anketa

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "anketa". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo anketa je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK

Praha 6. listopadu (ČTK) - Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK. Týkají se jejich názorů na výdaje na obranu. ČTK oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí. OTÁZKA: Je třeba zvýšit výdaje na zbrojení a na jakou úroveň? Senátor Pavel Fischer: Ano. Rostou ceny energie, oceli a dalších surovin. Navíc je výchozí situace nedobrá - chybí nám strategické zásoby munice a materiálu nebo výzbroje. Čeká nás také masívní modernizace, která by neměla zakrýt, že dosavadní technika musí nadále sloužit a republika být plně bojeschopná. Nedostatky projednáváme každoročně v Parlamentu a úkolů k řešení máme jako republika dost. Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP. Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná. To znamená, musíme být státem, který se dokáže v případě nutnosti bránit a plnohodnotně se zapojit do společné obrany. Vzhledem k tomu, že jsme slíbili v rámci NATO spojencům dodat těžkou brigádu, přičemž úkol plníme s velkým zpožděním, měli bychom dbát, abychom nepoškodili dobré jméno České republiky u našich spojenců. Budou to nakonec oni, kdo budou muset svými kapacitami vykrýt naši nedůslednost. Senátor Marek Hilšer: Válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení, na kterou musíme být adekvátně připraveni. Dlouhodobě podporuji plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP. K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se připravují. Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády, jako hlavní vodítko akvizičního procesu. Podnikatel Karel Janeček: Samozřejmě musíme splnit své mezinárodní závazky, ale musíme být maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Nejde o celkovou sumu, ale o to, aby to bylo důkladně promyšlené. Musíme jít moderní a chytrou cestou. Finanční prostředky bychom měli utrácet na základě dlouhodobé strategie, která bude vycházet například z našeho členství v NATO. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová: Jsem přesvědčena, že nejlepší reakcí na vývoj bezpečnostní situace v Evropě je začít plnit naše spojenecké závazky a být aktivním členem NATO. Dlouhodobě se umisťujeme mezi členskými zeměmi s nejnižším podílem vynakládaných prostředků vůči HDP na obranu. Měli bychom cílit alespoň na hranici dvou procent HDP a v rozpočtu najít potřebné peníze. Zároveň je klíčové, aby investice do naší obranyschopnosti byly efektivní, šly do moderní techniky a realizace veřejných zakázek netrvala roky. Naše armáda si zaslouží to nejlepší vybavení. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel: Ano, ale nemůžeme se soustředit jen na číslo dvě procenta HDP. To číslo je jen vodítko. Cílem není utratit peníze, ale mít armádu, která bude dostatečně moderní a schopná, aby splnila úkoly, které od ní očekáváme. Je sice důležité tento závazek naplnit, ale ještě důležitější je naplnit jeho věcný obsah. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula: Výdaje na armádu ve výši dvou procent HDP jsou závazkem ČR při vstupu do NATO. Pokud se ČR k něčemu zaváže, měla by to plnit. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková: Jsem pacifistka, jsem proti válkám. Mír považuji za nejvyšší hodnotu, Podporuji činnost HWPL, mezinárodní mírové organizace, která byla založena při OSN pro celosvětový mír a ukončení válek. Výdaje na zbrojení snížit na jedno procento HDP. Podpořit výdaje na mír jedním procentem HDP pro činnost HWPL. Je pozoruhodné, že největší mírová konference, která se uskutečnila v Praze ve dnech 23. - 25. 9. 2022 měla malou, téměř žádnou publicitu. Přitom je situace celosvětově napjatá, a právě tyto mírové snahy při OSN jsou zásadní a mohou odvrátit největší válečnou hrozbu od konce druhé světové války. Prosazuji "Mír a prosperitu národů". cap snm

Uchazeči o Hrad se kloní k přípravě na přijetí eura

Praha 30. října (ČTK) - Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů. Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla. Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty. Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal. Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné. "Zavedení jednotné měny není jen ekonomická otázka - jakkoli ČR dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty," podotkl senátor Pavel Fischer. Přijetí eura považuje také za politickou otázku a věc bezpečnosti. "S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu," uvedl. Občané by podle něj měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny. Bude proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii. Připomněl, že se Česko již k tomuto členství jednou zavázalo. Dnes ale na vstup podle Fischera není vhodná doba. "Nejsem si jist, zda do pěti let se stihneme kvalifikovat," poznamenal. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová označila zavedení eura za politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a Sněmovny. "Osobně považuji přijetí za rozumný krok, který pomůže domácnostem i firmám," uvedla. Vnímá ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je podle ní dát do pořádku veřejné finance. Podotkla, že současná krize je příležitostí k základním reformám. Za druhou překážku označila postoj veřejnosti. "Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve s občany otevřeně komunikovat a získat pro přijetí eura důvěru," dodala. Odborový předák Josef Středula uvedl, že zavedení eura není otázkou politického prosazení, ale plnění maastrichtských kritérií pro jeho přijetí. "Budeme-li je stabilně plnit, mohl by tento proces začít. Zatím ta kritéria ČR bohužel neplní," podotkl. Dodal, že Česká republika se zavázala k přijetí eura a jednou jej přijme. "Zavedení eura je velké rozhodnutí," uvedl senátor Marek Hilšer. Připomněl hlasy pro přijetí zejména od zástupců exportního byznysu. Jejich zájem označil za srozumitelný. Občané ale podle něj potřebují mít objektivní představu o dopadech, například na růst cen. Je připraven podporovat věcnou debatu, ze které by si mohli lidé něco vzít. "Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali a plnili všechna maastrichtská kritéria, zejména pokud jde o rozpočtový deficit," doplnil. ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu. cap rot

SLOVNÍK NAJÍT