Strakonice

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Strakonice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Strakonice je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Strakonická teplárna vytěsní drobné akcionáře, město tak získá 100 pct akcií

Strakonice 10. května (ČTK) - Strakonická teplárna letos vytěsní drobné akcionáře, kteří drží deset procent akcií. Město na to vyčlenilo 15 milionů korun a získá 100 procent akcií. Za výkup akcií dá kolem 14 milionů, cena za akcii je 855 korun. Záměr vytěsnit drobné akcionáře dnes schválilo 13 z 19 přítomných zastupitelů. V budoucnu by mohl do teplárny vstoupit investor, který by měl menšinový podíl a většinu v představenstvu. Radnice jedná jako s investorem s firmou Plzeňská teplárenská, řekl dnes ČTK místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). "Strakonice dlouhodobě vlastnily přes 77 procent akcií. Měly sice většinu, takže si město mohlo teoreticky prosadit, co chtělo. Zároveň ale nedávná minulost v souvislosti s (výpadkem) dodávek tepla ukázala, že řízení podniku není tak jednoduché, když je nesoulad mezi vlastníkem a managementem. Rozdrobené vlastnictví malých akcionářů nemá žádný přínos pro řízení, je to jenom komplikace při rozhodování. Stoprocentní vlastnictví je něco dramaticky jiného," řekl dnes ČTK Oberfalcer. Akcie ohodnotila skupina ČSOB. Do loňského jara držela radnice 77,3 procenta akcií. Loni v létě koupila za 15 milionů podíl firmy Teplárna Kladno ze skupiny Sev.en Energy, jež měla 13,4 procenta akcií. V podniku vlastní nyní město 90 procent akcií, vytěsnit potřebuje desítky drobných akcionářů. Teplárna s radnicí to chtějí udělat na letošní valné hromadě koncem června. Vytěsnění akcionářů kritizoval zastupitel, bývalý starosta a menšinový akcionář teplárny Pavel Vondrys (Jihočeši 2012). "Díky drobným akcionářům se podařilo v teplárně v minulosti leccos zachránit. Výkup akcií není podmínkou toho, aby město mohlo efektivně hospodařit s teplárnou," řekl Vondrys. Pro záměr drobné akcionáře vytěsnit dnes hlasovalo 13 zastupitelů, proti byl jeden, pět se zdrželo. Radnice zvažuje, že by do teplárny vstoupila jako investor a strategický partner Plzeňská teplárenská. Mohla by podle místostarosty získat podíl od 30 do 49 procent, stala by se menšinovým vlastníkem. "Očekávali bychom, že přinese peníze na modernizaci a know-how řízení. Teplárna by byla součástí většího celku, což by vstup Plzeňské teplárenské umožnil. Musíme vyhodnotit, zda je v silách města modernizovat teplárnu," řekl místostarosta. V plzeňské teplárně je hlavním akcionářem město Plzeň, ale skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského drží 35 procent akcií a má podle Oberfalcera většinu v představenstvu. O vstupu investora by museli rozhodnout zastupitelé. Hnutí Strakonická Veřejnost má v 21členném zastupitelstvu 14 mandátů. Strakonická teplárna vytápí asi 7000 domácností a desítky firem. V roce 2021 měla tržby z prodeje výrobků a služeb 317,9 milionu korun a zisk po zdanění 10,7 milionu. Předloni prodala 423,9 terajoulu (TJ) tepla. Vyplývá to z výroční zprávy. V posledních letech firma nahrazuje uhlí obnovitelnými zdroji. Spaluje víc biomasy. Od ledna zvýšila ceny za teplo meziročně o 55 procent. Za gigajoule platí lidé 895,36 Kč bez DPH. Loni spálila teplárna 62.000 tun biomasy a 35 vlakových souprav uhlí, uvedla. Za loňský rok čeká podle Oberfalcera zisk kolem tří milionů Kč. vkc dr

Varhanář Nožina opravil v ČR přes 100 nástrojů, při poslední opravě se zamiloval

Strakonice 19. prosince (ČTK) - Přes dva roky opravoval varhanář Peter Nožina více než 130 let staré varhany ve strakonickém kostele svatého Prokopa, který pochází ze 13. století. Varhany byly v původním stavu. Při generální opravě tak Nožinovi prošel rukama nejméně čtyřikrát každý ze zhruba 100.000 různě velkých dílů. Navíc se při opravě seznámil se svou nynější přítelkyní. ČTK to řekl Nožina, který dosud opravil přes 100 nástrojů a jižní Čechy má rád, i díky Vltavě. Povolání se u nich v rodině dědí ve třetí generaci. V ČR je podle něj 6500 varhan, na počet obyvatel nejvíc těchto nástrojů na světě. Varhany v kostele sv. Prokopa postavila mezi roky 1891 až 1892 tehdy začínající varhanářská firma Rejna a Černý z pražských Vinohrad. Zakázka pro ni byla lukrativní, i proto, že byla pro strakonické velkopřevorství. Firma ji získala poté, co v roce 1891 ukázala svůj první nástroj na jubilejní zemské výstavě v pražských Holešovicích. Získala tam zlatou medaili za varhany, jež stavěla pro kostel ve Zbirohu. Tamní varhany před třemi lety restauroval také devětatřicetiletý Nožina. Ty strakonické jsou podle něj jedním z krásných a větších romantických nástrojů na jihu Čech. "Byla to pro ně první generální oprava, kdy jsem pozornost věnoval i té poslední plstičce (filcová podlepka) a zákoutí. Za těch 130 let se na varhanách podepsal zub času a pak zub červotoče, na některých místech i předchozí varhanáři. Nejhorší problém bylo dostat z kostela ven ty velké, těžké, dvousetkilové věci jako vzdušnice, měch. Odvezli jsme asi dvacet dodávek věcí," řekl Nožina. Těší ho, že restauroval historicky první i druhý nástroj firmy Rejna a Černý, ve Zbirohu a Strakonicích. Povolání se u nich v rodině dědí tři generace. Linii začal dědeček, který dal v 60. letech minulého století do učení své tři syny, dva na varhanáře a jednoho na opraváře klavírů. Nožinův strýc i otec se pak celý život varhanářství věnovali. Peter Nožina procestoval od dětství s tátou řadu míst. Řemeslo zčásti podědil, jen od 15 do 24 let měl období vzdoru a varhanám se bránil. Absolvoval technické lyceum a zkoušel různé profese. "S rodiči jsem se několikrát rozcházel. Když jsem u nich potom bydlel, šel jsem na procházku povltavskou stezkou mezi Štěchovicemi a Slapy. Najednou přišla spásná myšlenka, že chci dělat varhany. Zaklekl jsem tam a asi deset minut brečel dojetím. Tam jsem byl k tomu povolání opravdu povolán," řekl Nožina, který má kvůli profesi jako mnozí kolegové problémy se zády, chodí proto vždy jednou za tři týdny na masáž. Nejradši restauruje varhany, jimž hrozí, že zaniknou. Třeba chybí většina píšťal nebo jsou zničené či nevhodně opravené. Nožina bydlí ve středočeské vsi Nahoruby nedaleko Sedlčan. V jižních Čechách teď žádný odborník není, tak sem jezdí často a navíc rád. Oblíbil si třeba řeku Vltavu. "Varhanářství je pro mě profese, která má spoustu činností. Nesnáším stereotypy. Jsem velmi tvořivý a tady se můžu opravdu vyřádit. Když mě nějaká činnost nebaví, tak toho nechám a jdu dělat něco jiného," řekl Nožina, který na řemeslu oceňuje i nezávislost: když nechce, nepotká se při práci s nikým. "Občas poustevničím v dílně a tvořím si," řekl. Teď se těší, že si odpočine a bude opravovat svou 200 let starou chalupu, kde má také varhanářskou dílnu. Strakonický kostel svatého Prokopa otevřela římskokatolická církev 25. listopadu po dvouleté opravě. Stavba patří k nejstarším částem tamního hradu ze 13. století, je spojená i s řádem johanitů. Nad zákristií a jižní lodí církev zpřístupnila dříve nedostupná místa. Náklady byly téměř 57 milionů Kč. vkc hj

SLOVNÍK NAJÍT