Pražský filharmonický sbor

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Pražský filharmonický sbor". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Pražský filharmonický sbor je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Pražský filharmonický sbor nadchnul newyorské publikum písněmi o bohu a přírodě

New York 7. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Dlouhotrvající potlesk vyprovodil skladbu Testamentum od Jana Nováka, kterou Pražský filharmonický sbor (PFS) zakončil v pátek své samostatné vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Uznalé publikum si vytleskalo i přídavek. Nejstarší profesionální smíšený pěvecký sbor v Česku pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka nabídl program s texty inspirovanými liturgickým pozadím i prostým vyznáním přírodě. Koncert byl součástí Českého týdne v New Yorku, v rámci kterého PFS koncertem pod širým nebem 4. prosince zpěvem koled a spirituálů zaujal davy na rušné obchodní křižovatce Times Square. "Když chcete udělat průřez českou sborovou tvorbou, myšleno a capella nebo s komorním doprovodem, a má-li to mít nějakou logiku, věděl jsem, že tam musí být Dvořák, Janáček, Martinů a pak že tam chci prorvat něco, co by za normálních okolností neprošlo. Což je Petr Eben a Jan Novák. A to se povedlo. Je docela těžké najít v české hudbě nějakou koncovku v takovém programu, aby to byla hodnotná skladba, která zdvihne lidi ze sedadel a všechny to bavilo. A ten Novák to je," řekl ČTK k programu Vasilek. Koncert zahájil PFS skladbou Pražské Te Deum 1989, pro smíšený sbor, dvě trubky, dva trombony, tympány a bicí, kterou Eben komponoval na přelomu roku 1989 a 1990 jako přímou reakci na tehdejší politické události. První uvedení se uskutečnilo 20. dubna 1990 v Praze, v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. na koncertě pořádaném Arcibiskupstvím pražským a Společností pro duchovní hudbu v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Následovala Kantáta Otčenáš Leoše Janáčka, která vznikla jako doprovodná hudba k živým obrazům podle osmidílného cyklu Ojcze nasz polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Za řízení Janáčka byl Otčenáš pro sólový tenor, smíšený sbor, klavír a harmonium proveden scénicky v brněnském Divadle na Veveří 15. června 1901. O pět let později Janáček skladbu přepracoval pro koncertní provedení. Pětidílné dílo zdůrazňuje obsahovou náplň modlitby. Po přestávce program otevřelo dílo Antonína Dvořáka pro smíšený sbor a cappella nazvané V přírodě. Básně ze sbírky Vítězslava Hálka zvolené ke zhudebnění svědčí o souznění básníka a autora ve vztahu k přírodě. Cyklus vznikl roku 1882. Souborně byl poprvé proveden 17. listopadu 1889 na koncertě ve prospěch Penzijního spolku členů sboru a orchestru Národního divadla v Praze na Žofíně. Pro smíšený sbor byla napsána také skladba Čtyři písně o Marii, jejíž textové podklady autor Bohuslav Martinů vybral ze sbírky Františka Sušila. Premiéru Čtyř písní o Marii v provedení vinohradského Hlaholu 12. dubna 1935 řídil Karel Šejna. Posledním bodem programu bylo Testamentum pro sólové hlasy, smíšený sbor a čtyři lesní rohy, které na báseň německého básníka novodobé latiny Josefa Eberleho zhudebnil Jan Novák roku 1966. Struktura textu se odvolává na Závěť (Le Testament) francouzského básníka Françoise Villona a je vyrovnáním se všemi stránkami života – radostnými a bolestnými. Se sbormistrem Vasilkem zaznělo Testamentum 24. května 2014 na festivalu Pražské jaro se sborem Martinů Voices. PFS založil v roce 1935 sbormistr Jan Kühn. Nejvyšší ocenění sbírá za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru, který uvádí spolu s nejslavnějšími světovými orchestry. Na domácí půdě pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a orchestrem Prague Philharmonia. Jako rezidenční sbor operního festivalu v rakouském Bregenzu se věnuje také opeře. Pravidelně pořádá vlastní sborové koncerty, jejichž dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru, a věnuje se vzdělávacím projektům. Roman Jireš mka

SLOVNÍK NAJÍT