýšlených Plečnikových projektů. Práce Plečnika na Hradě pomalu končily s odchodem Masaryka, ve 30. letech 20. století pak výrazně ovlivnil tvář Vinohrad, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Paralelně architekt působil v rodné Lublani, kde stavěl i pedagogicky působil. Výstavu doplní snímky slovinského fotografa Saši Fuise, který zachytil Plečnikovo vrcholné dílo, slovinskou Národní a univerzitní knihovnu v Lublani. Návštěvníci podle Šlapety poprvé uvidí i některé kresby ze soukromé sbírky znalce Plečnikova díla Damjana Prelovšeka, vnuka lublaňského stavebního rady a někdejšího slovinského velvyslance v ČR. Z Lublaně se podařilo přivézt i dva krátké filmy, které zachycují Plečnika. Česko se Slovinskem chtělo zapsat společně Plečnikovo dílo na seznam UNESCO. Slovinsko před několika lety ale začalo o zápis usilovat samo a loni se o jeho nejvýznamnější stavby v Lublani seznam rozšířil. hrm jw

ČNB vydá stříbrnou minci k 150 letům od narození architekta Jože Plečnika

Praha 25. ledna (ČTK) - Česká národní banka ve středu vydá pamětní stříbrnou dvousetkorunu k připomenutí 150 let od narození architekta Jože Plečnika. K dispozici bude 17.100 mincí. Podobu mince navrhl Vojtěch Dostál. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká národní banka. Nominální hodnota mince není totožná s prodejní cenou, která je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů. Například na stránkách České mincovny je u mince ve standardní kvalitě cena 690 korun. Mince budou ve dvojím provedení, která se liší povrchovou úpravou a zpracováním hrany. Ve špičkové kvalitě, která se vyznačuje vysoce leštěným mincovním polem, matovaným reliéfem a hladkou hranou, ČNB vydá 11.200 mincí. Dalších 5900 mincí bude ČNB nabízet v běžném provedení s vroubkovanou hranou. Světoznámý slovinský architekt Jože Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Po studiích nejprve pracoval ve Vídni, poté přesídlil do Prahy, kde až do počátku dvacátých let tvořil a vyučoval. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani. Krátce po vzniku Československa přijal nabídku prezidenta Tomáše Garrique Masaryka, aby učinil z Pražského hradu a jeho zahrad důstojné sídlo hlavy demokratického státu. Po řadě úprav iniciovaných Plečnikem dodnes nese Pražský hrad architektovu stopu. Na přelomu třicátých let Plečnik pro Prahu navrhl moderní chrám Nejsvětějšího srdce páně, který se stal dominantou Náměstí Jiřího z Poděbrad. Plečnik zemřel v lednu 1957 v Lublani, v roce 1997 obdržel in memoriam jednoho z nejvyšších vyznamenání ČR, řád TGM I. třídy. Další pamětní stříbrnou mincí z emisního plánu na období 2021–2025, kterou ČNB představí veřejnosti v červnu, bude pětisetkoruna s motivem motocyklu Jawa 250 z tematického cyklu „Slavné dopravní prostředky“. sos jw

SLOVNÍK NAJÍT