Svitavsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Svitavsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Svitavsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Na Růžovém paloučku by exulanti mohli ukládat artefakty ze svých nových domovů

Újezdec (Svitavsko) 4. července (ČTK) - Růžový palouček v Újezdci na Svitavsku by se měl stát místem setkávání českých krajanů, a ne místem jejich loučení. Prostor by mohl tvořit i soubor schránek, kam by dávali předměty ze svých nových domovů. ČTK to řekl předseda Spolku přátel Růžového paloučku Miloš Krejčí. Podle pověsti je louka místem, odkud odcházeli čeští bratři v 17. století do emigrace. V neděli se tam koná národopisná slavnost, která to připomene. V protireformační době se tam možná scházeli pronásledovaní nekatolíci, což byl základ pověsti o českých bratřích, kterou sepsal Alois Jirásek. Podle něj v roce 1620 Jednota bratrská po protihabsburském povstání a nucené rekatolizaci musela odejít do exilu. Mezi českými bratry, kteří se na paloučku loučili, byl údajně i Jan Amos Komenský. "Chceme z místa loučení vytvořit místo setkávání. Křížků je v krajině moc. Alois Jirásek napsal, že když čeští bratři odcházeli do ciziny, každý si vzal kus hlíny, aby měl kousek vlasti s sebou. Byl bych rád, kdyby se to obrátilo, každý z krajanů by mohl do schránky uložit artefakt ze svého bydliště," řekl Krejčí. Krejčí by chtěl oslovit krajanské spolky, které jsou po celém světě, aby měly svoji schránku na Růžovém paloučku, jejich členové by do ní měli přístup. "Přišli o své domy z politických nebo náboženských důvodů. Palouček by mohl být místem, kam se krajané mohou obrátit, aby měli něco konkrétního a fyzického, a říct si, že tady jsou zpátky doma," řekl Krejčí. Konkrétní podobu schránek navrhne architekt. Předseda spolku by byl rád, kdyby tam také vznikla modlitebna v přírodě a stala se prostorem pro rozjímání, uvedl. O palouček se stará obec Újezdec a také spolek. Oplocený zahradně architektonický areál má rozlohu 1,85 hektaru. Centrálním prvkem je památník z roku 1921 ve tvaru čtyřhranného sloupu s kalichem nahoře. Roste tam zvláštní botanický druh růže. Nazývá se růže galská nebo také paloučková a stepní. Růže vyrostly údajně ze slz českých bratrů. Jiná pověst praví, že vykvetly poté, co na zem spadly drobky chleba při tajně konané poslední bohoslužbě. Louka byla místem setkávání od druhé poloviny 19. století. Slavnosti na počest českých bratří a krajanů pořádá spolek od roku 1991, na letošek tak připadá 34. ročník. Akce zastupuje generace Čechů, jejichž předci byli nuceni od 17. století odcházet do zahraničí, a také spolek Česká škola bez hranic, která podporuje české školy v zahraniční. Kromě projevů si v neděli od 14:00 hosté vyslechnou slavné operní árie, česko-německý pozounový soubor a staré české písničky s heligonkou, dodal Krejčí. jlc kš

Cenný poutní kostel v Jaroměřicích má zrestaurované varhany

Jaroměřice (Svitavsko) 1. dubna (ČTK) - Olomoucké arcibiskupství dalo zrestaurovat varhany v poutním kostele Povýšení svatého kříže na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka. Renovace vyšla téměř na 2,7 milionu korun. Provedl ji varhanář-restaurátor Rudolf Valenta, varhanní skříň obnovil restaurátor Miroslav Žán, uvedl v tiskové zprávě mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. "Varhany byly řadu let ve velmi špatném technickém stavu, navíc se na nich podepsaly přestavby a amatérské zásahy. Proto bylo rozhodnuto o jejich restaurování, aby se tak navrátily do technického a zvukového stavu podle záměru původního varhanáře," uvedl organolog olomoucké arcidiecéze Jan Gottwald. Barokní varhany na jaroměřické Kalvárii pocházejí od neznámého varhanáře první třetiny 18. století z okruhu králických mistrů. Podle Gottwalda může být pravděpodobným autorem nástroje Jan Bohumír Halbich (1683 – 1736), který stavěl například i varhany u Panny Marie Sněžné v Olomouci. Varhany mají jeden manuál s pedálem, osm rejstříků a 396 znějících píšťal ze dřeva a cínoolověné slitiny. Slavnostního požehnání obnoveného nástroje se v neděli 7. dubna ujme olomoucký pomocný biskup Antonín Basler. Program doplní setkání církevních hudebníků svitavského děkanátu a koncert. Poutní areál v Jaroměřicích s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie, farou, vstupní branou, osmi zastaveními křížové cesty a dalšími nemovitými památkami se stal v roce 2019 národní kulturní památkou. Zhruba 300 let stará Kalvárie je v České republice ojedinělou stavbou. Navrhl ji zřejmě Jan Blažej Santini na objednávku majitele jaroměřického panství Františka Michala Šubíře. Svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu. Křížová cesta vede z obce k baroknímu areálu, který býval cílem mnoha poutníků. dos kš

Žena ze Svitavska poslala údajnému ctiteli z internetu postupně 1,8 mil. Kč
Svitavy 1. listopadu (ČTK) - Svitavští policisté vyšetřují případ internetové kriminality. Čtyřiapadesátiletá žena postupně poslala údajnému ctiteli 1,8 milionu korun. Na sociální síti se představil jako americký vojenský lékař, slib, že za ní přijede a budou spolu žít, nesplnil, uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.

SLOVNÍK NAJÍT