Podmokly

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Podmokly". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Podmokly je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Podmoklech si připomenou 250 let od největšího nálezu keltských mincí

Podmokly (Rokycansko ) 9. června (ČTK) - Malou slavnost s přednáškami, kulturním programem s představením nové knihy připravila na sobotu vesnička Podmokly na Rokycansku, kde žije asi 240 obyvatel. Místní si tak připomenou 250 let ode dne, kdy 12. června 1771 místní sedlák našel u potoka zlaté mince. Později se ukázalo, že v bronzové nádobě bylo podle odhadů 5000 až 7000 zlatých keltských mincí duhovek o hmotnosti 40 až možná 50 kilogramů. Nález je dodnes považován za unikátní a jeden z největších nálezů keltských minci v Evropě. Dochoval se zlomek mincí, většina byla hned v 18. století roztavena a použita na ražbu dukátů. Asi sto let po nálezu pokladu byl na jeho původním místě umístěn pamětní kámen s letopočtem 1771. Obec před několika lety místo upravila a doplnila tabulí s popisem, řekl ČTK starosta Luboš Souček. "Protože je to výročí, pozvali jsme odborníky, budeme mít nějaké přednášky a takovou malou slavnost, abychom si připomněli to asi nejslavnější, co se u nás v obci stalo," řekl starosta. Nález mincí z různých mladších období dnes není výjimečný, objevení podmokelského pokladu by ale bylo nesmírnou senzací, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni, archeolog Jiří Orna. Keltské duhovky se razily od 3. do 1. století před naším letopočtem a byly to první mince ražené na našem území, připomněl. Podle archeologa Martina Čechury, autora nové brožury o Podmoklech, je podobný nález snem každého archeologa. "Až asi do roku 2012 to byl naprosto největší poklad keltského zlata v Evropě, respektive na světě, dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco víc mincí a byl o něco větší," řekl. Z podmokelského pokladu se dochovalo jen několik desítek mincí, část je i s kusem nádoby v Národním muzeu v Praze, další jsou ve sbírkách například ve Vídni, Drážďanech, Berlíně či v Budapešti. Když místní poklad před 250 lety objevili, mince si rozebrali. Byli ale donuceni je odevzdat majiteli panství knížeti Fürstenberkovi. Ten ze zlata nechal razit kromě dukátů Marie Terezie dukáty s vlastním portrétem. I těch se zachovalo dodneška jen velmi málo, řekl Čechura. "Najít takový poklad dnes by byla samozřejmě veliká a dlouhodobá práce, ale byla by to asi ta nejkrásnější práce, jakou si archeolog může představit. Asi by se na to sestavil expertní, možná mezinárodní tým největších znalců a řešilo by se to po všech možných stránkách včetně složení kovu, hledal by se zdroj zlata, řešila by se typologie a původ mincí, hledaly by se analogie, odkud mohly pocházet. Dnes bychom uměli vyprávět mnohem širší příběh a okolnosti, ale bohužel ten poklad už nemáme," poznamenal. Poznávání historie a archeologie byly v době nálezu podmokelského pokladu v počátcích. Přesto si už tenkrát učenci uvědomovali význam a mince z pokladu byly alespoň rámcově popsané a některé i vyobrazené. Nález lze podle Čechury považovat za začátek české prehistorické numismatiky i archeologie. Hned v roce nálezu o něm napsal spis učenec Adaukt Voigt, o několik let později se mu věnoval zakladatel české archeologie Karel Josef Biener z Bienenberka. I z toho mála, co se z pokladu zachovalo, je zřejmé, že obsahoval mince různého stáří. Mladší mince byly ražené na oppidech, a hlavně na nedalekých Stradonicích, starší mince z pokladu byly ražené na Moravě, v Rakousku a jinde popsal Čechura. "Byly tam různé nominály - statéry, třetinky nebo osminky statérů. Kupodivu i úředník, který od podmokelských obyvatel mince vybíral, je potom na Křivoklátě třídil podle velikostí a hmotností a vše zapisoval," řekl Čechura. Zbytek mincí ale podle něj nebyl do současnosti nikdy podroben hlubokému vědeckému zkoumání. Zlaté keltské mince se v minulosti našly na několika místech na západě Čech, většinou se ale nedochovaly. Velký nález keltských mincí byl z doby před rokem 1900 někde z území západních Čech, byl ale v soukromé sbírce v Německu a odborníci se o něm dozvěděli, až když se kolem roku 1970 prodával v Mnichově. Malý depot zlatých keltských mincí se našel také ve Zbirohu, dokonce nález nejméně devíti zlatých duhovek pochází z Hradiště jen kousek od Podmokel. Osm mincí se tam našlo na poli v polovině 19. století, devátá v roce 1996 a dnes je vystavena v Západočeském muzeu, řekl Čechura. V polovině 19. století a na jeho konci se podle něj našly keltské mince také v Sušici a v Kašperských Horách. Podobně významný poklad se už nikdy nemusí podařit najít. "Kdyby se našel dnes, byl by to naprostý unikát, který by prezentovaly všechny televize v Evropě. Byl by to jeden z největších nálezů, který nemá obdoby, mohl bych to přirovnat, jako kdyby se u nás našla kostra neandrtálce," řekl Petr Menšík z katedry archeologie Fakulty filosofické Západočeské univerzity v Plzni. Když se v roce 1771 poklad našel, lidé ho rozebrali a místo rozkopali, což by bylo z pohledu dnešní archeologie významné poškození lokality. "Tehdy se ale teprve lidé začínali zajímat o historii z odborného hlediska a neexistovala žádná metodika, jak při nálezu postupovat," vysvětlil Menšík. "Přesně nevíme, kolik bylo v nalezeném hrnci mincí, odhaduje se 5000 až 7000 o celkové váze možná až 50 kilogramů, což je naprostý unikát z doby Keltů. Ten soubor musel být uložený do země někdy okolo poloviny prvního století před naším letopočtem," řekl. I na základě dochovaného mála lze podle něj sledovat nejenom ražby na jednotlivých mincích, ale usuzovat na kontakty mezi různými regiony, které mezi sebou spolupracovaly a obchodovaly. Keltská civilizace byla od zhruba od západního Slovenska po Francii a kontakty probíhaly v rámci širšího území, dodal Menšík. lap sd

SLOVNÍK NAJÍT