Třeboň

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Třeboň". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Třeboň je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vědci našli v rožmberské hrobce snubní prsten Petra Voka a Kateřiny z Ludanic

Třeboň (Jindřichohradecko) 6. listopadu (ČTK) - Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru, Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Na desce Vokova sarkofágu odhalili také pět symbolů, může tam být i Vokův monogram. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky, dámské šaty s řadou ozdob i zlaté řetězy. Novinářům to řekli dnes, když představili knihu o průzkumu hrobky. V květnu 2023 otevřou ve vyšebrodském klášteře expozici Rožmberské zlato. Již v roce 2011, kdy výzkum začal, objevili na víku Vokovy cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patřil Kateřině z Ludanic. Nedávno pořídili snímky i 3D sken renesančního šperku. Zlatý prsten je zdobený emailem a drahými kameny, zřejmě dvěma červenými rubíny a pěticí zelených smaragdů. Korunka má podle vědců netradiční tvar, v žádné ose není symetrická. Připomíná takzvané gimmel prsteny, snubní, oblíbené v 16. století v Anglii a Německu. "Do svatby nosili muž a žena každý svoji polovinu, při svatbě se prsteny spojily. Přesně takový prsten máme v rožmberské hrobce. Je to dámská část prstenu, máme snubní prsten posledního rožmberského páru. Výjimečné je, že je to naprosto neuvěřitelná zlatnická práce. Je to masivní zlatý prsten, luxusní šperk. Snese srovnání s prsteny, které měla na ruce česká královna Anna Jagellonská," řekl ČTK geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz. Vědci předali snímky a digitální model prstenu zlatníkům, kteří vytvořili kopii. Vědci prozkoumali i obsah rozpadající se dubové rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu vedle Vokovy rakve. Patřila zřejmě Kateřině z Ludanic. Zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky. "Kateřina z Ludanic odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata," řekl Šindelář. Archeologové také potvrdili, že v hrobce je rožmberské zlato. Vědí, jak vypadá. "A nejedná se jen o ten zlatý řetěz, který měla na krku Kateřina z Ludanic, ale právě třeba i ten prsten, který je vzácností. Ne každý zlatník uměl v té době takový prsten udělat," řekla ČTK archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová. Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Díky moderní technice prozkoumali do detailů rakev posledního Rožmberka. Ve 3D vymodelovali 55 centimetrů velkou nápisovou desku na víku Vokova sarkofágu. Zjistili, že jsou tam znaky, o nichž nevěděli. Rozpoznali pět symbolů, jeden z nich připomíná písmeno omega. Při průzkumu dále přišli na to, že slunce v určitou chvíli ozáří náhrobní kámen i část podlahy kněžiště, pod kterou je hrobka. Šindelář to označil za sluneční mystérium. Připodobnil ho ke scéně z filmu Dobyvatelé ztracené archy, kdy paprsek slunce dopadne na místo, kde je skrytá archa úmluvy, kterou hledá Indiana Jones. Archeologové vytvořili i digitální kopii Vokova sarkofágu včetně všech reliéfních ozdob. Jejich výzkum shrnuje i nová kniha. "Pojal jsem všechny kapitoly jako vyprávění příběhů, aby byla čtivá," řekl Šindelář. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky. Vznikla ve 13. století. "Je to ojedinělý prostor v tom, že tyto hrobky se ve 13. století objevují pouze v královském prostředí. Další věc je, že hrobka nebyla otevřena a porušena; všechny královské hrobky, které jsou ve svatém Vítu, byly v 19. století otevřené a porušené," řekla Thomová. Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902. vkc gcm

Zámecká lékárna v Třeboni připomíná odkaz Petra Voka z Rožmberka

Třeboň (Jindřichohradecko ) 6. června (ČTK) - Odkaz Petra Voka z Rožmberka připomíná opravená národní kulturní památka, dům Zámecká lékárna v Třeboni. Oprava domu vyšla na 150 milionů korun. Nabízí stálou expozici o Vokovi, prohlídky i kulturní akce. Budoucí druhá prohlídková trasa přiblíží, jak fungovala lékárna. ČTK to dnes při slavnostním otevření řekla ředitelka provozu Lenka Želivská. "Rozhodli jsme se, že expozici postavíme na osobě Petra Voka, protože to byl první majitel tohoto domu. Renesanční bonviván, takže to, co ho bavilo, baví i jedenadvacáté století. Návštěvníci se mohou těšit na jeho životní příběh na prohlídkovém okruhu v prvním patře. Budou k němu směřovat i všechny doprovodné akce. Chtěli jsme se i malinko oddělit od expozice, která je v zámku. Provází živý průvodce, ale je tady spousta didaktických prvků, audio, video, máme obrazárnu rozpohybovanou moderními technologiemi," řekla ředitelka. Když Petr Vok prodal rodové sídlo v Českém Krumlově, přestěhoval se do Třeboně. Koupil tam tři měšťanské domy na rohu dnešního Masarykova náměstí a Březanovy ulice. Dal je přestavět a upravit pro své sbírky. Měl tam knihovnu s více než 1600 svazky, obrazy, libreta, astrologické a astronomické předměty či přírodniny. Pak sloužil dům jako lékárna, později tam vznikly byty, kde nájemníci bydleli do roku 2015. Dům koupila za deset milionů korun společnost Zámecká lékárna Třeboň, za níž stojí třeboňská firma Hydro Kov. Oprava třípatrové stavby začala v září 2019. Náklady byly 150 milionů Kč, z toho 85 milionů pokryla dotace EU. Dům byl v dezolátním stavu, řekla Želivská. Stálá expozice přibližuje zábavnou formou Voka a Rožmberky. Návštěvníky podle ředitelky baví třeba historický juke box, kdy ze zvukových ukázek hádají, kdo mluví a zda se mohl dotyčný potkat s Vokem. Pod dřevěnými destičkami najdou portréty osobností jako Rudolf II., William Shakespeare nebo alchymista John Dee. Zájemci najdou i mapu rožmberského dominia, alchymistickou knihu, na zdech nakreslený příběh rožmberských úředníků. Prohlídka připomíná i to, že Vok vlastnil velblouda. Úspěch má podle ředitelky rovněž místnost spjatá se šlechticovým pokladem. Knihovna je v místě, kde ji velmož skutečně míval, podobně jako obrazárna, v níž se díky technologiím postavy pohybují a mluví. V podkroví je do konce října interaktivní výstava pro rodiny s dětmi Leonardo da Vinci. Majitelé plánují rovněž divadla, koncerty, gastronomické akce i hrané prohlídky s Petrem Vokem. Zámecká lékárna bude mít pět stálých zaměstnanců, v létě počítá s brigádníky. Petr Vok z Rožmberka (1539 - 1611) byl renesanční velmož. Zemřel na zámku v Třeboni 6. listopadu 1611, s ním vymřel i celý rod. Majitelé lékárny zasadili loni v listopadu symbolicky na nádvoří šest platanů, z nichž jeden nese Vokovo jméno. Poslední Rožmberk je pochován v rodové hrobce v klášteře Vyšší Brod. Do povědomí ho kromě jiného dostal film Svatby pana Voka s Milošem Kopeckým v hlavní roli. vkc dr

SLOVNÍK NAJÍT