Plzeňsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Plzeňsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Plzeňsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Místní manželé zachraňují středověkou památku na Plzeňsku, byla před zhroucením

Merklín (Plzeňsko) 17. října (ČTK) - Středověkou památku - sýpku, která byla původně raně gotickým kostelem, zachraňují na samotě Bijadla u Merklína na Plzeňsku místní manželé Šalomovi. Stavba, která je od roku 1958 kulturní památkou, byla do loňska před zhroucením a zánikem, 17 let do ní zatékalo, protože jí chyběla střecha. Šalomovi, které dělí jen jediný rok od důchodového věku, ji koupili v aukci za 139.900 Kč s jediným cílem - zachránit ji. ČTK to dnes při představení první fáze oprav řekl Jiří Sankot z odboru památkové péče přeštické radnice. Objekt má dnes krov, střechu, dodělané římsy a částečně opravené zdivo. "Je to obdivuhodné. Byla to jedna ze zanikajících staveb, u níž nebyla vůbec šance, že by se ji podařilo zachránit," řekl Sankot, který manželům pomohl s žádostmi o dotace. Z ministerstva kultury a kraje dostali 1,25 milionu korun, museli přidat povinný podíl a další peníze. "Říká se, že je to druhá nejstarší stavba na Plzeňsku po Rotundě svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci," uvedl Sankot. V místě byla až do husitských válek farní vesnice Bijadla. Z ní se dochoval kostel, který tam stál do konce 18. století. "Byl čerstvě opravený, vymalovaný a čtyři roky poté ho Josef II. ho zrušil a byl přestavěn na sýpku," řekl Sankot. Z gotické doby zbyl boční portál, v jehož okolí se do konce 17. století pohřbívalo. Loni tam provedl první průzkum archeolog, zatím nejsou výsledky. "Rádi bychom, aby tu pokračoval, dodal," dodal Sankot. Kolem vesnice Bijadla podle něj vedla důležitá cesta z Řezna směrem na hradiště ve Starém Plzenci, potom na Prahu, Krakov a Kyjev. "Předpokládá se, že to byla jedna z vesnic, která měla vztah k Přemyslovcům," uvedl. "Sýpku využívalo JZD ještě v roce 1983, když jsem se sem vdala. Po revoluci ji dostal restituent, který nevěděl, co s ní. Nikdo ji nechtěl koupit, až v roce 2006 se ozval kšeftman a během pár dnů strhl střechu a jeřábem vytahal cenná tři patra trámů a prken z roku 1800, které měl prodat ve Švýcarsku," řekla ČTK Jana Šalomová. Majitel, který poté zanechal stavbu jejímu osudu, za to dostal roční podmíněný trest. V roce 2009 přepsal památku na bezdomovce, který neplatil daň z nemovitosti a poslali ho do exekuce. Konala se dražba, v níž uspěli Šalomovi, kteří mají pokrývačskou firmu a řekli si, že střechu opravit umějí. Dřevo na krovy darovala obec Merklín. "Bydlíme odtud kilometr a ještě bližší vztah k tomu máme, že moje maminka se sem s rodiči po válce nastěhovala a spravovali zemědělský dvůr včetně sýpky," uvedl Pavel Šalom. Cílem je stavbu s 900letou historií "pouze" zachránit. "Chceme pokračovat podlahou a fasádou, příští rok chceme zadat projekt. Jsme sice v předdůchodovém věku, ale chtěli bychom ji dát do co nejlepšího stavebního tvaru, aby zase dál vydržela," uvedla Šalomová. Podle jejího manžela si to vyžádá ještě minimálně dva miliony korun. "Chtějí ji v první řadě zachránit a pak teprve budou vymýšlet využití. V 99 procentech kupuje soukromník památku s nějakým záměrem," řekla Šárka Balvínová Kasalová z plzeňského Národního památkového ústavu. Na Plzeňsku neví o žádné podobné bohulibé aktivitě. Václav Prokš hj

V kostele v Prusinách na Plzeňsku se po desetiletích rozezní historické zvony

Prusiny (Plzeňsko) 11. května (ČTK) - Po dlouhých desetiletích se v neděli znovu rozezní historické zvony v kostele svatého Jakuba Většího v Prusinách na jižním Plzeňsku. Dva zvony z konce 15. století a jeden ze 16. století totiž prošly kompletní obnovou svého zvonového příslušenství, které bylo v havarijním stavu. Na opravy za téměř 200.000 korun se složily okolní obce i desítky dárců, řekl ČTK Milan Fiala, kastelán zámku v sousedních Nebílovech a nově také prusinský zvoník. Dva bezejmenné velké zvony z roku 1496 a 1526 ze zvonice a nejmenší a zřejmě také nejstarší zvon s neznámou datací z lucerny věže přežily ve 20. století dvě válečné rekvizice. Rekvírovaly se totiž zvony vyrobené až po roce 1600. Přesto ale krajinou jejich hlas dlouho nezněl. "Ty zvony nezvonily minimálně 80 let, možná déle. Uchycení bylo v katastrofálním stavu, vše bylo zrezlé a rozpadalo se to, proto jsme oslovili zvonařství Michala Votruby z jižních Čech," řekl Fiala. Oba nejstarší zvony - ani ne třicetikilový umíráček a 183 kilogramů těžký zvon z roku 1496 dostaly nové zvonové příslušenství a byly otočeny o 90 stupňů tak, aby jejich srdce bila do zdravého místa a nehrozilo případné puknutí. Umíráček dostal také nově vykované srdce, zavěšené na řemeni z hovězí kůže namísto původního železného kroužku. Nejmladší a největší zvon, 366 kilogramů vážící zvon z roku 1526, má také kompletně nové příslušenství. "Bylo obnoveno jejich uchycení, byly uloženy do nových ložisek a byly očištěné. Zpevněná byla i zvonová stolice, požadovali jsme zachování ručního zvonění," doplnil Fiala. Na zvonění na dvou největších zvonech je zatím potřeba dvou lidí. "Zatím to sám neutáhnu, ty dva zvony není legrace rozhoupat. Chce to pochopit, jak se pohybuje, jaká je dynamika, aby šlo srdce proti věnci zvonu. Zatím také zvoníme přímo pod zvonem, ještě si netroufnu zvonit třeba z prvního patra věže, chci na to vidět," popsal Fiala. Zvony by měly svátečně vyzvánět každou neděli vpodvečer. Původní gotický kostel v Prusinách před 300 lety nahradila barokní novostavba, zvony jsou umístěné v dochované renesanční věži. Obnoveným zvonům v neděli odpoledne požehná plzeňský biskup Tomáš Holub. lap dvd

Lesní zámek Kozel u Plzně zahájil sezonu výstavou o Rudolfovi II.
Šťáhlavy (Plzeňsko ) 1. dubna (ČTK) - Velkou výstavou o renesančním císaři a králi Rudolfovi II. zahájil dnes novou návštěvnickou sezonu lesní zámek Kozel u Plzně. Výstavu Tajemný Rudolf II. ožívá si mohou návštěvníci prohlédnout v jízdárně zámku do 18.

SLOVNÍK NAJÍT