Ústecko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Ústecko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Ústecko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Skanzen Zubnice na Ústecku nabídl ochutnávku regionálních ciderů a mošty

Zubrnice (Ústecko) 7. září (ČTK) - Skanzen v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem dnes patřil regionálním výrobcům ciderů a moštů. Při prvním ročníku Ciderfestu v nově zpřístupněném dvoře muzea v přírodě nabídlo své produkty osm výrobců ciderů ze severu Čech. Cílem bylo ukázat další způsob zpracování ovoce, který používali už předci, řekl ČTK za pořadatele Karel Konopka. Návštěvníci zubrnického skanzenu se mohou seznámit při různých akcích hlavně se sušením ovoce. "Výroba zkvašených moštů však do historie také vždycky patřila, byla sice přidružená a v malém, ale svůj význam to mělo. A máme i doklad toho, že už na začátku 20. století pěstitelé tyto výrobky označovali za cider," uvedl Konopka. Malá výrobna je na pohlednici z jedné obce z Ústecka. "Rodina měla na pohlednici nápis ciderka, takže ten název existoval, i když nebyl rozšířený," řekl ČTK ředitel Archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček, který sám cider vyrábí. "Je to ale taková domácí výroba pro kamarády," podotkl. Kvašení ovoce bylo oblíbené po celé 20. století. "Říkalo se tomu Apfelwine nebo jabčák, vyráběli ho běžně podomácku ještě naši prarodiče a rodiče," uvedl Karlíček. Dnes se musí lidé s tím, co je cider, podle vystavujících výrobců seznamovat. "Většina zná průmyslový cider, což je voda, mošt a cukr, ale to není pravý cider. Ten se vyrábí pouze z moštu kvašením při řízené teplotě," řekl ČTK Ivan Vastl, majitel moštárny v Rynolticích u Jablonného v Podještědí, který nabízí cidery na jarmacích po celé republice. "Máme zkušenost, že tak pět až osm procent populace ví, co je cider, a ráda si ho koupí," uvedl. Na trhu jsou nejrůznější příchutě cideru. "My používáme pouze to, co vypěstujeme v sadech nebo na zahradě. Loni jsme měli velkou úrodu arónií, tak jsem zkusil jí dát do cideru a s ním jsme vyhráli zlatou medaili na mezinárodní výstavě ciderů a piva za nejlepší ochucený cider, to nás moc potěšilo," uvedl Vastl. Na festivalu lidé mohli ochutnat také sýry z regionu nebo si koupit keramiku z Levína v Českém středohoří. O doprovodný program se postarali místní hudebníci. Dvůr s objekty v sousedství kostela, jehož otevření bránily podle Konopky nejprve restituční spory a později nepořádek, by se podle Konopky mohl pro menší akce skanzenu využívat i v budoucnosti. fir hj

Manželé na Ústecku provádí zvídavé turisty mlýnem se zachovalou technologií

Petrovice (Ústecko) 2. prosince (ČTK) - Manželé Renata Šoltová a Stanislav Číhal přezdívaný Grizzly provádí zvídavé turisty historickým mlýnem v Krásném Lese na Ústecku, ve kterém žijí. Při jeho koupi je okouzlila zachovalá technologie, která se v budově u potoka s číslem popisným 207 nachází. Snem majitelů je mlýnské kolo zprovoznit. Do budoucna z jejich bydliště s řadou dobových zákoutí chtějí vytvořit muzeum. Řekli to ČTK. "Dům zůstal v úplně původním stavu, jak byl před 100 až 120 lety," uvedl Číhal s tím, že první zmínka pochází z kupní smlouvy ze 17. století. Stavba tak zřejmě na místě existovala i desítky let před tím. Budova ale několikrát vyhořela a měnila se i technologie mlýna. Téměř před 100 lety zasáhla Krásný Les a okolí povodeň, která celý objekt posunula a poničila i mlýnské kolo, které tak pochází z 30. let minulého století. Díky tomu, že se předešlí majitelé nepouštěli do zásadních oprav, manželé při rekonstrukci našli řadu historických předmětů, a dokonce i mlecí kámen, o který je opřený sloup takzvané černé kuchyně. Podlaha měla několik vrstev, a tak pár postupně odkrýval jednotlivé renovace několika generací mlynářských rodin. Torzo černé kuchyně se snažili manželé částečně zachovat. Kachlová kamna proto z chodby vedou skrz zeď do vedlejšího obytného pokoje, kde je i v zimě příjemné teplo. Budova podle manželů nesmí zůstat opuštěná, vlhko by ji zničilo. Opravy tak i s ohledem na to, že jde o kulturní památku, provedl pár citlivě a s ohledem na při výstavbě použité materiály. "Dům, když jsme ho koupili, byl ne v žalostném stavu, ale těsně před. Okna visely na hřebíkách, každé křídlo bylo jiné, prohnilé podlahy, dlažba oblitá betonem, dřevěná podlaha taky mizela pod betonem, to samé kredenc," popsal Číhal podobu mlýna zhruba před čtyřmi lety. Kdyby zůstala budova neobydlená, voda by pronikla do zdí, a tak se musely opravit podlahy, které mají větrání. "Ale určité procento vlhka do zdí jde, protože jsou lepený hlínou, která vlhkost potřebuje," řekl Číhal. Pár dům koupil i kvůli zachované mlýnské technologii. "S tím přišla myšlenka to zachovat, zachránit, a tím pádem by se to dalo provozovat i jako muzeum, příležitostně," uvedl majitel. "Tohle je už vlastně muzeum tím, že my v tom jsme. V podstatě my tu žijeme jako ve skanzenu," doplnila manželka. Kromě prohlídky mlýna, kterou si musí zájemci domluvit předem, pořádá Šoltová ukázky tradičního zpracování ovčí vlny nebo kurzy. Materiál jí vozí lidé z okolí v surové podobě. Šoltová pak vlnu pere v potoční vodě, suší ji na slunci a češe ji na česačce. "Potom z toho na kolovrátku spřádám ovčí vlnu, kterou potom různě zpracovávám," uvedla. Vznikají tak ponožky, svetry nebo čepice. Stavba nese název Grizzlochův mlýn po Číhalově přezdívce. Manželé dlouho přemýšleli, jak ho pojmenují, ale nechtěli urazit bývalé majitele. Jak dodali manželé, prvního majitele zřejmě kvůli chybějícím záznamům nikdy nedohledají. trs abz

Výpravu do zaniklých obcí na Ústecku lze podniknout s netradičním průvodcem
Zubrnice (Ústecko) 21. prosince (ČTK) - Dobrodružnou výpravu skrze pozůstatky zaniklých obcí, osad a samot pod Bukovou horou na Ústecku mohou zájemci podniknout s čerstvě vydaným průvodcem. Dostupné historické prameny i vyprávění pamětníků, pověsti a informace z černé kroniky, mapy, dokumenty a fotografie zpracoval ředitel ústeckého archivu Petr Karlíček, kterému s vydáním pomáhal Karel Konopka z Muzea v přírodě Zubrnice.

SLOVNÍK NAJÍT