Rychetský

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Rychetský". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Rychetský je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Končící předseda ÚS Rychetský nepřijme žádnou ústavní funkci či pracovní poměr

Brno 19. července (ČTK) - Končící předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský už nepřijme žádnou ústavní funkci a nevstoupí do žádného pracovního poměru. Chce se věnovat rodině, plánuje také uspořádat osobní archiv. Jméno svého nástupce zatím Rychetský nezná, uvedl v rozhovoru s ČTK. Druhé funkční období mu skončí 7. srpna. Výběr a jmenování nástupce je kompetencí prezidenta Petra Pavla. Podle Rychetského kvůli tomu přijede Pavel 7. srpna k ÚS do Brna. Odchod Rychetského, který 17. srpna oslaví 80. narozeniny, je součástí generační obměny ÚS. Letos už přišli čtyři nováčci, nejprve poslední nominant Miloše Zemana Jan Svatoň, poté první soudci navržení Pavlem, a to Daniela Zemanová, Josef Baxa a Jan Wintr. Dále Pavel nominoval soudce Roberta Fremra, Veroniku Křesťanovou a profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, kteří čekají na potvrzení Senátem. Místopředsedou ÚS jmenoval Pavel soudce Vojtěcha Šimíčka, jehož mandát ale skončí už příští rok. Druhé místopředsednické křeslo je momentálně neobsazené. Rychetský nechtěl nijak komentovat, zda má v procesu výběru nových soudců nějakou roli, případně zda se ke konkrétním jménům pro Hrad vyjadřuje. S dosavadním personálním doplňováním soudu, kvůli kterému si prezident Pavel zřídil poradní panel vedený ústavním právníkem Janem Kyselou, je ale Rychetský spokojený. "Zatím všechno nasvědčuje tomu, že základní ukotvení hodnotového směřování ÚS se nezmění," uvedl Rychetský. Přicházejí podle něj lidé, kteří jsou plnohodnotnou náhradou svých předchůdců. S blížícím se koncem funkčního období začal Rychetský s vyklízením své kanceláře, knihoven, skříní i šuplíků. Jde podle něj o dosti náročný úkol. "Zjišťuji, že tady mám nashromážděné ohromné množství různých materiálů, korespondence... A začínám se s tím probírat," uvedl. Musí také zlikvidovat svou jihomoravskou domácnost, posledních 20 let totiž pravidelně 'pendloval' mezi Prahou, odkud pochází, a Brnem, kde soud sídlí. V podobné situaci je více soudců. Podle Rychetského je však přesto dobře, že ÚS sídlí v Brně, tedy dále od politiky a ostatních institucí. Kontinuitu ÚS podle Rychetského pomůže při generační obměně zajistit odborné zázemí, které v posledních 20 letech budoval. "Zavedl jsem systém, že každý soudce má tři asistenty. Naplnila se má představa, že to budou mladí právníci nebo právničky, kteří prošli Evropou, Oxfordem a dalšími univerzitami, kteří nejsou uzavření v české bublině," řekl Rychetský. V době působení Rychetského vzniklo také oddělení analytiky, které sleduje judikaturu v Česku i zahraničí, a podařilo se naplno využít možnosti informačních technologií, včetně napojení na různé mezinárodní databáze a zdroje informací. "Když jsem přišel, tak sice v každé kanceláři byl počítač, ale nebyly vůbec propojeny. To znamená, že ten počítač byl ozdobou pracovních stolů našich předchůdců," uvedl Rychetský. Jako úspěch spojený s dobou svého působení, o který se zasloužila zejména bývalá místopředsedkyně Milada Tomková, hodnotí Rychetský také postupnou celkovou rekonstrukci sídla soudu, někdejší zemské sněmovny. Před 20 lety soud budovu sdílel s antimonopolním úřadem a Moravským zemským archivem, nyní ji využívá celou. Jan Tomandl hj

Ústava se podle Rychetského za 30 let osvědčila, varuje před unáhlenými změnami

Brno 14. prosince (ČTK) - Česká ústava se osvědčila a prokázala velkou odolnost vůči různým "tektonickým otřesům" v politické oblasti, řekl ČTK v rozhovoru předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval před unáhlenými změnami ústavy na základě různých "politických výkřiků". K případným změnám lze podle něj přistoupit po odborné diskusi. Od schválení ústavy Českou národní radou uplyne v pátek 30 let. Rychetský připomněl, že tehdy musela vzniknout poměrně rychle, a to kvůli rozdělení Československa. "Na to, za jakých podmínek vznikala, možno říci, že to byl neuvěřitelně úspěšný pokus. Česká ústava se osvědčila, a pokud jí někdo občas vytýká jistou stručnost, to já naopak pokládám za výhodu, že nechává prostor pro hodnotový výklad, hodnotovou interpretaci," řekl Rychetský. "Sebelépe napsaná ústava není zárukou, že budeme žít v demokratickém právním státu. To, aby byla ústava respektována, vyžaduje, abychom měli dostatečně kultivovanou společnost, abychom žili ve společenství lidí, kteří nepovažují ústavu za pouhou proklamaci, ale za živý dokument, který je třeba naplňovat," doplnil předseda Ústavního soudu. K případným změnám a novelizacím ústavy lze podle Rychetského přistoupit vždy až po rozsáhlé odborné diskusi, a to s respektem a uvážlivostí. "Ústava nemůže být zabetonovaný artefakt, který není schopen reagovat na vývoj společnosti, na druhé straně já nejsem rozhodně příznivcem překotných, nebo dokonce účelových zásahů do ústavního pořádku," zdůraznil Rychetský. Jako nepříliš šťastnou změnu zpětně vidí zavedení přímé volby prezidenta. S českým ústavním systémem a parlamentní formou vlády byla lépe kompatibilní nepřímá volba hlavy státu oběma komorami Parlamentu. Přímo zvolená hlava státu se nyní může podle Rychetského domnívat, že má vyšší míru legitimity než ostatní aktéři. Přestože Rychetský varuje před úpravami ústavy na základě nějakých momentálních "politických výkřiků", jednu změnu by uvítal, a to na základě inspirace z Německa. Tamní ústavní soudci jsou jmenováni na 12 let, ale ve funkci zůstávají až do okamžiku, kdy je určen jejich nástupce. Nemůže tak nastat situace, kdy se kvůli pasivitě politické reprezentace soud "vylidní" a ztratí schopnost fungovat. Čeští ústavní soudci jsou jmenováni na deset let, pak jim mandát končí. Jejich nástupce jmenuje prezident se souhlasem Senátu. Na konci druhého funkčního období prezidenta Václava Klause už byl Ústavní soud kvůli neobsazeným místům na hranici paralýzy. Jan Tomandl gcm

SLOVNÍK NAJÍT