Západní břeh

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Západní břeh". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Západní břeh je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

The Guardian: Izraelský ministr Smotrič usiluje o anexi Západního břehu Izraelem

Tel Aviv 25. června (ČTK) - Izraelský ministr financí Becalel Smotrič, který dlouhodobě podporuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, uvedl, že dělá postupné kroky ve snaze dosáhnout izraelské anexe tohoto území, které Izrael od roku 1967 okupuje. Informoval o tom v pondělí deník The Guardian. Smotrič patří ke krajně pravicovým členům vlády, na něž se premiér Benjamin Netanjahu musí nyní ještě více spoléhat poté, co nedávno Benny Ganc opustil válečný kabinet a vrátil se do role silného opozičního lídra. "Mým životním posláním je zmařit vznik palestinského státu," prohlásil Smotrič podle deníku The Guardian na zasedání své krajně pravicové ultranacionalistické strany. "Vytvoříme svrchovanost... nejprve na místě a pak legislativně. Mám v úmyslu legalizovat nové osady," dodal. Smotrič v Netanjahuově vládě dostal kromě postu ministra financí i nově zřízenou funkci ministra na ministerstvu obrany, který má pravomoc nad civilní správou více než poloviny Západního břehu. Může tak zasahovat i do výstavby židovských osad. Tu považuje většina zemí za nelegální z hlediska mezinárodního práva. Jde také o jednu z hlavních překážek mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci, který od roku 2014 na mrtvém bodě. Západní břeh Jordánu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, rozdělila mírová dohoda z Osla z roku 1993 na tři zóny. Smotrič má na starosti zónu C, která je plně pod správou Izraele, jsou v ní zejména židovské osady a takzvané vojenské oblasti a tvoří asi 60 procent území Západního břehu. Zóna A je plně pod správou Palestinců a tvoří asi pětinu území a v zóně B je civilní správa v rukou Palestinců, kteří se ale o bezpečnost dělí s Izraelci. The Guardian napsal, že američtí činitelé už zvažovali zavedení sankcí vůči Smotričovi kvůli jeho snahám o rozšiřování osad a dalším extremistickým výroků. Jimi totiž tento ministr, který také žije v jedné z osad na Západním břehu, která je z hlediska mezinárodního práva nelegální, přispívá k intenzivnějším násilnostem osadníků vůči Palestincům. Například loni v únoru v obci Huvára desítky židovských osadníků v reakci na zabití dvou osadníků palestinským radikálem útočily na Palestince a zapalovaly jejich domy a auta. Po těchto událostech, které i místní izraelský armádní velitel označil za pogrom, Smotrič prohlásil, že Huváru "je třeba vyhladit". Násilnosti na Západním břehu zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž ale umírali i civilisté. Střety osadníků s Palestinci byly častější po nástupu Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, a ještě více se zostřily po loňském 7. říjnu, kdy palestinské hnutí Hamás zaútočilo z Gazy na Izrael, čímž začala válka v Pásmu Gazy. Od té doby izraelská armáda téměř denně zasahuje na Západním břehu, kde od října zatkla podle palestinských zdrojů na 9340 lidí a nejméně 550 Palestinců, včetně 140 nezletilých přitom zemřelo. Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy, což jsou oblasti požadované Palestinci jako území svého budoucího státu, obsadil Izrael v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo hnutí Hamás. nob ank

The Economist: Židovští osadníci působí chaos na Západním břehu Jordánu

Tel Aviv 9. listopadu (ČTK/The Economist) - Násilí páchané židovskými osadníky na palestinském Západním břehu Jordánu od 7. října prudce vzrostlo. Izraelská armáda a kolonisté od doby, kdy Hamás spáchal zvěrstva proti Izraeli, zabili na tomto území nejméně 155 Palestinců. Toto číslo je jen zlomkem počtu mrtvých, kteří za stejné období zahynuli při izraelském bombardování Gazy. Obětí však nebezpečně rychle přibývá a okupovaný Západní břeh se blíží k bodu varu, napsal magazín The Economist. Již loňský rok byl pro Palestince na Západním břehu nejsmrtelnější za posledních 20 let. Skupiny osadníků jsou stále troufalejší a armáda zintenzivnila své razie v palestinských městech. Od 7. října se však situace dramaticky zhoršila. Při současném tempu budou čtyři týdny od útoku Hamásu pro Palestince na Západním břehu smrtelnější než celý loňský rok. Zejména válka v Gaze vyburcovala některé z násilnějších skupin osadníků na Západním břehu. Někteří se chtějí pomstít za zvěrstva Hamásu. Jiní prostě využívají situace k tomu, aby se vyřádili, zatímco izraelská armáda je zaneprázdněna jinde - v Gaze a na severní frontě s Libanonem. V důsledku toho se Palestinci na Západním břehu cítí ještě zranitelnější než obvykle. Podle Jonatana Kanoniče z izraelské nevládní organizace Ješ Din, která monitoruje židovské osady na Západním břehu, se v posledních několika týdnech změnilo to, že se zřejmě spojily složky armády a osadníci, kteří mají sklony k násilí. "Lidé někdy nosí armádní kalhoty nebo košile, mají zbraně," vysvětlil Kanonič. "Nechápete, jestli je to osadník, nebo voják, nedá se to poznat. Teď je to všechno stejné. Jestliže dříve vojáci nečinně přihlíželi a nic nedělali, nyní se k osadníkům v jejich útocích přidávají," dodal. V osadách (kromě východního Jeruzaléma) na Západním břehu, které OSN a zahraniční vlády včetně americké považují za nelegální, žije přibližně 500.000 Izraelců. Osady jsou často uváděny jako překážka v mírových rozhovorech a zjevně podkopávají územní celistvost budoucího palestinského státu. Výstavba osad se od izraelsko-palestinských mírových dohod podepsaných v Oslu v roce 1993 neustále zvyšuje. Od 7. října prezident Joe Biden marně naléhá na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby osadníky omezil. Zdá se, že extrémní pravicoví osadníci, kteří zastávají klíčové posty v Netanjahuově kabinetu, nemají chuť situaci uklidnit. Ministr národní bezpečnost Itamar Ben Gvir s úsměvem rozdával Izraelcům pušky na ochranu "osad a měst". Někteří palestinští aktivisté tvrdí, že izraelská vláda chce s pomocí osadníků vylidnit Západní břeh od Palestinců. Osadníci jsou jen zřídkakdy trestáni za to, že iniciovali násilí. V červnu řádili v palestinském městě Turmus Ajjá a zapalovali domy a auta. Jeden izraelský důstojník označil útoky osadníků za "nacionalistický terorismus". Žádné vážné důsledky však nenásledovaly. Někteří palestinští představitelé a zahraniční pozorovatelé již několik let varují před třetí intifádou neboli povstáním - a nyní se obávají, že pravděpodobně vypukne. "Už to propuklo," říká Taufík Tiráví, bývalý šéf palestinské bezpečnosti se silnými vazbami na uprchlické tábory na Západním břehu. "Lidé překypují hněvem a revolučním duchem," říká. Nepokoje se zatím omezují hlavně na protesty v palestinských městech. Izraelské bezpečnostní síly, někdy s pomocí palestinských úřadů, zatkly tisíce lidí, aby udržely situaci pod pokličkou. Izraelská kontrolní stanoviště výrazně omezují pohyb Palestinců. Palestinská samospráva, která má spravovat části Západního břehu, je při ochraně palestinských civilistů do značné míry bezmocná. Její vysoce postavení představitelé jsou rozhodně proti další intifádě, protože se obávají, že by to Hamásu poskytlo příležitost stát se dominantní palestinskou silou na Západním břehu. Většina násilností se stejně odehrává v oblastech, kde palestinské bezpečnostní síly nemají volný pohyb ani jurisdikci. Palestinci počítají s tím, že je nemyslitelné, aby zatkli osadníka nebo se mu přímo postavili. Jeden z palestinských bezpečnostních veteránů říká, že se obává, že jediný incident může vyvolat intifádu. "Cítím na Západním břehu krev. Nevím, kde to bude, ale blíží se to: osadníci udělají něco strašného," řekl. ban kpc

SLOVNÍK NAJÍT