Schillerová

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Schillerová". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Schillerová je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace

Praha 21. září (ČTK) - Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na dnešním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády. "Je to naprosto její (pozn. bankovní rada ČNB) kompetence a pravomoc, ale už rozpočtem 2022 startujeme plán konsolidace veřejných financí a nevím, jestli je úplně šťastné, že nestanou měnové restrikce. Nejsem z toho nadšená, i když rozumím, že inflace ČNB znervózňuje," uvedla ministryně. Bankovní rada bude o nastavení sazeb jednat 30. září. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem je růst inflace. Například člen bankovní rady Tomáš Holub dnes v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že na zářijovém zasedání pravděpodobně podpoří zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Pro takový nárůst se vyslovil i člen rady Vojtěch Benda, který už na předchozích zasedáních pro růst o 0,5 procentního bodu hlasoval. Příklon k tomuto kroku naznačili i viceguvernéři ČNB Marek Mora a Tomáš Nidetzký. "Přestala jsem být poprvé hodná holka, dosud jsem nekomentovala politiku ČNB. Teď jsem to porušila, protože to tak cítím," uvedla dnes dále Schillerová k nedělnímu vyjádření i její návštěvě na měnovém jednání bankovní rady ČNB v srpnu. Ministryně zároveň dnes uvedla, že MF si již za poměrně levné peníze předfinancovalo všechny splátky dluhu i deficit státního rozpočtu na letošní rok. "A máme předfinancováno do prvního pololetí příštího roku," uvedla Schillerová. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda dnes upozornil na to, že úrok na českém dluhopisu se splatností deset let podle dat agentury Bloomberg stoupl během pondělí na 2,067 procenta, což je nejvyšší hodnota od prosince 2018. "Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá," uvedl. V rámci konsolidace veřejných financí počítá MF se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. "Plán konsolidace je na zhruba sedm let, kdy se postupně vrátíme k vyrovnaným rozpočtům," uvedla dnes Schillerová. sos snm

MF: Banky souhlasily po konci moratoria s odkladem splátek u 77 procent žádostí

Praha 12. dubna (ČTK) - Banky podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vyšly vstříc po skončení zákonného úvěrového moratoria loni na podzim zhruba 77 procentům žádostí o odklad splátek. Nebankovní společností vyhověly zhruba 67 procentům žádostí. Ministryně to uvedla na dnešní tiskové konferenci po jednání se zástupci České bankovní asociace a zástupců nebankovních poskytovatelů úvěrů. Ti potvrdili vůli k pokračování ve vstřícném přístupu k žadatelům. Od konce zákonného moratoria na odklad splátek na konci loňského října do konce letošního února u bank lidé podali 32.000 individuálních žádostí o odklad splátek úvěru za 31,7 miliardy korun. Z toho zhruba 31.000 žádostí podaly domácnosti a zhruba 1200 žádostí dali podnikatelé a firmy. Zhruba ve dvou třetinách případů se žádosti týkají spotřebních úvěrů, ve třetině jde o hypoteční úvěry. V případě nebankovních úvěrů o individuální úlevu od splátek podle MF požádalo zhruba 1,5 procenta domácností a jedno procento podnikatelů. Kladně firmy vyřídily zhruba 67 procent žádostí, v 95 procentech ve formě odkladu splátek. Trend vysokého podílu žádostí o odklad i jejich kladného vyřizování pokračoval podle prezidenta České bankovní asociace Tomáše Salomona i v březnu. "Troufám si tvrdit, že čísla za celé první čtvrtletí nebudou trendově jiná," upozornil. Banky situaci na trhu pečlivě monitorují a jsou i nadále po dobu trvání vládních opatření připravené přistupovat k těmto žádostem vstřícně a citlivě, dodal. Úvěrové moratorium umožnilo dlužníkům z řad spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem loňského roku, a to do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně. O zákonný odklad podle MF loni požádalo přes 400.000 klientů finančních institucí. I po konci moratoria banky klientům v souvislosti s pandemií umožňují odklady splátek a další úlevy (snížení splátek, dočasná úhrada pouze jistiny či úroků apod.), a to na základě individuální domluvy. "Aktuální relativně nízká čísla žádostí o odklad splátek potvrzují správnost rozhodnutí nepokračovat v plošném zákonném moratoriu. Jsem moc ráda, že jak bankovní, tak nebankovní sektor dostály svému slovu vycházet lidem a firmám ve finančních problémech co nejvíce vstříc. A hledat pro ně řešení šitá na míru," uvedla dnes Schillerová. Další vyhodnocení bude současného přístupu bude podle ní na konci června. Podle analýzy ČNB z počátku roku banky loni schválily žádosti o odklad splátek včetně moratoria nebo jinou formu úlevy u úvěrů za 454,7 miliardy korun, tedy u 14,1 procenta všech bankovních úvěrů. Ke konci roku 2020 klesl objem nesplacených půjček, které využily úlevu z titulu covid-19, o 78 miliard na 376,8 miliardy korun. Odpovídal tak 11,7 procenta úvěrového portfolia bank. sos fd jw

SLOVNÍK NAJÍT