Heslo Stoneová
SLOVNÍK
NAJÍT
Stonehenge
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Stonehenge". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Stonehenge je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Kámen ležící uprostřed Stonehenge pochází podle archeologů ze Skotska
Londýn 15. srpna (ČTK) - Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na místo na jihu Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, zda byl většinu cesty vezen po vodě, nebo souši, píše agentura AP s odvoláním na studii zveřejněnou v odborném časopise Nature. "Je překvapivé, že pochází z takové dálky," míní archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity. Více než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge - dlouho nazývaný "oltářní kámen" - pochází z mnohem bližšího Walesu. Jedna loňská studie však ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů. Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy. "Tento geologický 'otisk prstu' se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ uvedl geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie. Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie. Stonehenge byl postaven přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí, včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným "oknem". Dávný účel oltářního kamene - který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny - nadále zůstává záhadou. mtw ankStavitelé Stonehenge jedli nedovařené vnitřnosti, zjistili vědci z výkalů
Londýn 22. května (ČTK) - Vajíčka střevních parazitů nalezená ve 4500 let starých výkalech naznačují, že se stavitelé Stonehenge v zimě účastnili hostin, jejichž součástí byly i nedovařené zvířecí vnitřnosti. Britští vědci to zjistili při analýze pravěkých smetišť, napsal list The Guardian. Odborníci předpokládají, že komplex menhirů ve Stonehenge byl postaven v několika etapách. První stavby začaly kolem 5000 let před naším letopočtem, slavný kamenný kruh zřejmě vznikl zhruba 2500 př. n. l. Archeologové z dostupných důkazů usuzují, že stavitelé monumentu sídlili v nedaleké osadě známé jaké Durrington Walls. Místo využívali hlavně v zimních měsících, zřejmě po dobu deseti až 50 let. Vědci tvrdí, že v koprolitech, jak se zkamenělý trus odborně nazývá, objevili parazity, kteří vrhají nové světlo na život pravěkých stavitelů. Dochované výkaly jsou podle nich nejstaršími koprolity objevenými v Británii. Zároveň jde o nejranější důkaz parazitární infekce ve Spojeném království, u níž je známý druh hostitele. "Je to nejstarší nález, u něhož známe původ člověka, který chodil na záchod," řekl spoluautor stude Piers Mitchell z Cambridgeské univerzity. Ve výzkumu, který publikoval odborný časopis Parasitology, Mitchell a jeho kolegové popisují objev 19 koprolitů. V pěti z nich našli střevní parazity. Analýza látek, jako je žlučová kyselina, odhalila, že čtyři z těchto výkalů pocházejí od psů a jeden od člověka. Lidský výkal a tři psí exkrementy obsahovaly vajíčka parazita kapilárie. Vajíčka tohoto malého nitkovitého červa přitom vykazují podobnost s vajíčky hlístic, které dnes parazitují na skotu. Podle autorů studie tento objev naznačuje, že stavitelé Stonehenge a jejich psi jedli nedostatečně tepelně upravené vnitřnosti z infikovaného dobytka. "Ukazuje se, že jedli vnitřní orgány skotu, zejména játra, protože tam tito parazité žili. Nebylo to jen tak, že by seškrabávali maso z kostí a zbytek vyhazovali. Vypadá to, že se o jídlo tak trochu dělili se svými zvířecími společníky, nebo jim alespoň dávali zbytky," uvedl Mitchell. Jeho tým v dalším psím koprolitu nalezl vajíčka parazita škulovce širokého, což naznačuje, že zvíře jedlo syrové nebo nedostatečně tepelně upravené sladkovodní ryby. Podle Mitchella se pes zřejmě nakazil už před svým příchodem do osady Durrington Walls, protože stavitelé a jejich zvířata místo obývali jen krátce. Trvá přitom několik měsíců, než škulovec začne produkovat vajíčka. Vědci navíc na místě nenašli kosti ryb. Předchozí nálezy kostí prasat a dobytku naznačují, že pravěcí stavitelé v zimě na místě pořádali hostiny. Není ale jasné, zda se jednalo o vzácné příležitosti, nebo zda maso konzumovali každý večer. "Existují také rané důkazy o mléku a sýru a podobných fascinujících věcech," dodal Mitchell. ban ngl
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.