Heslo teplo
SLOVNÍK
NAJÍT
Teplicko
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Teplicko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Teplicko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Bořeňská zahrada na úpatí vrchu v Českém středohoří u Bíliny je opět otevřená
Bílina (Teplicko) 5. ledna (ČTK) - Bořeňská zahrada na úpatí stejnojmenného skalnatého vrchu v Českém středohoří je znovu otevřená. Informace na naučné stezce se netýkají jen tohoto zaniklého botanického unikátu, ale i dalších zajímavostí z historie Bíliny a okolí, které se nějakým způsobem vztahují k Bořni. O otevření zahrady se postaral Spolek pro obnovu a záchranu památek v Bílině a okolí, který vznikl na konci roku 2021. Jeho smyslem je ochrana, obnova a propagace zapomenutých památek v této lokalitě. "Kdysi mne zaujaly zbytky dlouhé kamenné zdi pod Bořní. Mám sice velkou fantazii, ale došlo mi, že tato stavba nebude zase až tak stará. Začala jsem se přes sociální sítě vyptávat a přišlo mi překvapivě dost odpovědí, včetně fotografie brány zahrady. Tak jsem zjistila, že se jedná o pozůstatek botanické zahrady z první poloviny 20. století," uvedla bílinská malířka Nadezhda Gellmundova, zakladatelka a předsedkyně spolku. Brána malířku překvapila. Vedla k ní zarostlá, nikým neprošlapaná cesta a stála jen kousek od silnice k horské chatě. Gellmundova postupně prozkoumala všechny zarostlé cestičky a kameny porostlé mechem v okolí brány a objevila i další torza bývalé botanické zahrady. Vznikla v letech 1929 až 1933, jejím zakladatelem byl Franz Kotrba z Mostu, který na louce nedaleko horské chaty vytvořil zahradu s téměř 500 druhy vyšších rostlin alpské flóry, lesní park a malou zoologickou oboru. Kotrba záhy zemřel a neměl nástupce, zahrada zarostla a zanikla, vlivem následujících politických událostí pak upadla v zapomenutí. Jedině místní ji ještě párkrát navštívili, aby si rostliny odnesli na své zahrady. Nakonec ze všeho zbyla jen opuštěná vstupní kamenná brána bez cesty, neboť z místa se stal les. Spolek vznikl právě kvůli záchraně Bořeňské zahrady. "Její flóru se nám ovšem obnovit již nepodaří. Přilehlé lesy, mimo národní přírodní rezervaci Bořeň, patří pod správu Lesů ČR. Sice se nám snaží vyjít vstříc, ale pro jakoukoliv změnu zdejšího lesa musíme žádat o povolení. Navíc vysazování nepůvodní květeny je omezeno i zákonem o ochraně přírody a krajiny. Lokalitu jsme už ovšem vyčistili, zřídili zde odpočinkové místo s lavičkami, nechali obnovit bránu a zhotovit schody k ní, včetně zábradlí," uvedla Gellmundova. Návštěvníci najdou na místě informativní tabule a ptačí i hmyzí budky. "Na vše jsme využili získané finanční prostředky díky Oranžovému kolu Nadace ČEZ. Další významnou finanční pomoc nám poskytlo město Bílina," uvedla malířka, která je i autorkou obřího graffiti na zpevňující betonové zdi parkoviště pod Bořní u silnice I/13. "Vždy jsme podporovali a podporujeme spolkovou činnost ve městě, Spolek pro obnovu a záchranu památek v Bílině a okolí z toho nevyjímaje. Jsme rádi, že se můžeme vedle Pohádkového lesa pyšnit další přírodní zajímavostí," uvedla bílinská starostka Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO). Bořeň je skalnatý vrch, který se vypíná nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol je ve výšce 539 metrů. Tvoří výraznou dominantu města Bíliny. Vrch je chráněn jako stejnojmenná národní přírodní rezervace. fir kšEkonomický deník: Na těžbu lithia v Krušných horách se připravují i Němci
Praha 10. března (ČTK) - O lithium v Krušných horách, které chce na Cínovci těžit firma Geomet, projevili zájem i Němci, konkrétně společnost Zinnwald Lithium plc. Zveřejnila závěry testů, které v pilotním měřítku prokázaly životaschopnost výroby hydroxidu lithného. Informuje o tom server Ekonomický deník. "Výroba hydroxidu lithného pro baterie z cinvalditového koncentrátu je technicky a ekonomicky životaschopná v jejím projektu Zinnwald Lithium v Německu, a to po dokončení zkušebního programu v pilotním měřítku,“ uvedla společnost Zinnwald Lithium. Prokázalo se, že výtěžnost lithia ze zinnwaldského koncentrátu na lithium-produkt přesahuje 80 procent a je srovnatelná s procesy získávání lithia z jiných typů lithiových zdrojů. Bylo podle ní také prokázáno, že neprodejné vedlejší produkty obsahují jen velmi nízké množství rozpustných, případně ekologicky problematických prvků. "Jsem potěšen, že jsme dokončili pilotní testy potřebné k prokázání toho, že projekt Zinnwald Lithium je schopen ekonomicky vyrábět smysluplná množství hydroxidu lithného. To je v souladu s naší strategií, podle níž se projekt zaměřuje na výrobu běžných lithiových produktů, po nichž je v evropském odvětví elektrických vozidel a baterií stále větší poptávka. Zejména schopnost projektu zajistit domácí evropské dodávky důležitých vedlejších produktů, jako je síran draselný, dále posiluje naše investiční argumenty, přičemž stejně důležité je, že testovací práce ukazují, že proces nevytváří vedlejší produkty škodlivé pro životní prostředí,“ uvedl podle serveru Ekonomický deník generální ředitel společnosti Zinnwald Lithium Anton du Plessis. V podzemí pod Krušnými horami se nacházejí stovky tisíc tun lithia, firma Geomet, kterou vlastní společně ČEZ a australský těžař EMH, dělá na Cínovci průzkum už několik let. Podle zveřejněné dokumentace pro posouzení vlivu na životní prostředí chtějí těžaři ročně získat zhruba 1,8 milionu tun rudy, která lithium obsahuje. Záměr počítá s tím, že by se ruda drtila na místě a následně dopravovala potrubím na další zpracování. Rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. V současném plánu projektu těžby lithia společnosti Geomet se počítá se začátkem těžby v roce 2025. fsl hj
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.