Severní Makedonie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Severní Makedonie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Severní Makedonie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Balkan Insight: Severomakedonské město Bitola leží na koberci starých bomb

Bitola (Severní Makedonie) 17. listopadu (ČTK/Balkan Insight) - Město Bitola v Severní Makedonii je v současnosti známé svou bohémskou atmosférou a úžasnou architekturou. Ovšem pod zemí skrývá tajemství -obrovské množství nevybuchlé munice z první světové války, napsal zpravodajský server Balkan Insight. Bitola je nyní magnetem pro turisty. Proudí sem lidé ze všech koutů světa, aby si užili historické centrum města, procházeli se a zašli na kávu na Širok Sokak (Širokou třídu), která je pokládána za nejkrásnější ulici v celé Severní Makedonii. Návštěvníci ale netuší, že pod bohémským šarmem se skrývá pohřbený démon minulosti v podobě tisíců kusů nevybuchlé munice z první světové války. "Město a jeho okolí leží doslova na koberci z bomb a nikdo nedokáže určit jejich přesný počet," řekl Dane, majitel jedné z místních restaurací. "Tahle část (Široké třídy) byla vyčištěna asi před 15 lety při její rekonstrukci, ale jinak i při menších stavebních pracích, ať kopete, kde chcete, můžete očekávat, že narazíte na něco výbušného," dodal. Protože v poslední době nikoho nezranily, obyvatelé Bitoly si zřejmě k podobným nálezům vypěstovali dost ležérní přístup. "Pokud se neobjeví sto nebo tisíc bomb nebo dělostřelecké munice, ani se to nedostane do zpráv," žertuje Dane. Bitole, tradičnímu centru obchodu a vzdělanosti a líhni intelektuálů, se dodnes přezdívá "město konzulů", protože v posledních desetiletích Osmanské říše na konci 19. a na začátku 20. století hostila konzuláty 12 zemí, což jí dodalo nezvykle multikulturní a "evropskou" atmosféru. Dodnes se tu s hrdostí vzpomíná, že zde v roce 1903 natočili slavní bratři Manakiové první film na Balkáně a že zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk tu navštěvoval vojenskou akademii. To vše se náhle zastavilo během "Velké války" v letech 1914 až 1918, kdy se Bitola, tehdy známá pod osmanským názvem Monastir, stala ohniskem tehdejší makedonské neboli "soluňské" fronty. V roce 1915 Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie bylo město Bulharskem anektováno. V následujícím roce Bitolu obsadily jednotky Dohody a dva roky jejich síly odolávaly neúnavným bulharským a německým útokům, než zahájily průlom, který posunul frontu dále na sever. Během této doby každodenní dělostřelecké a letecké bombardování ze všech stran proměnilo město v trosky a zdecimovalo jeho obyvatelstvo. Bitola je považována za nejhůře bombardované město na Balkáně během první světové války, srovnatelné v evropském měřítku jen s francouzským Verdunem. Zůstaly tu tuny výbušnin, které byly buď roztroušeny v okolí, nebo soustředěny poblíž bývalých frontových linií a dělostřeleckých stanovišť. Spoustu munice, granátů a náloží zakopaly také ustupující armády, aby je ukryly před nepřáteli. Dnes je nález další bomby z první světové války v Bitole nebo její blízkosti jen poznámkou pod čarou v policejní svodce. Poslední podobná zpráva se objevila začátkem října a uvádí, že "pyrotechnik vyzvedl v centru Bitoly starý nevybuchlý dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů". Červnový nález 2800 pušek z první světové války společně s pěti ručními granáty a jedním dělostřeleckým granátem už zaujal média o něco víc. Arzenál byl vykopán v místech starých vojenských kasáren v Bitole, kde je nyní rezidenční oblast asi půl kilometru od Široké třídy. "Veřejnost se obvykle dozví jen o velkých nálezech skrýší nevybuchlého materiálu, ale my se během roku potýkáme s mnoha menšími problémy," uvedlo Bitolské ředitelství pro ochranu a záchranu, pod jehož křídly působí i místní pyrotechnik. "Velmi často se stává, že při soukromých stavebních pracích, které zahrnují výkopy, obyvatelé nebo dělníci objeví nějakou munici. Ta je často zakopána v malé hloubce, od 30 centimetrů do metru a půl pod zemí," dodalo ředitelství. V říjnu ministr dopravy Aleksandar Nikoloski odhalil, že nevybuchlá munice z první světové války zřejmě zdrží současnou výstavbu nové dálnice mezi Bitolou a nedalekým městem Prilep. V důsledku toho může dokončení tohoto úseku trvat dva až tři roky. "Máme vážný problém s čištěním terénu, když si uvědomíme, že silnice prochází starou frontovou linií z první světové války. Je tam mnoho nevybuchlé munice, jejíž odstranění zabere spoustu času," řekl Nikolovski televizi TV 21. Obyvatelé Bitoly poprvé zjistili, že problém s nevybuchlou municí nelze brát na lehkou váhu, a že žijí doslova na koberci z bomb, v roce 2008, kdy místní úřady začaly budovat cestu v městském parku, který navazuje na Širok Sokak. Během několika dní dělníci objevili několik stovek nevybuchlých dělostřeleckých granátů roztroušených po okolí. Později se ukázalo, že problém v celé této oblasti, která leží v blízkosti vlakového nádraží, starých armádních kasáren a městského stadionu, je ještě mnohem horší. V roce 2020 bylo při rozšiřování městského stadionu v Bitole objeveno obrovské množství staré munice. Jen během tohoto roku bylo na ploše, kde měla stát nová tribuna stadionu, a z jejího okolí vykopáno celkem 12.300 kusů výbušných zařízení o hmotnosti 110 tun. Nejprve byly odvezeny do skladu a později je armáda odpálila na cvičné střelnici Krivolak. Nyní v Bitole zůstal pouze jeden pyrotechnik, Gjorgi Stefanov. Ten pracoval na nedávném červnovém odstraňování pušek a granátů v armádních kasárnách. "Teď už je to místo vyčištěné od munice, ale nemohu vyloučit, že něco nezůstalo v širším okolí, protože mluvíme o rozsáhlé oblasti," řekl s tím, že během první světové války pravděpodobně sloužila jako muniční sklad. Stefanov předpokládá, že tu munici zakopali vojáci ústředních mocností během spěšného ústupu z města. "Munice pod zemí je považována za relativně bezpečnou, protože je neporušená, ale jakmile ji někdo objeví a odkryje, musíme ji rychle odstranit a zneškodnit, protože by ji mohlo odpálit jakékoli narušení, dokonce i blesk," řekl Stefanov. Sám říká, že jeden pyrotechnik na celé město a jeho okolí nestačí. Ale nízký plat a vysoké riziko příliš mnoho potenciálních zájemců o tuto profesi nelákají, dodal. dk nim

RFE/RL: Peníze Američanů za falešné karty s Trumpem končí v Severní Makedonii

Skopje 9. března (ČTK/RFE/RL) - Loni v září si 86letá Ann Brattonová myslela, že narazila na životní investici. Reklama na jednom ze šifrovaných kanálů aplikace Telegram, ke které se důchodkyně z oblasti Nashvillu připojila, nabízela takzvané Trumpovy karty - podobné debetním - s podobiznou miliardáře a exprezidenta Donalda Trumpa, přičemž na každé mělo být "přednabito" 200.000 dolarů, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Po letech vyhazování desítek tisíc dolarů za sběratelské bankovky, mince a další Trumpovy memorabilie si spočítala, že takto může vydělat celé jmění. Netušila však, že za nabídkou karet s názvem Trump Collection stojí neprůhledná skupina internetových prodejců odkudsi z Balkánu, vzdáleného 8500 kilometrů. Zdá se, že republikánský uchazeč o prezidentskou nominaci ani žádná z jeho organizací nemají s výrobci, platformami ani prodejci nic společného. Upadající průmyslové město Veles v Severní Makedonii je již nějakou dobu nechvalně známé jako domov podvodníků, kteří zpeněžují Trumpovu popularitu ve Spojených státech i po celém světě. Je zde veřejným tajemstvím, že překvapivě úspěšný průmysl digitálních dezinformací a falešných zpráv, který v tomto městě vznikl společně s Trumpovým politickým vzestupem, pomohl položit základy nového prosperujícího podnikání s falešným zbožím prodávaným prostřednictvím šifrovaných kanálů konzervativcům a "vlastencům" za oceánem. Místní úřady přiznávají, že pachatelé zřejmě dosahují obrovských zisků tím, že se jim daří přesvědčovat Trumpovy přívržence ve Spojených státech, že návrat 45. prezidenta USA k moci zajistí držitelům padělaného zboží obrovské zisky. "Věřím v prezidenta Trumpa a myslím si, že je čestný. Věřila jsem, že investuji do budoucnosti," řekla Brattonová o svém sedm let trvajícím rozhazování peněz za kvazibankovky, žetony, mince a nejnověji i falešné debetní karty. "Už si ani nepamatuji, kde se to všechno inzerovalo," dodala s tím, že celkově utratila "hodně přes 30.000 dolarů". Balkánská služba RFE/RL během měsíců pátrání identifikovala 69 osob, které zveřejňovaly nabídky těchto falešných karet, přičemž digitální stopa dvou třetin z nich vedla právě do Velesu. Skutečný počet prodejců, kteří takovéto zboží nabízeli nepozorným zákazníkům, je však pravděpodobně mnohem vyšší. Veles a jeho zhruba 45.000 obyvatel se stal synonymem oportunismu kolem Trumpova hnutí před prezidentskými volbami v USA v roce 2016, kdy zde vzniklo více než 100 politicky zaměřených webových stránek šířících falešné zprávy a výzvy ohledně ožehavých témat kampaně. Stránky využívaly obsah ze zuřivých stranických diskusí a inzerovaly jej prostřednictvím facebooku, čímž dosahovaly milionů zobrazení měsíčně. Příslušné orgány ve Spojených státech - FBI a Federální obchodní komise - ani v Severní Makedonii zatím na klamavé reklamy nijak zjevně nereagovaly. RFE/RL zaslala Trumpově kampani dotazy k takzvaným Trumpovým kartám, ale nedostala odpověď. Jak funguje podvodné schéma, které využívá mimo jiné falešné snímky celebrit s těmito produkty? Pozoruhodně jednoduše: podle inzerátu uzpůsobeného americkému čtenáři se výrobky s Trumpovým vyobrazením, ať už mince, nálepky či známky, v budoucnu stanou platidlem a nabudou milionových hodnot, jakmile se Trump opět dostane k moci. O podobných schématech z dřívějších let v posledních letech informovala také americká média. Na Velesu jsou podle jeho starosty Marka Koleva stále vidět známky krachu průmyslu v 90. letech, mnoho lidí tehdy přišlo o práci. "Někteří mladí lidé našli způsob, jak si rychle vydělat slušné finanční prostředky, ale nyní vidím, že stejnou cestou jdou i další generace mladých lidí," řekl Kolev. Přiznal, že prodej "nějakých trumpovských výrobků", který může být "legální i nelegální", je zde veřejným tajemstvím. K tomu, aby mohla být věc předána policii, ale podle něj chybí důkazy. Městem se podle Koleva prohánějí luxusní auta, která mají nalákat další lidi k tomuto pochybnému podnikání. "Nemůžete někoho nutit, aby pracoval a postupoval krok za krokem, když někdo v jeho věku vydělal přes noc půl milionu eur, milion nebo dva miliony eur," řekl starosta. "Vidíte ho v Dubaji na jachtě - jak můžete jeho vrstevníka nutit, aby se stal inženýrem a pracoval za průměrný plat v místní továrně?" Podle údajů severomakedonského finančního úřadu nahlásilo za poslední dva roky 98 osob z Velesu a okolí mladších 35 let příjmy ze Spojených států v celkové výši přibližně 11 milionů dolarů. Většina z nich údajně pocházela z marketingu a internetových služeb. abl mka

AFP: Sčítání lidu v Albánii rozdmýchává staré spory mezi Bulhary a Makedonci
Pustec (Albánie) 29. ledna (ČTK) - Jednoduché sčítání lidu v Albánii rozdmýchalo historické spory mezi Bulharskem a Severní Makedonií. V pozadí stojí možnost některých obyvatel Albánie, kteří se hlásí k makedonskému původu, změnit svou identitu na bulharskou - a doufat tak v získání pasu země Evropské unie, napsala agentura AFP. Rakušan: Kvůli množství migrantů bude na hranicích se Slovenskem více policistů
Brno 7. září (ČTK) - Na hranicích se Slovenskem bude kvůli silnému migračnímu tlaku více policejních hlídek a intenzivnější kontroly, řekl na brífinku v Brně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po bilaterálním jednání se slovenským kolegou Romanem Mikulcem. Exšéf makedonské tajné služby dostal 12 let za masové odposlechy
Skopje 26. února (ČTK) - Bývalý šéf makedonské tajné služby Sašo Mijalkov byl dnes odsouzen ke 12 letům vězení za nezákonné odposlouchávání tisíců obyvatel. Ve stejném případu poslal soud ve Skopji na čtyři roky do vězení také bývalou ministryni vnitra Gordanu Jankuloskou, informují místní média.

SLOVNÍK NAJÍT