Přibyslav

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Přibyslav". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Přibyslav je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Přibyslav připomněla 600 let od úmrtí Jana Žižky ukázkou bitvy i bohoslužbou

Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 17. srpna (ČTK) - Přibyslav na Havlíčkobrodsku dnes připomněla 600. výročí úmrtí Jana Žižky historickými bitvami i ekumenickou bohoslužbou. Slepý vojevůdce u města zemřel 11. října 1424. Jeho představitel tam dnes před polednem přijel na koni s početným kostýmovaným průvodem, při cestě míjel zámecký park s Žižkovou jezdeckou sochou. Žižku představoval Petr Schleiss ze sdružení Plzeňský Landfrýd, které program s bitvami a husitským ležením na loukách pod zámkem organizovalo. Husitského vojevůdce již Schleiss představoval na desítkách akcí. "Já už to dělám několik let," řekl ČTK. Obzvlášť často obléká tento kostým kvůli letošnímu Žižkovu kulatému výročí. Do bitvy připomínajících někdejší události se zapojilo okolo 200 lidí v kostýmech. V Přibyslavi, kde husité dobývali město a blízký hrad Ronov, je i dnes Žižka hodnocený různě. "Já si myslím, že Jan Žižka z Trocnova byl válečník každým coulem. A dneska řešit, na které straně kdo stál, 600 let po válce, je asi zbytečné," míní Schleiss. Těm, kteří chtějí té době lépe porozumět, doporučil knihu o Žižkovi od historika Petra Čorneje. Ekumenickou bohoslužbu, jež začala dvě hodiny po poledni na nádvoří Kurfürstova domu, vedl Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské. Zúčastnili se i přibyslavský římskokatolický děkan Pavel Sandtner a čtyři vojenští kaplani z církví husitské, římskokatolické, českobratrské evangelické a pravoslavné. Hrála vojenská dechová hudba. "Životní cesta Jana Žižky byla dramatická a doba, v níž vedl tento středověký válečník své vítězné boje, byla pohnutá a bouřlivá," řekl Butta v promluvě. Uvedl, že na jedné straně byla Žižkova doba plná ideálů, ale na druhé straně byla poznamenaná násilím, krutostí a utrpením. Na postavu Jana Žižky podle něj není jednotný předepsaný názor. "Naše pohledy na dějiny jsou z více stran a úhlů a lišíme se i v jejich hodnocení. Různost církví znamená různost tradic," zmínil. Součástí dnešního Středověkého dne byl dobový jarmark na náměstí s hudbou, ukázkami řemesel a středověké kuchyně. Žižkovu výročí už byla v Přibyslavi věnovaná řada akcí, včetně přednášky Petra Čorneje a výstav. Květnový štafetový běh vedl do Přibyslavi po trase měřící 173 kilometrů z jihočeského rodiště Žižky. Na říjen chystají skauti pochod Žižkovo kolečko. vst mha

Výrobce malířských pláten v Přibyslavi pořádá výtvarné sympozium, zve veřejnost

Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 14. srpna (ČTK) - V Malé Losenici na Žďársku dnes začíná Sympozium Janáček art, jehož se zúčastní výtvarníci Libor Lípa, Jaroslav Grodl, Nikol Struhárová a Zdeněk Halla. První ročník setkání umělců pořádá manufaktura na výrobu malířských pláten, která sídlí v sousední Přibyslavi. Výtvarníci budou na stejném místě pracovat do 23. srpna. Kdo bude chtít, může se za nimi přijít podívat, třeba i rodiče s dětmi. ČTK to dnes řekl jednatel pořádající firmy Luboš Janáček, který pak nová díla vystaví ve své přibyslavské galerii. Malou galerii podnikatel otevřel před devíti lety v domě, v němž se zabývá výrobu pláten. Byl by rád, kdyby galerie pomáhala lidem překonat určitý ostych, který podle jeho zkušenosti mnozí mají vůči výstavním prostorám. Na sympoziu mohou sledovat i samotnou tvorbu. "To je symbolicky takový třetí vrchol trojúhelníku mezi výrobou a galerií" uvedl k nové aktivitě. Nápad na uspořádání sympozia vzešel ze spolupráce s Liborem Lípou, který založil Mikulovské výtvarné sympozium a 25 let jej řídil. Sám se zabývá malbou, kresbou a instalacemi. V Malé Losenici mohou lidé vidět při tvorbě také Zdeňka Hallu, který se věnuje kresbě, malbě a grafickému designu, malíře, grafika a ilustrátora Jaroslava Grodla a Nikol Struhárovou, která se v malbě snaží zachytit atmosféru místa nebo okamžiku. Luboš Janáček začal s výrobou malířských pláten před 34 lety, postupně ji stěhoval do větších prostor. Od roku 2003 je jeho firma Tabula lintea v budově u náměstí v Přibyslavi, v níž předtím skončila textilní výroba. Uvedl, že pokud ví, připravuje jeho dílna jako jediná v Česku malířská plátna výhradně původními ručními postupy. "Z velké míry máme stálé zákazníky. Jedná se o kumštýře, kteří už potřebují něco speciálnějšího," řekl Janáček. Dodal, že mezi odběrateli je řada umělců z "první ligy" výtvarné scény. Výroba malířských pláten se značkou Janáček art zaměstnává čtyři lidi. Slučuje dva provozy - zpracování tkaniny a dřeva. Dřevěné rámy se vyrábí převážně ze smrkového dřeva, fošny nejdřív několik let vysychají srovnané v rázech ve dvoře. Surová tkanina se upíná do dlouhých ocelových rámů, kde se klíží a nanáší se na ni základní malířský nátěr - šeps. Po uschnutí pracovníci plátno srolují a následně ho podle potřeby dělí a napínají do rámů. Pro profesionální umělce se připravují malířská plátna na míru. "To znamená, podle toho, jaký potřebují povrch plátna, jakou hrubost, jaký profil latě na rám...," přiblížil Janáček. Rámy mohou mít různé rozměry, dají se udělat i oválné. Plátno se nejčastěji používá lněné, v přibyslavské dílně ho ročně zpracují okolo dvou kilometrů. vst sd

SLOVNÍK NAJÍT