VŠE

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "VŠE". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo VŠE je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Analýza: Trh s konopím, kluby a samopěstováním by přinesl ročně přes 5 mld. Kč

Praha 12. září (ČTK) - Po zavedení regulovaného trhu s konopím s fungováním konopných klubů a možností samopěstování by Česko mohlo mít roční čistý přínos přes pět miliard korun. Do roku 2035 by česká společnost díky změně mohla získat celkem 77,2 miliardy korun. Pokud by bylo možné jen samopěstování, čistá roční částka by činila zhruba 1,2 miliardy korun a desetiletý přínos by dosáhl asi 16,5 miliardy korun. Ukázala to analýza expertů z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE) pro Úřad vlády ČR. Výsledky na dnešní tiskové konferenci představili autoři. Politici vládních stran jednají o podobě návrhu zákona, který připravil tým bývalého vládního koordinátora Jindřicha Vobořila. Norma upravuje pravidla samopěstování, konopných klubů i regulovaného trhu s konopím. Ekonomové posuzovali tři varianty - nejširší se samopěstováním a konopnými kluby i trhem, omezenější s konopnými kluby a samopěstováním a nejužší se samopěstováním. Na ní má zatím podle dostupných informací vládní koalice shodu. "Závěry jsou velmi jednoduché. Všechny hodnocené varianty se jeví jako společensky i finančně pro veřejné rozpočty přínosnější než zachování statu quo," uvedl jeden z autorů Patrik Sieber z katedry strategie FPH VŠE. Podotkl, že čím širší varianta, tím lepší výsledky. Experti vytvořili dvě analýzy - socioekonomickou a finanční. V první sledovali dopad na samopěstitele a provozovatele konopných klubů, nelegální i legální trh, veřejný sektor a další subjekty. Zohlednili třeba produkci, spotřebu, příjmy rozpočtů, náklady na správu daní, emise či provoz případné vládní agentury. Ve finanční studii se zaměřili na veřejné rozpočty a jejich příjmy a výdaje. Nezapočítávali výdaje na policii, justici a vězeňství. Podle středních výsledků socioekonomické studie by celkové společenské přínosy v nejširší variantě příští rok činily 12,7 miliardy korun a za desetiletí do roku 2035 pak 217,4 miliardy. Náklady by dosahovaly v roce 2025 zhruba 7,2 miliardy korun a celkem do roku 2035 pak 140,2 miliardy korun. Celkový čistý přínos by tedy činil za desetiletí 77,2 miliardy, příští rok téměř 5,3 miliardy korun. Zhruba stejná hodnota by byla každý rok - v roce 2035 by činila při přepočtu 5,2 miliardy korun a po zohlednění růstu cen by to bylo 7,8 miliardy korun. U druhé užší varianty by celkový přínos do roku 2035 dosáhl 20,8 miliardy korun, ročně by to bylo kolem 1,5 miliardy korun. V nejužší verzi by Česko získalo ročně kolem 1,2 miliardy korun, do roku 2035 pak 16,5 miliardy korun. Veřejné rozpočty by podle druhé studie mohly v jednotlivých variantách mít příští rok navíc 2,6 miliardy korun, 149,2 milionu korun či 127,6 milionu korun. V desetiletém období by to bylo celkem 41,2 miliardy korun, 1,8 miliardy korun či 1,5 miliardy. Podle Tomáše Ryšky z FPH VŠE se v Česku spotřebuje asi 50 tun konopí ročně. "Jak studie ukazuje, po legalizaci - pokud by docházelo k nárůstu - tak by byl velmi malý," uvedl Ryška. Autoři podotkli, že ze zahraničních studií nevyplývá, že by po regulaci výrazně přibylo problémů. Míní, že by se změny projevily v rychlejším přechodu z ilegálního na legální trh. ktk dvd

Michl: Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent

Praha 15. května (ČTK) - Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta. "Není to vítězství. Pořád to ve druhém pololetí bude inflace, se kterou se nesmíme smířit. Se kterou se nesmíme sžít. Nesmíme se jí přizpůsobit. Úrokové sazby proto zůstanou po delší dobu vysoké," uvedl Michl. Ve druhé fázi je podle něj potřeba, aby inflace klesla ve druhém pololetí v souladu s prognózou ČNB pod deset procent. "Poté, ve třetí fázi, aby příští rok pokles inflace pokračoval na hodnoty blízké dvěma procentům, což bude pro ekonomiku zprávou nejlepší. K tomu, abychom to zabezpečili, nyní zvažujeme, zda na příštím zasedání v červnu necháme úrokové sazby znovu stabilní, nebo je zvýšíme," dodal. "Vítáme snahu státu o úspory. Provedení je v kompetenci vlády a poslanců, proto nebudu komentovat jednotlivé kroky," řekl Michl ke konsolidačnímu balíčku, který vláda představila ve čtvrtek. Podstatné v boji proti inflaci je podle něho to, aby co nejvíce klesl deficit státního rozpočtu proti skutečnosti předchozího roku, nikoliv jen proti plánu. "Ideální pro boj s inflací by bylo meziroční snížení výdajů versus skutečnost v předešlém roce a nezvyšovat nepřímé daně, aby to nezvýšilo inflaci. Nicméně je to politické rozhodnutí a není to v mé kompetenci," dodal. Důležitou roli ve zvratu inflace sehrála podle něj silná koruna. Upozornil na to, že v červenci 2022 ČNB upravila strategii měnové politiky. "Stabilizovali jsme úrokové sazby a verbálně jsme podporovali silnou korunu. Přestože jsme repo sazbu ČNB dále nezvyšovali nad sedm procent, podařilo se mít rekordně silnou měnu," dodal. Připomněl, že průměrný měsíční kurz koruny vůči euru dosáhl letos v dubnu historicky nejsilnější hodnoty 23,44 Kč za euro. Dosud nejsilnější koruna dohromady s nejvyššími sazbami od roku 1999 vytvořily v prvním čtvrtletí letošního roku nejpřísnější měnové podmínky za posledních více než 20 let, poznamenal. fd rdo mha

SLOVNÍK NAJÍT