Heslo Třinecké železárny
SLOVNÍK
NAJÍT
Třinec
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Třinec". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Třinec je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Výstava Šejdíři a šizuňkové v Třinci ukáže, jak kupci šidili klienty v minulosti
Třinec (Frýdecko-Místecko) 11. listopadu (ČTK) - Jakým způsobem šidili obchodníci v minulosti zákazníky, ukazuje výstava Šejdíři a šizuňkové, která v úterý začne v Muzeu Třineckých železáren (TŽ) a města Třince. ČTK to dnes sdělila mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková, podle níž se návštěvníci výstavy dozví řadu doslova šokujících informací. Obchodníci našich krajin v 19. století našli řadu způsobů pančování a šizení potravin, uvedla. "Výstava ukazuje, že dnešní nabídka různých nahrazovaných potravin je jen slabým odvarem toho, čím byly nastavované v minulosti," uvedla Macková. Například do ředěného mléka se přidávaly sádra a křída, které sloužily i jako náhražka mouky. Objem potravin se zvětšoval i pomocí křemeliny. "Chléb se pekl z nejrůznějších odpadů. A pro potlačení zápachu se do něj přidával kámen či modrá skalice. Do koření se pak sypal písek, mleté cihly, dubová kůra, žaludy a dokonce i prášek z hnědého uhlí," uvedla vedoucí muzea Eva Zamarská. Šidilo se také pivo. "Místo chmele se používaly hořké náhražky jako hořec, jetel, quasiové dřevo, rojovník, voskovník a další. Tyto látky byly velmi omamné a na jejich odhalení se používaly slepice. Pivo se odkouřilo do hustoty syrobu, přidala se mouka a nadělaly granulky, které se podaly slepicím. Pokud se slepice začaly potácet, byla to známka toho, že je pivo pančované," uvedla Zamarská. O tom, že padělatelům potravin na zdraví zákazníků nezáleželo, podle Mackové nejlépe svědčí pančování octa. "Do něj šizuňkové po naředění vodou lili kyselinu sírovou, aby měl větší sílu," uvedla mluvčí. Zamarská uvedla, že myšlenka výstavy pochází z Muzea Komenského v Přerově, odkud jsou půjčené doprovodné panely. Exponáty si Třinečtí půjčili například i z Muzea Těšínska, Muzea Beskyd Frýdek-Místek a Albrechtovy střední školy v Českém Těšíně. Expozici Zamarská doplnila z vlastních sbírek. Výstava potrvá do 26. února příštího roku. vpl drTřinečtí slévači odlévají figuru Krista pro kříž před kostel v Třinci-Gutech
Třinec (Frýdecko-Místecko) 29. června (ČTK) - Pracovníci Sléváren Třinec odlévají z hliníkové slitiny figuru Ježíše Krista pro krucifix, který bude stát před obnoveným dřevěným kostelem Božího Těla v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku. Jde o zvětšenou kopii původního litinového krucifixu z interiéru kostela, který poškodil ničivý požár. Slévači dnes připravili formu, do níž odlijí slitinu, po vychladnutí zhruba za jeden den odlitek očistí od formovací směsi. "Předpokládáme, že hmotnost čistého odlitku bude zhruba kolem 50 kilo, pro slévárenské potřeby, to znamená pro samotné odlití, potřebujeme kolem 75 kilo taveniny hliníkové slitiny," řekl výrobní ředitel Sléváren Třinec Daniel Macúch. Kristus bude mít na výšku kolem 1,3 metru, šířku v rozpětí rukou zhruba 90 centimetrů. "Je pro nás velkou ctí, podílet se na znovuobnovení těchto artefaktů. Naši zaměstnanci na tom pracují s úctou a se vším svým umem. Vždyť řemeslo třineckých slévačů se předává z generace na generaci už přes 180 let a do regionu bezesporu patří," uvedl ředitel Sléváren Třinec Zdeněk Vladár. Třinečtí slévači už opravili i původní litinový krucifix. Slévárny jsou dceřinou společností Třineckých železáren. Řezbář Jiří Cieslar z dřevomodelárny Sléváren Třinec nejdříve musel vyřezat přesnou kopii Krista ze dřeva. Model zvětšil o 20 procent. "Různě jsem to přizpůsoboval, měřil a lepil. Bylo to celkem náročné. Povětrnostní vlivy tam byly takové, že mi tam začalo mrznout nebo sněžit. Já ty věci dělám většinou pod přístřeškem nebo venku, používám motorovou pilu, potom dláta, různé brusky a smirky, takže z toho je hodně odpadu," řekl Cieslar. Na řezbě intenzivně pracoval asi dva týdny, pak už to nepočítal. Dnes slévači vytvořili formu, do níž odlijí slitinu. "Model je uložen na modelové desce, ta je založena formovacím rámem. Rám se naplní speciální formovací směsí. Jsou tam dva druhy směsí, modelová formovací směs přijde bezprostředně na model, pak začne vyplňování formy směsí na bázi vodního skla," popsal výrobu Macúch. Po zatuhnutí formy následuje samotné odlití figury. Výroba figury pro krucifix je podle Macúcha pro slévárny výjimečnou záležitostí. Přijde na desítky tisíc korun, firma se na nákladech bude podílet. Po vychladnutí a očištění zamíří figura na dokončení k malíři. Na kříži před gutským kostelem se objeví pravděpodobně v srpnu. Kříž, na který bude nový odlitek umístěn, má být postaven z dubových trámů, které se po požáru zachovaly z původního kostela. Venkovní kříž, jenž byl kdysi před kostelem, je nyní uvnitř. Vzácný kostel v Gutech ze 16. století zcela zničil v noci z 1. na 2. srpna 2017 úmyslně založený požár, za který později dostali tři mladíci u soudu tresty od 3,5 do devíti let vězení. Kostel byl znovu vybudován jako věrná replika původní stavby a za použití tradičních řemeslných postupů, stavba vyšla na 33 milionů korun. Obnovený kostelík byl vysvěcen letos 6. června. Vlastimil Vyplel kšJÁ ZLATOVNA .CZ