UMPRUM

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "UMPRUM". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo UMPRUM je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V ateliéru sochaře Bohumila Kafky bude Centrum pro umění a ekologii

Praha 29. června (ČTK) - V někdejším ateliéru sochaře Bohumila Kafky v Praze na Ořechovce připravuje Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM) Centrum pro umění a ekologii. Sto let starý ateliér, který vznikl pro Kafkovy monumentální realizace jako třeba sochu Jana Žižky pro pražský Vítkov, se zachoval téměř v původním stavu. Využívají ho studenti sochařských oborů a přezdívají mu Kafkárna. Nejen díky grantu, který centrum nyní získalo, by ho chtěli více otevřít veřejnosti. "Vedle uměleckého výzkumu, internacionalizace a transdisciplinarity je jedním z našich klíčových témat téma sociální odpovědnosti a udržitelnosti," řekl dnes novinářům rektor školy Jindřich Vybíral. "Umělci a spřátelené profese už dlouho nevytvářejí jenom hezké věci, nechtějí tuhle planetu zkrášlit, ale snaží se ji zachránit. Už asi 20 let vytvářejí krizové scénáře, které do značné míry předjímaly všechno, co nás teď postihlo. Designéři a spřátelené profese už dlouho tušili, že mohou přijít pandemie, že přijde zvýšení cen energií a jednoduše environmentální krize," uvedl k důvodům, proč je podle něj třeba, aby se škola a studenti věnovali těmto tématům. Dřevostavba původně vznikla jako dočasná stavba, drobné úpravy se prováděly v 50. letech, kdy v ateliéru vznikal model Stalinova pomníku na Letnou. V období normalizace v Kafkárně působili kamenosochaři. Od revoluce ateliér využívají studenti sochařství UMPRUM, původně pod vedením Kurta Gebauera, který ateliér pro školu získal, posledních deset let pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové. Právě ateliér sochařství v minulém roce začal prostor otevírat veřejnosti a postupně pro něj definovat program, ve kterém se prolíná ekologie a umění. V následujících dvou letech bude program pokračovat především díky grantu, které škola získala z takzvaných norských fondů. Ten činí podle informací z dnešní tiskové konference asi pět milionů korun. V souladu s náplní jej studenti a pedagogové provozují bez velkých nákladů na energie, zatím v něm třeba při akcích pro veřejnost netopí. Vzhledem k jeho rozměrům a materiálu, z něhož je postaven, by to bylo zřejmě velmi nákladné. Samotná stavba ani zahrada nedozná v nejbližší době změn, Centrum pro umění a ekologii funguje především jako ideová platforma pro zmíněné myšlenky a názory. Kostrou programu budou tři několikadenní sympozia, která se odehrají letos na podzim a příští rok na podzim a na jaře a která se budou zabývat tématy nerůstu, ekofeminismu, nakládáním s odpady, cirkulárním hospodařením, obecně udržitelností. Kromě toho se tu budou konat během trvání projektu kratší akce pro studenty a veřejnost, jako workshopy, čtení, přednášky, promítání či společné večeře, a postupně se sem přesune část výuky, která se týká ekologických témat. Objekt se od léta 2022 zapojí i do několika komunitních akcí, jako jsou Den architektury nebo Zažít město jinak. hrm jw

Studenti UMPRUM ukazují cestu ke vzniku uměleckých děl

Praha 28. dubna (ČTK) - Tvůrčí proces, inspiraci i třeba výzkum, který stojí za vznikem uměleckých děl, ukazuje na výstavě svých studentů i absolventů Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM). Otevírá ji ve svém Technologickém centru v Mikulandské ulici a jmenuje se Postup jako výstup. Kurátorský tým pro ni sestavil výběr prací vytvořených na UMPRUM během posledních dvou let. Hlavním kritériem byl právě tvůrčí proces, který vznik díla doprovázel. Autoři výstavy Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus zvolili 20 projektů, které vznikaly na UMPRUM napříč ročníky v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění i na Katedře teorie a dějin umění. "Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání," říká kurátorka Kristýna Péčová. Samotná díla tak na výstavě doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, rešerše deníky i záznamy vlastního pozorování. Návštěvníci uvidí třeba kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Na soškách kurýra s jídlem nebo stříhání sebe sama ukazuje obecné zkušenosti z lockdownu a s kolekcí již uspěla v letošních Cenách Czech Grand Design, kdy získala titul Objev roku. Ve výstavě sošky doprovázejí fotografie historického porcelánu, které se vždy k jedné z Martykánové sošek tematicky či formálně vztahují. Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta. Pro vznik objektů se inspiroval krajinou, kde vyrůstal, svou fascinací hmyzem a technologicky pak tradicí výroby skleněných modelů rostlin a živočichů rodiny Blaschkových z Českého Dubu z poloviny 19. století. Student Jakub Žanony zase prezentuje svůj projekt s prací na klasickém analogovém fotoaparátu, který celý do posledního šroubku tiskne na 3D tiskárně. Vlastní zážitky a zkušenosti se studiem historie a specifického místa skloubil Darjan Hardi v knize Chazarský slovník. Ilustrátor oživil srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje dokumentace z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl. Studující Katedry teorie a dějin umění své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Kombinovali psané slovo s obrazem, propojili intelektuální práci s imaginací, kulturu s přírodou. hrm jw

SLOVNÍK NAJÍT