Pobřeží slonoviny

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Pobřeží slonoviny". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Pobřeží slonoviny je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Západní Afrika je centrem finančních sítí Hizballáhu, píše Le Monde

Abidžan (Pobřeží slonoviny) 5. října (ČTK) - Libanonské šíitské hnutí Hizballáh disponuje v západní Africe silnou základnou finančních sítí. V Pobřeží slonoviny a v Guineji se totiž nachází důležitá libanonská komunita, o kterou se Hizballáh opírá. Jde o propracovaný mafiánský systém, který pere špinavé peníze především z prodeje drog, napsal list Le Monde. Podle zjištění deníku velká část šíitských Libanonců, kteří žijí v Pobřeží slonoviny a v jiných zemích západní Afriky, finančně přispívají Hizballáhu. "Když neplatíš, vyloučí tě ze společenského života," uvedl podnikatel libanonského původu, jenž nyní bydlí v Kamerunu. Jeho jméno deník neuvedl, protože si přál zůstat v anonymitě. Hizballáh dlouhodobě těží z finanční podpory Íránu. Nicméně jak uvedl washingtonský think-tank Nadace pro obranu demokracií (FDD), 30 procent jeho příjmů pochází z organizované trestné činnosti. Za dobu svého působení se stal státem ve státě a podařilo se mu vybudovat paralelní ekonomiku, která stojí především na praní špinavých peněz pocházejících z obchodování s drogami. Jde však i o další komodity, jako jsou diamanty, dřevo a zbraně. "Je těžké to přesně odhadnout, ale přes 300 milionů dolarů (přibližně sedm miliard Kč) ročně pochází z pašeráctví a praní špinavých peněz," řekl deníku odborník na Hizballáh Emanuele Ottolenghi z FDD. Jižní Amerika je zdrojem příjmů, které hnutí získává obchodem s drogami, popisuje Le Monde. Západní Afrika pak v celém systému figuruje jako tranzitní místo, kde Hizballáh díky místní libanonské komunitě pere špinavé peníze. Na tom se podílí i místní politické elity, uvádí deník. Jedna z taktik jak získat peníze z drog souvisí s prodejem ojetých aut. "Kokain z Jižní Ameriky se prodával v Africe, v Evropě a na Blízkém východě. Peníze v hotovosti se potom dopravily do Bejrútu. Odtud se peníze dostaly do oběhu přes směnárny a přes banky se posílaly na nákup ojetých amerických aut. Auta se potom poslala do Afriky, kde se dále prodávala. Velká část zisků šla přímo Hizballáhu," popsal už v roce 2017 vyšetřovatel Derek Maltz z americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Současná situace v Libanonu může mafiánský systém v západní Africe destabilizovat, z dlouhodobého hlediska ho však neohrozí. "Smrt Hasana Nasralláha (vůdce Hizballáhu) toto financování neomezí," řekl pro Le Monde výzkumník Dola Traoré z univerzity v Abidžanu. bat nim

Reuters: Šimpanzi používají bojové taktiky podobné lidským, zjistili vědci

Abidžan 11. listopadu (ČTK/Reuters) - Na pomezí nebezpečného území šplhá asi třicetičlenný průzkumný oddíl pohraniční hlídky do skalnatého kopce. Když až nepříjemně blízko zaslechne zvuky naznačující postup protivníka, stáhne se k ústupu. Není důvod riskovat boj proti přesile, píše agentura Reuters. Podobný scénář nastal v historii lidského válčení nesčetněkrát. V tomto případě odehrávajícím se v národním parku Tai na jihozápadě Pobřeží slonoviny, největší chráněné oblasti deštného pralesa v západní Africe, ale nejde o člověka, nýbrž o šimpanze. Taktické využívání vyvýšeného terénu ve válečných situacích zdokumentovali vědci při každodenním tříletém pozorování dvou sousedících komunit šimpanze hornoguinejského právě v parku Tai. Informace získané těmito lidoopy při průzkumných akcích na vyvýšených místech pak určovaly, zda šimpanzi podnikli výpady na nepřátelské území, vyplývá ze studie, přičemž postup zřejmě zahajovali v případě, že bylo riziko konfrontace nižší. Jde o první zjištěné použití této odvěké vojenské strategie mezi nejbližšími žijícími příbuznými lidí, upozorňují odborníci. "Ukazuje to na sofistikované kognitivní a kooperační schopnosti předvídat, kam a kdy jít, a bezpečně jednat na základě získaných informací," uvedl antropolog Sylvain Lemoine z Cambridgeské univerzity, hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise PLOS Biology. Meziskupinové násilí je u šimpanzů běžné, uvádí Lemoine. V překrývajících se hraničních oblastech čas od času mezi lidoopy propuknou potyčky. "Šimpanzi soupeří o prostor, který zahrnuje i zdroje potravy. Velká teritoria mají své výhody, protože snižují konkurenci uvnitř skupiny a také se na nich zvyšuje míra reproduktivity samic," říká Lemoine. Dvě sledované skupiny byly zhruba stejně velké, čítaly 40 až 45 jedinců včetně pěti až šesti dospělých samců a deseti až 13 dospělých samic. Zbytek tvořili dospívající a mláďata. "Šimpanzi jsou extrémně teritoriální. Pravidelně vysílají pohraniční hlídky, při nichž jedinci koordinovaně a soudržně sledují okrajové části teritoria," uvádí Lemoine. "Zapojují se do meziskupinových střetů, které jsou násilné, nebezpečné a stresující. Mohou mít podobu hlasových výměn z dálky, vizuálního nebo fyzického kontaktu včetně rvaček, kousání a pronásledování. Zabití jsou běžná a oběti mohou být ve všech věkových kategorií," dodává antropolog. Průzkum v kopcích nemusí nutně zlepšit vizuální zaměření členů soupeřícího klanu, ale nabízí lepší podmínky pro nalezení protivníka podle zvuku. "Vrcholky kopců jsou porostlé vegetací a nejsou tak vhodné pro pozorování," říká Lemoine. Šimpanzi se na vyvýšených místech běžně chovali obezřetně, nebyli hluční při krmení nebo shánění potravy. Místo toho naslouchali nebo odpočívali. S větší pravděpodobností se po sestupu z kopců vydali na nebezpečné území v případě, že jejich rivalové nebyli poblíž. Takové vpády podnikali zhruba ve 40 procentech případů, když se protivníci nacházeli o 500 metrů dál, v 50 procentech, když byli o kilometr dál a v 60 procentech případů, když byla konkurenční skupina vzdálená tři a více kilometrů. Šimpanzi učenliví, pod které jako poddruh spadají i ti hornoguinejští, a spříznění šimpanzi bonobo jsou geneticky lidem nejbližší druhy. Sdílejí s námi přibližně 98,8 procent DNA. Naše evoluční linie se podle výzkumu zveřejněného letos v červnu rozdělily asi před 6,9 až 9 miliony lety. Studium chování šimpanzů nám může pomoci naučit se i něco o nás. "Pomáhá nám to zjistit, co máme společného s našimi nejbližšími žijícími příbuznými, jak moc jsme si podobní s divokými zvířaty, a že se od našich bratranců nelišíme povahou, ale pouze pokročilostí," dodává Lemoine. nim jd

Fiala bude od pátku na zhruba týdenní cestě po afrických zemích
Praha 1. listopadu (ČTK) - Premiér Petr Fiala (ODS) vyrazí v pátek na osmidenní cestu po afrických zemích. Postupně navštíví Etiopii, Keňu, Nigérii, Ghanu a Pobřeží slonoviny, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu.

SLOVNÍK NAJÍT