Shell

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Shell". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Shell je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne

Londýn 2. listopadu (ČTK) - Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit. Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů (více než 742 miliard Kč). Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic. "Odcházející generální ředitel Shellu Ben van Beurden je neoblomný v tom, že ropné a plynárenské podniky musejí přijmout myšlenku platit za energetické krize vyšší daně, aby podpořily ty nejzranitelnější z nás. Ta myšlenka se k účetním britské součásti Shellu ale asi nedostala včas, aby se odrazila v nejčerstvějších výsledcích hospodaření," napsal Sheppard. Naproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů (61,8 miliardy Kč). Z toho na daň z mimořádných zisků připadá částka zhruba 800 milionů USD (19,8 miliardy Kč). I přesto v Británii sílí hlasy, aby se vláda snažila od těchto firem vybrat více peněz. BP jen za třetí čtvrtletí vytvořila v celém světě zisk 8,2 miliardy USD, což je meziroční nárůst o více než 100 procent. Ropným a plynárenským firmám v posledních měsících nahrává silný růst cen těchto energetických komodit na světových trzích. Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů, letos v březnu ale už barel stál více než 120 dolarů. Nyní se cena pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde ale i růst životních nákladů, kvůli němuž vlády čelí tlaku daňových poplatníků. Ceny energií se začaly zvyšovat po uvolnění koronavirových omezení, kdy se začala zvyšovat ekonomická aktivita. Další růst cen se dostavil po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Daň z mimořádných zisků, v angličtině označovanou jako windfall tax, v Británii letos v květnu zavedl tehdejší ministr financí Rishi Sunak, který je teď předsedou vlády. Ministerstvo financí uvedlo, že tato daň by měla do státní pokladny v letošním a příštím roce přinést 17 miliard liber (484 miliard Kč). Tyto peníze mají podle ministerstva pomoci zhruba osmi milionům lidí právě s financováním vysokých životních nákladů. Stínový ministr pro změny klimatu Ed Miliband řekl, že odvedený zisk BP je usvědčující důkaz neschopnosti vlády zavést patřičnou daň z mimořádných zisků. "Rishi Sunak by se měl stydět za to, že mimořádné zisky za miliardy liber nechal v kapsách ropných a plynárenských firem, zatímco lidé v Británii čelí krizi životních nákladů," řekl Miliband, kterého cituje stanice BBC. Sunak a nový ministr financí Jeremy Hunt jednají o zvýšení daně z mimořádných zisků z 25 na 30 procent. To znamená, že celková daň ze zisku by se vyšplhala na 70 procent, upozorňuje komentátor Sheppard. Politici také posuzují možnost, že by stát uplatňoval tuto daň až do roku 2028, zatímco nynější úprava počítá s dobou jen do roku 2025. "Ale zvýšit tuto daňovou sazbu a prodloužit její platnost izolovaně možná není ten nejefektivnější způsob, jak zajistit tolik potřebné peníze na posílení veřejných financí nebo na pomoc s placením účtů. Až v dubnu skončí vládní podpora domácností s účty za energie, pak typické rodiny ze střední třídy, kterým už se účty zdvojnásobily zhruba ze 100 liber (2850 Kč) na více než 200 liber (5690 Kč) za měsíc u běžné spotřeby, budou pravděpodobně platit skoro 400 liber (11.390 Kč) za měsíc," napsal Sheppard. Nárůst měsíčních plateb, který za poslední rok a půl zatížil rozpočty britských domácností, podle něj zhruba odpovídá tomu, jako kdyby si každá tato rodina pořídila nový vůz střední třídy a pak hradila platby spojené s jeho užíváním. Část britských politiků se snaží prosadit co nejvyšší daň z mimořádných zisků. Tu by pak stát firmám částečně kompenzoval tím, že by vytvořil příznivější podmínky pro investice do obnovitelných zdrojů energie. spr

Šéf Shellu: Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie

Londýn14. července (ČTK) - Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to dnes v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává "výrazně" vyšší ceny energie. Informoval o list Financial Times. Šéf největší evropské energetické společnost dále konstatoval, že ruský prezident Vladimir Putin ukázal, že je "schopen a ochoten používat dodávek energie jako zbraně". Van Beurden nevylučuje, že Rusko přestane plyn do Evropy dodávat úplně. "Myslím, že Evropu čeká opravdu těžká zima," řekl. "Některé země z toho možná vyjdou lépe než jiné, ale myslím, že všichni budeme čelit výrazně vyšším cenám. To vyvolá velký tlak na průmysl, a tím pádem bude pod silným tlakem i celá ekonomika," rozvedl. "V nejhorším případě se ocitneme v situaci, kdy budeme muset dodávat (energie) na příděl," uzavřel. Ruský plynovod Nord Stream 1, hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU, je od pondělí do 21. července odstaven kvůli plánované údržbě. V Evropě se však objevují obavy, že po odstávce už jím surovina do Evropy nepoteče. Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, už v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín z oprav v Kanadě. Putin minulý týden varoval před "katastrofálními důsledky" pro světový trh s energiemi, pokud Západ na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalí další sankce. Před tím, že Rusko může dodávky zastavit, varoval už dříve mimo jiné šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Minulý měsíc deníku FT řekl, že opatření evropských zemí k omezení poptávky po zemním plynu, například uvádění do provozu starých uhelných elektráren, jsou v kontextu energetické krize odůvodněné, to a navzdory obavám z nárůstu emisí uhlíku. Dodal, že evropské země by se také měly snažit udržet v provozu stárnoucí jaderné elektrárny a hledat další způsoby, jak snížit poptávku po plynu. Van Beurden dnes konstatoval, že zmíněná opatření, konkrétně obnovení závislosti na uhlí, znamenají, že Evropa bude muset, přinejmenším dočasně, "slevit" ze své energetické transformace. "Budeme muset udělat několik kroků zpět, abychom mohli udělat pár kroků vpřed," řekl. Dodal, že důsledky ruské invaze jsou pro evropské politiky budíček, který nakonec pomůže urychlit energetickou transformaci Evropy. lsk jd

Shell změní podnikovou strukturu, zkrátí název a daně bude platit v Británii
Londýn/Amsterodam 15. listopadu (ČTK) - Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell kvůli tlaku části akcionářů zjednoduší podnikovou strukturu a svůj daňový domicil přenese z Nizozemska do Británie.

SLOVNÍK NAJÍT