Preissig

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Preissig". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Preissig je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava v Praze připomíná 150 let od narození Vojtěcha Preissiga

Praha 31. července (ČTK) - Ve výroční den narození Vojtěcha Preissiga dnes otevřela Československá obec legionářská výstavu o díle i životě tohoto malíře, grafika, ilustrátora a odbojáře. Světoznámý typograf, ale také legionář Preissig se narodil 31. července 1873. Výstava se koná v Muzeu československých legií v Sokolské ulici v Praze. Na originálních grafikách provádí návštěvníky jeho příběhem a ukazuje i činnost krajanských spolků v USA za první světové války. Kromě osobních předmětů, výtvarných pomůcek či tiskových štočků je na výstavě i originální tiskařský stroj, dovezený v roce 1931 z USA. Preissig se narodil ve Světci na Teplicku do rodiny důlního inženýra. V roce 1884 se přestěhovala rodina do Prahy, v roce 1892 odmaturoval na reálce a poté studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech. V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma. Od roku 1905 měl Preissig vlastní grafický ateliér na Vinohradech a tvořil ve stylu secese. Ilustroval Karafiátovy Broučky a Bezručovy Slezské písně, tvořil grafické úpravy knih a plakáty. Založil časopis Česká grafika, působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Kvůli finančním problémům odjel v roce 1910 do USA, kde vyučoval, zabýval se typografií a vytvářel abstraktní kompozice. Experimentoval s asamblážemi - kolážemi z běžných předmětů. V této době vytvořil i slavné písmo Preissig Roman, které se dodnes považuje za jedno z prvních moderních typů. Během první světové války se zapojil do zahraničního protirakouského odboje, jeho vlastenecké plakáty a grafiky pomáhaly prosazovat československou myšlenku na půdě severoamerického kontinentu. "Preissig se stal pro československý odboj nedocenitelnou posilou, čeští lvi sápající se na říšské orlice v jeho dílech promlouvali zcela univerzálním jazykem," uvedla Eva Bernardová, pravnučka a zakladatelka Nadačního fondu Vojtěcha Preissiga. Během první světové války a po ní vytvořil Preissig několik návrhů nové státní vlajky Československé republiky, jedna z nich se každodenně vztyčovala v československém táboře ve Stamfordu a za státní vlajku ji prosazoval i Milan Rastislav Štefánik, v soutěži ale nakonec zvítězil návrh Jaroslava Kursy. Roku 1931 se vrátil do Prahy a jeho tvorba se od roku 1934 transformovala do abstraktní malby. Po nástupu nacistů k moci se vrátil k práci na agitační grafice a podpoře obrany republiky a demokracie. Začal vydávat ilegální časopis V boj, pro který tvořil grafiku a poskytoval zázemí své dílny a vily. Mezi lety 1939 a 1941 vyšlo v konspiraci 110 čísel někdy i v desetitisícovém nákladu. V práci mu pomáhala i dcera Irena. V roce 1940 byla ale zatčena gestapem a v roce 1942 v Berlíně popravena. Preissig byl uvězněn také a na počátku roku 1944 odeslán do koncentračního tábora Dachau, kde 11. června 1944 nemocen a mučením vyčerpán zemřel. hrm snm

SLOVNÍK NAJÍT