Sázava

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Sázava". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Sázava je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Svatoprokopská jeskyně v Sázavském klášteře se otevře návštěvníkům

Sázava (Benešovsko) 6. listopadu (ČTK) - Svatoprokopská jeskyně v Sázavském klášteře v Sázavě na Benešovsku, v níž se podle tradice před tisíci lety usadil poustevník Prokop a vyhnal odtud tisíc ďáblů, se otevře návštěvníkům. Spolu s ní si budou moci prohlédnout loni objevené pozůstatky středověkého domu nad jeskyní. Rozhodl o tom Národní památkový ústav (NPÚ). Zpřístupnění obou prostor je součástí projektu obnovy Opus Sancti Procopii, který má začít v příštím roce. Otevření pro veřejnost se plánuje na rok 2028, informovala dnes ČTK mluvčí NPÚ Blanka Černá. Jednou z funkcí středověkého domu, který se nacházel severně od původního klášterního kostela, byl přístup do svatoprokopské jeskyně. Dům měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Archeologický výzkum v této části klášterního areálu vyvolal záměr NPÚ a emauzských benediktinů zpřístupnit jeskyni svatého Prokopa. O zástavbě na tomto místě archeologové věděli, rozsah a kvalita objeveného zdiva jsou ale podle nich mimořádné. 'V návaznosti na výsledky výzkumu se Národní památkový ústav rozhodl upravit projekt a zpřístupnit jeskyni i středověký dům. V současnosti pokračují projekční práce, které mají zohlednit a vyzdvihnout objevené. Archeologická lokalita bude na zimu restaurátorsky a staticky zajištěna. Byla zastřešena, probíhá zde měření vlhkosti a teploty a jsou realizovány petrografické a restaurátorské průzkumy,' uvedl Petr Hrubý z NPÚ. Výzkum středověkého domu v takzvané svatoprokopské zahradě přinesl množství archeologických nálezů, které odborníci zpracovávají a vyhodnocují. Už nyní lze s vysokou jistotou konstatovat, že dům fungoval v 15. a 16. století a někdy v 16. století zanikl a stalo se z něj odkladiště odpadu z blízkého okolí. Dochovaly se hlavně zlomky keramických nádob a kachlů, ostatní předměty převážně z organických materiálů, jako jsou dřevo či kůže, se nenávratně rozložily. Pokračují také přípravy na obnovu dosud nepřístupných zahrad, takzvané svatoprokopské, mariánské a východní. Cílem je vybudovat nový procházkový okruh po obnovených téměř zaniklých pěšinách s odpočívadly ve východní lesní zahradě nad řekou. V areálu kláštera také vrcholí práce na obnově neorenesanční zámecké věže, která návštěvníkům nabídne novou vyhlídkovou trasu s průvodcem. Pracuje se i na obnově dvou navzájem propojených sklepních prostor - menšího gotického sklepa s odkrytou a obnovenou valounkovou dlažbou a otisky gotického šalování a většího dvoulodního gotického sklepení s barokními úpravami, které dosud nebyly návštěvníkům přístupné. Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Po jeho smrti se Sázava stávala poutním místem, 4. července 1204 byl Prokop oficiálně svatořečen. Výročí 820 let od Prokopova svatořečení je věnována mezinárodní vědecká konference, která dnes začala v Sázavském klášteře a v následujících dvou dnech bude pokračovat v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. khj kš

Archeologové objevili v Sázavském klášteře pozůstatky středověkého domu

Sázava (Benešovsko) 19. prosince (ČTK) - Archeologický výzkum v Sázavském klášteře v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa objevil výjimečně dobře dochované pozůstatky středověkého domu. Měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Míra dochování zdiva je podle archeologů z Národního památkového ústavu (NPÚ) výjimečná, a to nejen pro toto poutní místo. Výzkum přinesl také množství archeologických nálezů, informovala dnes ČTK mluvčí NPÚ Blanka Černá. Pozdně gotický dům vznikl na skalnatém ostrohu nad Sázavou zřejmě na přelomu 14. a 15. století. Zanikl zřejmě v raném novověku. O zástavbě archeologové věděli, rozsah a kvalita dochovaného zdiva jsou ale podle nich mimořádné. Dům byl vystavěný z místní ruly, ojediněle byly použity cihly a opuka. Měl až tři trakty a podzemními prostory byl propojený s jeskyní, část domu se nacházela přímo nad ní. Suterén byl na dobu středověku nezvykle vysoký, na výšku mohl měřit až čtyři metry. Nad ním byla dnes již jen částečně dochovaná valená klenba a podlaha vyššího podlaží, kterou tvořily nezdobené pálené dlaždice. "Tento objev je výjimečný stavem dochování. Takto dobře dochovaný suterén z období vrcholného, pozdního středověku se nachází výjimečně," uvedl archeolog Zdeněk Neustupný. Terénní práce v prostoru svatoprokopské zahrady v areálu kláštera vyvolal záměr NPÚ a emauzských benediktinů zpřístupnit jeskyni svatého Prokopa návštěvníkům poutního místa. Dva a půl měsíce trvající výzkum v suterénu a přilehlém okolí domu odhalil početné množství úlomků středověkých kachlů a velké množství lidských kostí. Celkově odborníci získali několik tisíc nálezů. Převážně jde o režnou keramiku a kachle, v menším množství o předměty ze železa či fragmenty omítek. Vzácnou kategorii nálezů představují výrobky ze skla a několik drobných mincí, například stříbrný parvus z počátku 14. století. Mezi netypickými artefakty stojí za zmínku umělé vejce pro slepici, takzvaný podkladek. Kolekce pozdně gotických kachlů objevená v zásypu sklepa poukazuje na skutečnost, že v domě byla bohatě zdobená kachlová kamna. Mezi reliéfními vyobrazeními na čelních vyhřívacích plochách jednotlivých kachlů jsou mimo jiné patrné husitské symboly, jako kalich na korouhvi. "Jsme v úvodní etapě zpracování výsledků výzkumu. Kromě revize a digitalizace terénní dokumentace pořizujeme kresebnou a fotografickou dokumentaci vybraných nálezů. Některé předměty budou podrobeny dalšímu konzervátorskému a restaurátorskému zásahu. V několika případech se budeme snažit o rekonstrukci vybraných artefaktů," uvedl archeolog Tomasz Cymbalak. Odborníci vyhodnocují i kosterní pozůstatky dospělého muže z hrobu nalezeného v těsné blízkosti gotického domu. Pozůstatky lze spojit s 12. stoletím, podle předběžného antropologického posouzení patřily člověku navyklému namáhavé fyzické práci. V dalších částech domu archeologové našli například hrot šipky do kuše, úlomek šestiboké románské dlaždice s perutí gryfa, gotickou dlaždici s otisky tlapy psa a kopyta srnce. Z 12. století, tedy z doby, která předcházela vzniku gotického domu, pocházejí i nalezená horkovzdušná topeniště a zbytky masivního zdiva o šířce až dva metry. Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Téměř tři čtvrtiny století v Sázavě žili slovanští mniši, představovala tehdy jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, zůstal ale centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. khj kš

Duka slavnostně požehnal obnovenému poutnímu areálu v Sázavském klášteře
Sázava (Benešovsko ) 20. června (ČTK) - Kardinál Dominik Duka dnes slavnostně požehnal obnovené farní části poutního areálu v Sázavském klášteře. Končí tam rozsáhlé opravy, trvaly více než dva roky a stály kolem 120 milionů korun.

SLOVNÍK NAJÍT