Heslo Prošek
SLOVNÍK
NAJÍT
Prostějovsko
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Prostějovsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Prostějovsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Na výrobu pantléků je potřeba hlavně čas a dobré oči, míní Marie Vojtková
Hruška (Prostějovsko) 25. dubna (ČTK) - Zhruba stovka svatebních čepců hanáckých nevěst, takzvaných pantléků, osázených tisícovkou perliček, řadou zrcadýlek i květin již prošla rukama devětašedesátileté Marie Vojtkové z Hrušky na Prostějovsku. Její pantléky zdobí nyní hlavně hlavy členek folklorních souborů a v původní velikosti i zmenšené se dostaly mimo jiné do Chorvatska, Švýcarska či ke švédské princezně. Jejich unikátní výrobě se seniorka věnuje od svých 14 let. Následovnici, která by naplno pokračovala v její práci, však hledá těžko, řekla ČTK Vojtková. Na výrobu čepců je podle ní potřeba hlavně čas a dobré oči. 'Pantléky jsem se naučila dělat ve 14 letech v Kojetíně od paní Antonie Ježové. Sama se je naučila tak, že rozebrala staré a podle toho začala vyrábět pantléky nové. Protože jí přibývalo tenkrát práce, tak mne oslovila, jestli bych jí pomohla. Pocházím z Kojetína, ruční práce a kroje se mi už od dětství vždy líbily, tak jsem se na to dala,' řekla Vojtková. Když její učitelce přestaly sloužit oči, začala jí zakázky postupně předávat. Pantléky nyní Vojtková opravuje či vyrábí hlavně pro folklorní soubory z širokého okolí, čas od času je však o čepec zájem i pro opravdovou hanáckou svatbu. 'Pantlék je významná část kroje nevěsty a družiček. Použitelný byl v dřívější době vlastně jen jedenkrát, vyráběn byl totiž výhradně na svatbu. Když pantléky děvčata neměla, půjčovala si je také mezi sebou od těch zámožnějších,' doplnila Vojtková. Skutečné svatby, na které čepce vyráběla, dělali například ve Velké Bystřici i v Kralicích, kde měly pantléky i družičky, doplnila žena. Výroba jednoho pantléku jí zabere zhruba 60 hodin. Nejprve musí odbornice natáhnout na dřevěný rámeček červené plátýnko, na které skládá vzory z dopředu vyřezaných kousků zrcadel, většinou do ornamentů květin. Sklíčka poté obtáčí perličkami navlečenými na drátku. 'Sklíčka se tam přišívají rybářským vlascem, dříve jsme je zkoušeli lepit, ale nemáme s lepidlem dobré zkušenosti,' popsala Marie Vojtková. Po osazení zhruba půlmetrového plátna ornamenty vytvořenými až z tisícovky perliček se vloží do čelenky prešpán, tvrzená lepenka. Postup zahrnuje mimo jiné i všití pěti stužek po půl metru, obalení červenou stuhou a vytvoření korunky ze stuh. Nakonec se vytvoří věneček z kytiček a doprostřed válce se vsadí další kytička. 'Nejnáročnější je tvoření čelenek, každá perlička je navlečená na drátě, ale musí se přišít samostatně. Bude jich tak tisícovka. Musí se na to člověk soustředit, aby na to dobře viděl a měl dobré světlo,' usmála se Vojtková. Podoba čepců se přitom mění podle jednotlivých folklorních zvyklostí - její výrobky totiž nosí folklorní soubory z celé Hané. Žena se tak při výrobě musí držet i historických podkladů či fotodokumentace, aby dosáhla co největší autentičnosti. 'Například pro Muzeum Komenského jsem vyráběla pantlék podle rytiny z knížky od Jana Rudolfa Bečáka Lidové umění na Hané. Obrázek byl velmi malý, studovala jsem jej lupou,' doplnila žena. Výrobou pantléků se podle ní člověk neuživí. 'Je na to potřeba dostatek času, člověk musí mít tu práci rád a bavit ho to. Bez toho se to dělat nedá. Rodině se to líbí, ale naučit se to nikdo nechce. Je to pracné,' doplnila žena, která během svého života pracovala jako pánská krejčová, na váze v jednotném zemědělském družstvu či ve střihárně firmy vyrábějící sportovní oblečení. Za výrobu svých pantléků získala Vojtková nedávno titul Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje za rok 2023. 'Dokud budu zdravá a budu na to vidět, budu je podle potřeby vyrábět dál,' dodala žena. Alena Horáková dvdNa zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku v květnu opět zamíří kováři
Prostějov 8. dubna (ČTK) - Do areálu zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku zamíří v květnu opět kováři z Česka i zahraničí na mezinárodní setkání Olomoucký Fortel 2023 aneb Hanácké kování. Mistři černého řemesla budou před očima návštěvníků demonstrovat svou práci, zároveň se budou podílet na tvorbě společného díla. Mezinárodní akce se koná popáté. Do areálu zámku se loni kováři přestěhovali z původního místa této tradice, a to z fortu v Křelově. ČTK to řekl místopředseda spolku Kováři Olomouckého kraje Jaroslav Straka. Akce se uskuteční 20. až 21. května v prostorách před oranžerií zámku. "Tato akce již od prvopočátku překročila pomyslné hranice České republiky a pravidelně se jí zúčastňují například kováři ze Slovenska, Polska nebo z Itálie či Ukrajiny. Hlavní motto naší akce je přiblížit kouzlo tohoto prastarého řemesla široké veřejnosti," uvedl pořadatel akce. Podotkl, že spolu se zkušenými mistry bude na přehlídce kovat i mladá, nastupující generace kovářů. Kromě kovářského řemesla se mohou návštěvníci těšit i na představení jiných starých řemesel, půjde například o ukázky tavby a odlévání bronzu, ranhojičství či pečení chleba ve hliněné peci. V letošním roce bude Fortel obohacen také o další zajímavost, prodejní výstavu nožů. "Návštěvníci se mohou těšit na individuální kování našich i hostujících kovářů, kde před jejich zraky z kusu železa vykovají svá kovaná díla, a ukázky nožířů při výrobě či broušení nožů. Připravujeme i zábavu pro děti, a to jak možnost si vykovat s kovářem vlastní jednoduchý výrobek nebo rukodělné dílničky," doplnil Straka. Také letos se mistři černého řemesla budou v areálu zámku podílet na výrobě společného díla. Loni kováři vyráběli kovanou slavobránu pro novomanžele. Návrh pro ni vytvořil kovář Ivo Stawaritsch. Letos budou společně pracovat na kované lavičce pro novomanžele. Akce se letos koná podle pořadatelů popáté, tradici však přetrhla během dvou let pandemie koronaviru. Předchozí ročníky se uskutečnily v areálu pevnosti v Křelově na fortu XVII., do prostor zámku v Čechách pod Kosířem se setkání kovářů přemístilo poprvé loni. Více informací lze nalézt na stránkách pořadatelů. ftv
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.