Tibet

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Tibet". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Tibet je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadů

Hustopeče (Břeclavsko) 10. března (ČTK) - Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. ČTK to řekla starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků). Na svém místě vlajka zůstane do pondělí, stejně jako na osmi desítkách radnic a obecních úřadů v kraji. 'Jsem ve funkci třetí volební období a po celou dobu tibetskou vlajku na radnici vyvěšujeme. Pro nás nejde jen o Tibet, ale o připomínku toho, že i dnes jsou na řadě míst ve světě porušována lidská práva. Abychom si uvědomili, že žijeme ve svobodné společnosti a že to není samozřejmost,' uvedla Potměšilová. Pravidelně od roku 2001 vlajku Tibetu vyvěšují například na sídle jihomoravského krajského úřadu, na Nové radnici v Brně od roku 2007 a přidává se i řada městských částí. Z okresních měst v kraji se k symbolickému gestu nepřidává pouze Břeclav. 'Nevyvěšujeme žádné vlajky cizích zemí, výjimkou byla vlajka ukrajinská v roce 2022 po začátku války,' uvedla mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková. Vyjadřování solidarity s Tibetem ale není jen záležitostí měst, přidává se i řada menších obcí, mimo jiné Mikulčice na Hodonínsku. 'Není to u nás žádná novinka, tibetskou vlajku vyvěšujeme už léta a nikdy s tím nikdo neměl problém,' řekl ČTK starosta Mikulčic Josef Dvořáček. Část obcí a měst vyvěsí vlajku dnes a v pondělí ji opět sejme, v Kuřimi na Brněnsku vlajku vyvěsili už v pátek. Ke gestu solidarity se přidávají města a obce po celém Česku, jejich seznam je zveřejněný na webových stránkách akce. Například v Praze už od pátku visí vlajka Čínou okupovaného Tibetu na budově Poslanecké sněmovny, na budově magistrátu i některých městských částí. Akce Vlajka pro Tibet se koná v řadě zemí každoročně 10. března, kdy při povstání v roce 1959 zemřelo přes 80.000 Tibeťanů. Statisíce dalších zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Česká republika se k akci připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. ska rdo

Satelitní snímky ukazují na nárůst v užívání věznic s vysokou ostrahou v Tibetu

Lhasa/Peking 28. července (ČTK) - Analýza satelitních snímků a dat o nočním osvětlení 79 vězeňských zařízení v Tibetské autonomní oblasti ukázala nárůst aktivity ve věznicích s vysokou ostrahou. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na studii výzkumného institutu RAND Europe. Podle výzkumníků to poukazuje na možný nárůst počtu tvrdších trestů odnětí svobody ze strany čínských úřadů, které oblast drží pod přísnou kontrolou. "Tibet je z hlediska (dostupných) informací nadále černou dírou a jakýkoliv pokus o hlubší porozumění tamní bezpečnostní situaci je provázen obtížemi. Zahraničním výzkumníkům (Peking) znemožňuje přístup k čínským zdrojům a mnoho dostupných údajů je považováno za nespolehlivé," uvedla ředitelka výzkumné skupiny zaměřené v institutu RAND Europe na obranu a bezpečnost Ruth Harrisonová. Ze 79 sledovaných zařízení zaznamenali výzkumníci nárůst nočního osvětlení ve 14 věznicích s vysokou ostrahou v letech 2021 a 2022. V předchozím dvouletém období evidovali narůstající aktivitu napříč různými vězeňskými zařízeními a v roce 2017 sledovali narůst užívání věznic s nízkou ostrahou. Analýza osvětlení viditelného z vesmíru rovněž podle výzkumníků může poukazovat na výstavbu nových zařízení nebo rozšiřování stávajících vězeňských komplexů. Výzkumníci RAND Europe poukazují na fakt, že přestože je narůst užívání vězení s vysokou ostrahou patrný, nejsou dostupné žádné informace o tom, koho a v jakých podmínkách v nich úřady zadržují. Na rozrůstající se počet vězeňských zařízení poukázaly předchozí studie rovněž v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je podle odhadů zadržován přibližně milion lidí v převýchovných táborech a detenčních zařízeních s vysokou ostrahou. Kontrolu nad Tibetskou autonomní oblastí Čína zvýšila po masových protestech z roku 2008. Následovalo několik vln vládních represí a toho, co zpráva RAND Europe nazývá "preventivní represí". Před šesti lety například Peking zahájil kampaň proti "silám podsvětí", která cílila na skupiny podezřelé z vyvíjení úsilí o rozšíření autonomie Tibetu. Přibližně milion dětí byl v oblasti podle OSN oddělen od svých rodin a úřady je vyslaly do státních internátů, aby je "kulturně, nábožensky a jazykově začlenili do dominantní chanské společnosti". Oproti oblasti Sin-ťiang je z Tibetu dostupné mnohem menší množství informací, což podle analytiků souvisí i s vysokou úrovní kontroly cest, komunikace a informací, ale také s upadajícím mezinárodním zájmem o politiky, které v oblasti Čína zavádí. Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv. kpa abl

EU by podle tibetského exilu měla přistupovat k Číně jako k okupační zemi
Praha 14. listopadu (ČTK) - Evropská unie a její členské státy by podle zástupců tibetského exilového parlamentu měla vnímat Tibet jako zemi, která je okupována Čínou, a přizpůsobit tomu svou politiku.

SLOVNÍK NAJÍT